Jak zakomponovat cestování do CV?

Osobně bych z CV nedělal vědu, napsat pozice, zkušenosti a podrobně popsat, čím se člověk v dané praxi/škole zabýval, ale tak na 2 stránky max. Co jsem viděl největší chyby u životopisů, tak že tam jsou vypsané pozice, firmy a žádný popis náplně, to je špatně, chybí školení, chybí fotka a tak. Ale udělat alespoň průměrný životopis není zase raketová věda.Dřív (i v IT) si někteří personalisti hráli na díry v životopisech, kladli otázky "vaše silné a slabé stránky") a tak. Dnes takovýchto personalistů a otázek raketově ubylo, tohle je v dnešní době dost přežitek, celkově forma pohovorů je obecně volnější, a víc se hraje na to, aby člověk "lidsky seděl".Člověk na pohovorech musí umět efektivně leštit kliku, vyprávět srdcervoucí příběhy jak pro firmu dýchá a tak, a jak je loajální až za hrob, leč naposled, a strašně vás to mrzí, i když jste se maximálně snažili, to prostě nevyšlo. :)) O tom je to především ;)

U nás se hlásil maturant, nejprve měl 8 let po škole tři zaměstnání, pak 11 let díra a pak 6 zaměstnání za 2 roky. Já se divil co těch 11 let, on se divil proč se na to ptám, nicméně 6 zaměstnání a ještě proložené ÚP za dva roky mě nepřesvědčilo, že to tam jenom nesedlo.

A proc to ma byt podezrele ze ma mezeru po skole? dnes snad nekdo hned po skole jde makat? vetsina cestuje, nebo vali sunky.

Já životopis nemám a ani nikoho nenajímám, ale narovinu, pokud bych najímal zaměstnance na základě životopisu, tak naopak preferuju ty, co cestovali. Pokud tvá přítelkyně těch 6 měsíců skutečně cestovala, tedy že střídala země, anebo se aktivně pohybovala po nějaké větší zemi, tak to není žádný deficit, to je naopak benefit. Kdo necestoval, tak si možná myslí, jak je to snadné. Jenže ono to snadné není. Zejména dlouhodobější cestování vyžaduje buďto hodně hluboké plánování, anebo při spontánním cestování bez plánování to zase vyžaduje vysokou úroveň komunikativnosti, práci s budgetem a obecně umění se zorientovat v čase i prostoru, umět se přizpůsobit aktuálním podmínkám a obecně si umět poradit s nekonečným spektrem problémů každý den. Kdo tedy takhle dlouho cestuje (a půlrok je dost dlouhá doba), tak je obecně osobnostně zkušenější, než drtivá většina jeho vrstevníků. Nehledě na osobní rozvoj. Kdo cestuje, má rozhled, má otevřenější mysl, zažil různé kontrasty a umí věci řešit "jinak", je tolerantnější k jiným kulturám a obecně empatičtější k lidem, má zpravidla bohatší vnitřní život (zejména pokud cestuje sám, musí se naučit být sám se sebou, naučí se uklidnit hlavu, být spokojenější ve svém těle, má vyšší sebedůvěru atd.), nebojí se maličkostí a problémy řeší proaktivně (jak říkám, kdo delší dobu cestuje, musí řešit denně problémy, který běžný člověk třeba ani nezná, zatímco cestující je zvyklý překonávat neustále nové výzvy), naučí se být efektivnější z hlediska využívání času, energie i dostupných zdrojů (prostě se naučí přežít / fungovat z toho, co zrovna má).. Atd. Tohle mě napadlo jen v rychlosti, ale je to jen špička ledovce. I kdybych ale ten zbytek ignoroval (jakože jsem určitě takhle narychlo vypustil některé klíčové benefity), tak tohle všechno, respektive to, že člověk dokázal cestovat půlrok, mi o něm a o jeho/jejích schopnostech řekne více, než nabušený životopis s X školama a kvalifikacema. Stejně jako některé světové velkofirmy preferují lidi, kteří cvičí anebo provozují sport (protože mají silnější disciplínu, tah na branku, cílevědomost atd.), tak já být v pozici zaměstnavatele a mám vedle sebe 2 podobné životopisy, kde jeden člověk má super školení / stáž a druhý půlrok cestoval, tak bez mrknutí oka beru toho, co cestoval. :)

Napsal lVlorf3us;1501123

Já životopis nemám a ani nikoho nenajímám, ale narovinu, pokud bych najímal zaměstnance na základě životopisu, tak naopak preferuju ty, co cestovali. Pokud tvá přítelkyně těch 6 měsíců skutečně cestovala, tedy že střídala země, anebo se aktivně pohybovala po nějaké větší zemi, tak to není žádný deficit, to je naopak benefit.

Kdo necestoval, tak si možná myslí, jak je to snadné. Jenže ono to snadné není. Zejména dlouhodobější cestování vyžaduje buďto hodně hluboké plánování, anebo při spontánním cestování bez plánování to zase vyžaduje vysokou úroveň komunikativnosti, práci s budgetem a obecně umění se zorientovat v čase i prostoru, umět se přizpůsobit aktuálním podmínkám a obecně si umět poradit s nekonečným spektrem problémů každý den. Kdo tedy takhle dlouho cestuje (a půlrok je dost dlouhá doba), tak je obecně osobnostně zkušenější, než drtivá většina jeho vrstevníků.

Nehledě na osobní rozvoj. Kdo cestuje, má rozhled, má otevřenější mysl, zažil různé kontrasty a umí věci řešit "jinak", je tolerantnější k jiným kulturám a obecně empatičtější k lidem, má zpravidla bohatší vnitřní život (zejména pokud cestuje sám, musí se naučit být sám se sebou, naučí se uklidnit hlavu, být spokojenější ve svém těle, má vyšší sebedůvěru atd.), nebojí se maličkostí a problémy řeší proaktivně (jak říkám, kdo delší dobu cestuje, musí řešit denně problémy, který běžný člověk třeba ani nezná, zatímco cestující je zvyklý překonávat neustále nové výzvy), naučí se být efektivnější z hlediska využívání času, energie i dostupných zdrojů (prostě se naučí přežít / fungovat z toho, co zrovna má)..

Atd. Tohle mě napadlo jen v rychlosti, ale je to jen špička ledovce. I kdybych ale ten zbytek ignoroval (jakože jsem určitě takhle narychlo vypustil některé klíčové benefity), tak tohle všechno, respektive to, že člověk dokázal cestovat půlrok, mi o něm a o jeho/jejích schopnostech řekne více, než nabušený životopis s X školama a kvalifikacema. Stejně jako některé světové velkofirmy preferují lidi, kteří cvičí anebo provozují sport (protože mají silnější disciplínu, tah na branku, cílevědomost atd.), tak já být v pozici zaměstnavatele a mám vedle sebe 2 podobné životopisy, kde jeden člověk má super školení / stáž a druhý půlrok cestoval, tak bez mrknutí oka beru toho, co cestoval. :)

uplne z toho mam pocit, ze jste cestoval, nebo byste chtel cestovat, proto delate z takovych lidi "lepsi lidi". Hlavne ten zvyrazneny odstavec je pro mne dost tezko prijatelny.

Nedělejte z pár měsíční dovolenky vědu, dneska takhle cestuje kdekdo a pokud u toho nedělá něco, co má pro budoucí práci přínos, tak to nemá v CV žádnou váhu.... a Tomáši, že takto si užíváš cestování ty, je skvělé, ale je to takové jaké si to uděláš zorvna ty a co zrovna se přihodí tobě.Nejde to psát obecně, že lidé, co cestují mají větší rozhled, jsou tolerantní, atd .... Klidně může měsíce prokalit někde v baru na pláži :)

Radek O. > Samozřejmě, že jsem cestoval, jinak bych si netroufal to zhodnocovat (narozdíl od těch, kteří tak činí, byť necestují). Jinak pokud jste vy naopak necestoval, tak chápu, že to nemusíte přijmout. Pokud jste ale cestoval – a tím myslím skutečně cestoval, nejen že jste pobýval v nějakém resortu – tak vnitřně víte, že to pravda je. Nejde na plnou hubu říct, že jsou cestovatelé lepší, ale úplně každý, koho jsem potkal a kdo cestuje, je stylem přemýšlení někde jinde, než ti, co neopustili českou bublinu. Tak to prostě je.Zbyněk > Nevím, proč ty a ostatní tomu říkáte dovolená. 6 měsíců není dovolená. Pokud opravdu jen někde seděla u bazénu, tak ok. Pokud ale opravdu cestovala, tak to je úplně jiná činnost. Jak říkám, tohle prostě pochopí a docení jen ti, co taky cestují. Nejde o užívání. Naopak, cestování je dřina. Vlastně příští rok zvažuju, že bych si dal poprvé "jen" dovolenou bez cestování. :) Co se týče o tom "jaké si to uděláš", opět, kdo někdo naplno cestoval, tak chápe, že plán je jedna věc, ale na místě jde všechno jinak (zejména v zemi, kde nikdo neumí ani anglicky) a je to konstantní stav nejistoty. Konkrétní zážitky cestovatelů jsou jiné, ale ta esence a tudíž i to, co si z toho lidi odnášejí, se nemění.Ty sice říkáš, že to nejde psát obecně, ale pak mluvíš o sezení u baru. To NENÍ cestování. To je dovolená. Já se bavím o cestování, kdy třeba každý den spíš někde jinde a během pár týdnů procestuješ tisíce kilometrů (samozřejmě ne po vlastních nohou, i když i tací blázni se najdou). Pokud se bavíme o skutečném cestování, tak upřímně na základě mnoha zkušeností říkám, že to obecně zhodnotit jde. Ostatně... jak může někdo NEMÍT větší rozhled, když viděl větší kus světa, byl v kontaktu s rozmanitějšíma kulturama a zažil širší spektrum netradičních situací? Stejně jako má větší přehled ve filmech ten, kdo jich viděl 1000 oproti tomu, kdo jich viděl 10, tak má větší přehled a rozhled ten, kdo cestuje oproti tomu, který necestuje anebo jen jezdí/létá na tradiční dovolené. Tady nejde o nějakou hrátku o nadřazování. To je prostě fakt.

Napsal lVlorf3us;1501174

Nejde na plnou hubu říct, že jsou cestovatelé lepší, ale úplně každý, koho jsem potkal a kdo cestuje, je stylem přemýšlení někde jinde, než ti, co neopustili českou bublinu. Tak to prostě je.

Jestli to nebude tím, že tihle lidé mají v krvi určité "volnomyšlenkářství" a cestování zapadá do jejich stylu života. Vím o lidech, kteří jsou schopni spontánně koupit letenku, jít na stopa a vyrazit směr letiště. Vždycky se jedná o ty, kteří měli podobný přístup od mládí. A zároveň neznám nikoho, kdo by se svůj přístup k životu nějak rapidně změnil jenom proto, že procestoval svět.

Prostě nepracovala, jen cestovala = dovolená, ať je fyzicky či psychicky sebevíc náročná a ať trvá měsíc nebo půl roku.Pokud sednu na motorku a pojedu kolem světa (jednou snad), tak ať chceš nebo ne, je to sakra náročná, ale krásná (pokud se něco zásadně neposere) dovolená !!!

Napsal lVlorf3us;1501174

Radek O. > Samozřejmě, že jsem cestoval, jinak bych si netroufal to zhodnocovat (narozdíl od těch, kteří tak činí, byť necestují). Jinak pokud jste vy naopak necestoval, tak chápu, že to nemusíte přijmout. Pokud jste ale cestoval – a tím myslím skutečně cestoval, nejen že jste pobýval v nějakém resortu – tak vnitřně víte, že to pravda je. Nejde na plnou hubu říct, že jsou cestovatelé lepší, ale úplně každý, koho jsem potkal a kdo cestuje, je stylem přemýšlení někde jinde, než ti, co neopustili českou bublinu. Tak to prostě je.

Zbyněk > Nevím, proč ty a ostatní tomu říkáte dovolená. 6 měsíců není dovolená. Pokud opravdu jen někde seděla u bazénu, tak ok. Pokud ale opravdu cestovala, tak to je úplně jiná činnost. Jak říkám, tohle prostě pochopí a docení jen ti, co taky cestují.

Nejde o užívání. Naopak, cestování je dřina. Vlastně příští rok zvažuju, že bych si dal poprvé "jen" dovolenou bez cestování. :) Co se týče o tom "jaké si to uděláš", opět, kdo někdo naplno cestoval, tak chápe, že plán je jedna věc, ale na místě jde všechno jinak (zejména v zemi, kde nikdo neumí ani anglicky) a je to konstantní stav nejistoty. Konkrétní zážitky cestovatelů jsou jiné, ale ta esence a tudíž i to, co si z toho lidi odnášejí, se nemění.

Ty sice říkáš, že to nejde psát obecně, ale pak mluvíš o sezení u baru. To NENÍ cestování. To je dovolená. Já se bavím o cestování, kdy třeba každý den spíš někde jinde a během pár týdnů procestuješ tisíce kilometrů (samozřejmě ne po vlastních nohou, i když i tací blázni se najdou). Pokud se bavíme o skutečném cestování, tak upřímně na základě mnoha zkušeností říkám, že to obecně zhodnotit jde.

Ostatně... jak může někdo NEMÍT větší rozhled, když viděl větší kus světa, byl v kontaktu s rozmanitějšíma kulturama a zažil širší spektrum netradičních situací? Stejně jako má větší přehled ve filmech ten, kdo jich viděl 1000 oproti tomu, kdo jich viděl 10, tak má větší přehled a rozhled ten, kdo cestuje oproti tomu, který necestuje anebo jen jezdí/létá na tradiční dovolené. Tady nejde o nějakou hrátku o nadřazování. To je prostě fakt.

V cem ma ten cestovatel vetsi rozhled? Jen v urcitem spektru veci. Otazkou je, zda mu to je k necemu. Ja nepopiram, ze neco zazil, ale nesouhlasim s tim co pisete. Mohl hodne veci videt, mohl slyset, mohl zazit a... a je to individualni co to v nem zanecha a co si z toho vezme. Proste jste cestoval, tak se tak hodnotite, ja to beru, zrejme vas to nejak obohatilo, ano vite jak to chodi i jinde a... a porad nechapu pointu. Ze lide co sestuji jsou myslenim jinde to plne souhlasim. Napr. muj spoluzak vzdy 6 mesicu pracuje a pak za to 6 mesicu cestuje. Ano, opravdu JE JINY. Zcestoval snad vsechno mozne, ale... proste on ma takovou cestovatelskou povahu, ve spouste veci nepouzitelny, zije si svuj svet.

Napsal Zbyněk Šubert;1501186

Prostě nepracovala, jen cestovala = dovolená, ať je fyzicky či psychicky sebevíc náročná a ať trvá měsíc nebo půl roku.

Pokud sednu na motorku a pojedu kolem světa (jednou snad), tak ať chceš nebo ne, je to sakra náročná, ale krásná (pokud se něco zásadně neposere) dovolená !!!

Mam tokový pocit, že jste nikdy nikde nebyl, max někde u baznu nebo v chorvatsku. Jak může někdo nazvat 6 měsíční cestování, dovolenou? :DPS: cesta kolem světa na motorce už ma i v názvu "cesta" => cestování.

Napsal Bogdan;1501199

Mam tokový pocit, že jste nikdy nikde nebyl, max někde u baznu nebo v chorvatsku. Jak může někdo nazvat 6 měsíční cestování, dovolenou? :D

PS: cesta kolem světa na motorce už ma i v názvu "cesta" => cestování.

Jenze to slovo cesta tam nekdo vlozil. Taky to muze byt dovolena na motorce kolem sveta ;) Proste ja uz pomalu dostavam strach ze nevybiram jen cestovatele protoze ti jedini maji ty spravne predpoklady aby to nebyli pasktikari bez rozhledu :)

Napsal Radek O.;1501208

Jenze to slovo cesta tam nekdo vlozil. Taky to muze byt dovolena na motorce kolem sveta ;)

Proste ja uz pomalu dostavam strach ze nevybiram jen cestovatele protoze ti jedini maji ty spravne predpoklady aby to nebyli pasktikari bez rozhledu :)

Nerikam ze cestovatele jsou nejak spesl dokud teda na “dovolene” neziskali nejake uzitecne znalosti/praktiky v oboru.

Napsal Bogdan;1501199

Mam tokový pocit, že jste nikdy nikde nebyl, max někde u baznu nebo v chorvatsku. Jak může někdo nazvat 6 měsíční cestování, dovolenou? :D

PS: cesta kolem světa na motorce už ma i v názvu "cesta" => cestování.

Ale tak pocit, můžeš mít jaký chceš :) Stejně tak já si to můžu nazvat dovolenou, protože pokud nepracuju, nemusím pracovat a mám peníze na to, abych si užíval života v exotických zemích, tak jsem na dovolené. Nebo jak to jinak nazvat? Nebo jak dlouho musím být v cizině aniž bych musel pracovat a aby to nebyla dovolená? Nebo jaké mám navštívit státy, aby to nebyl tradiční dovolenkový pobyt? Nebo co musím zažít za strasti? Nebo se musím vrátit s tím "víš, co já jsem prožil, zatímco tys chodil do fabriky?" Prostě někdo cestuje, někdo ne, někdo na to nemá čas ani peníze, někdo se zase není schopen usadit.Každý si žijme svoje životy, vnímejme svět kolem s otevřenýma očima, protože na to, abychom pochopili řadu věcí není nutný si ošoupat boty při cestě kolem světa ... V CV by mělo být to, co je relevantní pro danou pracovní pozici. Pro mne jako zaměstnavatele má stejnou váhu jestli někdo cestoval půl roku po Americe a nebo celé léto čepoval pivo někde u rybníka a má mezeru v časové ose zaměstnání. Pro někoho jiného to cestování může být podstatné a pro někoho zase, že má zkušenosti s pípou. Takže asi tak :)

Napsal hampl.david;1501180

Jestli to nebude tím, že tihle lidé mají v krvi určité "volnomyšlenkářství" a cestování zapadá do jejich stylu života. Vím o lidech, kteří jsou schopni spontánně koupit letenku, jít na stopa a vyrazit směr letiště. Vždycky se jedná o ty, kteří měli podobný přístup od mládí. A zároveň neznám nikoho, kdo by se svůj přístup k životu nějak rapidně změnil jenom proto, že procestoval svět.

Ne, nebude. :) Tyhle argumenty, že mají lidé něco "v krvi", jsou mimo. Stejně jako já se nenarodil freelancerem a grafikem, tak se nikdo nerodí cestovatelem. Kámoška byla třeba vždy hodně plachá, silná introvertka, cestování ji nezajímalo, pak to jen tak zkusila a nakonec cestovala asi 2 roky v kuse, pak se na chvíli vrátila a teď zase někde pluje kolem ostrovů.. Co se na ní změnilo? Stala se jedním z nejotevřenějších lidí, co znám, je teď naprosto sebejistá mezi lidma, komunikativní, upřímná, nebojí se, nenechá se rozházet kdejakou blbinou jako dříve (prostě resilience) atd. Je to prostě úplně jinej člověk. Respektive je to pořád ona, ale konečně žije naplno a autenticky, zatímco předtím se (jako hodně lidí) uzavřela světu a bála se otevřít, aby ji ostatní nemohli nijak zranit, kritizovat, smát se jí atd. Spousta lidí má problém být, kým je a cestování v tomhle hodně pomáhá.Já taky nikdy v mládí necestoval, naopak jsem se spíš bál někam sám vypadnout. Už jen vyjetí s kámošema na skejtu pro mě byl velkej únik z komfortní zóny. A poslední roky na ZŠ a většinu SŠ jsem, ač to nerad přiznávám, seděl doma na zadku a pařil WoWko, venkovní svět mě nijak nelákal. Jednou ročně jsme jeli s rodičema do Chorvatska, kde jsem si užíval moře a teplo, ale dobrodružství a cestování jako takové šlo mimo mě. Čím více jsem pak potkával cestovatelů a slyšel jsem ty příběhy a viděl právě ty společné znaky z hlediska myšlení / nadhledu / zkušeností / pozitivity atd., tak jsem to chtěl zkusit. Takže jsem vypadnul po promoci na měsíc do Thajska, chtěl jsem vyzkoušet digitální nomádství. No a jelikož jsem viděl, že už po pár dnech se cítím jak znovuzrozený, tak jsem si cestování zamiloval.. A podobný příběh má kdekdo. Naopak neznám nikoho, kdo by nezměnil přístup k životu po cestování. Bavíme se ale o dalekém cestování, ne o tom, že si někdo zajede třeba do toho Chorvatska. Bavím se o exotických a obecně dalekých zemích, kde je kultura úplně jiná a kde zažiješ mnohem silnější kontrast, který ti otevře oči.

Napsal Zbyněk Šubert;1501186

Prostě nepracovala, jen cestovala = dovolená, ať je fyzicky či psychicky sebevíc náročná a ať trvá měsíc nebo půl roku.

Pokud sednu na motorku a pojedu kolem světa (jednou snad), tak ať chceš nebo ne, je to sakra náročná, ale krásná (pokud se něco zásadně neposere) dovolená !!!

Achjo. Promiň, ale na tobě je zřetelně vidět, že jsi nikdy skutečně necestoval, jinak bys takovej nesmysl nenapsal. Koukni se třeba na můj itinerář z Číny a řekni mi s klidnou hlavou, že je to stejně fyzicky i psychicky náročné, jako dvoutýdenní válení u moře.Co se týče těch dotazů, kdy už je něco cestování a kdy pořád dovolená, tak to je těžký narychlo definovat. Dovolená je o jistotě, cestování o nejistotě. Dovolená je spíše předvídatelná, cestování (i když je itinerář) spíše nepředvídatelné. Dovolená je spíše pasivní, cestování je aktivní. Plánovat dovolenou a dovolenkovat je snadné, plánovat cestování a cestovat je hodně náročné. Dovolené jsou o relaxu a oddychu, cestování je o hledání a překonávání výzev. Z dovolené se vracíš fyzicky i mentálně odpočatý, po cestování máš sice tunu zážitků a pročištěnou hlavu, ale říkáš si "tyjo, jsem úplně vyšťavenej, teď bych potřeboval pravou dovolenou" (přesně to jsme si řekli na konci tripu po Hawaii). Dovolená je spíše o zůstání na jednom místě, cestování je o neustálem pohybu. Atd.

Napsal Radek O.;1501189

V cem ma ten cestovatel vetsi rozhled? Jen v urcitem spektru veci. Otazkou je, zda mu to je k necemu. Ja nepopiram, ze neco zazil, ale nesouhlasim s tim co pisete. Mohl hodne veci videt, mohl slyset, mohl zazit a... a je to individualni co to v nem zanecha a co si z toho vezme.

Proste jste cestoval, tak se tak hodnotite, ja to beru, zrejme vas to nejak obohatilo, ano vite jak to chodi i jinde a... a porad nechapu pointu.

Ze lide co sestuji jsou myslenim jinde to plne souhlasim. Napr. muj spoluzak vzdy 6 mesicu pracuje a pak za to 6 mesicu cestuje. Ano, opravdu JE JINY. Zcestoval snad vsechno mozne, ale... proste on ma takovou cestovatelskou povahu, ve spouste veci nepouzitelny, zije si svuj svet.

V čem má rozhled? Podle mě ve všem podstatném. Většina úspěšných lidi, které osobně znám, jsou cestovatelé a cestovali i předtím, než se jim začalo dařit. Cestování ti prostě změní celkovej mindset a přístup k problémům, k lidem, k životu. Zde se ale hodí zdůraznit, že člověk musí být na těch cestách aktivní. Pokud za celou dobu neprohodí slovo s místními ("hello", "thanks" a "bye" v restauraci se nepočítá) a obecně se nijak nezapojí do tamního života a je buďto na pláži (byť třeba každý den na jiné) anebo uvnitř v hotelu a loví něco na wi-fině, tak to je k ničemu. V Thajsku mi třeba nejvíc dalo právě kecání s místníma, pokecy s dalšíma cestovatelama z různých koutů světa, zapojení do různejch akcí atd.Souhlasit s tím nemusíte, na to máte pochopitelně právo, ale přijde mi to jako nesouhlasit s čímkoliv jiným, s čím nemáte zkušenost. Stejně jako se podivuju, jak ti, co nikdy nepřečetli žádnou knihu, zpochybňují přínos čtení. Pointu tedy nechápete, protože to nejde pochopit, to se musí zažít. Nemyslím to nijak elitářsky, ale stejně jako ten, kdo žije celý život na junk foodu nepochopí, co mu s dělem udělá zdravá strava, dokud ji nevyzkouší, tak ani necestovatel nepochopí, co mu dá cestování, dokud někam sám nevycestuje.

Napsal Radek O.;1501208

Proste ja uz pomalu dostavam strach ze nevybiram jen cestovatele protoze ti jedini maji ty spravne predpoklady aby to nebyli pasktikari bez rozhledu :)

Není to určitě pravidlo a záleží, o jakou jde práci a jaké si žádá obecnou kvalifikaci. Já jen psal (a jsem osobně přesvědčený) o tom, že pokud mají 2 lidé tytéž vědomosti a kvalifikaci a jeden cestoval zatímco ten druhý ne, tak ten cestovatel bude vhodnější volba. Nejde totiž jen o ten pracovní výkon, jde i o ten lidskej faktor a jakousi vnitřní zralost. Cestování je nejlepší škola osobního rozvoje.