Jak řešit porušení povinnosti jednatele?

Kdy ten dluh vznikl/byl splatný? Kdy byla provedena úhrada na jiný dluh?Nemíchejte dohromady NOZ a ObchZ.Žalobu podle §194/5 ObchZ proti jednateli mohl podat:a) společnost sama v podobě jiného člena statutárního orgánub) společníci/akcionářic) likvidátord) insolvenční správce§159/3 NOZ zní:Nenahradil-li člen voleného orgánu právnické osobě škodu, kterou jí způsobil porušením povinnosti při výkonu funkce, ačkoli byl povinen škodu nahradit, ručí věřiteli právnické osoby za její dluh v rozsahu, v jakém škodu nenahradil, pokud se věřitel plnění na právnické osobě nemůže domoci.1) Nemůže domoci se chápe objektivně = buď již je v insolvenci, nebo je bezvýsledně vedena exekuce2) ...ačkoliv byl povinen škodu nahradit - nenašel jsem vysvětlení, ale odhaduji, že k tomu, aby se věřitel mohl domáhat ručení statutáru kromě bodu 1) budou soudy chtít ještě objektivní stav povinnosti nahradit škodu, tedy aby statutáru byla uložena povinnost škodu nahradit, nebo alespoň aby společnost uplatnila nárok na náhradu škody...

samozřejmě dluh -pohledávka by byl již zjištěn, dále je to otázka přezkoumání účetnictví insolvenčním správcem, zda-li nedošlo k upřednostnění jiné platby nebo vyvedení fianancí na nedoložený účel. Předpokladem je, že spolešnost by byla v úpadku.

1) insolvenční správce účetnictví obvykle nepřezkoumává, na to nemá peníze. Pokud správce upozorníte, může podat odpůrčí žalobu pro zvýhodnění věřitele. Konkurs je ale skupinové uspokojení, takže výtěžek úspěšné odpůrčí žaloby se rozděli mezi všechny poměrně. 2) insolvence neznamená, že pohledávka nebude z části uspokojenaMyslím, že Vám uniká, že předpokladem ručení statutáru, je škoda vzniklá společnosti. Jestli statutár zaplatil částku X místo věřiteli A věřiteli B, nevznikla tím společnosti žádná škoda.... Poškozen byl pouze věřitel A. Za dané situace věřitel A bude muset použít buď trestní řízení, nebo pokud by byly splněny podmínky by mohl jít cestou odporovatelnosti. Ustanovení která se zde řeší cílí na následující situace: Společnost má majetek v hodnotě 10M, který statutár "vytuneluje" za 1M. Tím způsobí společnosti škodu 9M. Společnost po něm bude požadovat náhradu škody 9M. Pokud v důsledku ztráty 9M společnost nebude schopna plnit své závazky a dostane se do úpadku, pak, pokud budou splněny další podmínky, se věřitelé budou moci hojit z majetku statutára, co to způsobil. NA zvýhodnění věřitele to opravdu nedopadá.Taky musím upozornit, že nastávají nepříjemné situace, kdy je podáno trestní oznámení na jednatele a zároveň ins. správce vede odpůrčí žalobu. Pokud by obě cesty byly úspěšné, tak statutár ze svého bude hradit 9M a zároveň věřitel B 9M vrátí. Což je dost problém, protože jedna pohledávka se zdvojí. Zanikne škoda způsobená statutárem...Takže z pohledu věřitele je nejlepší nevymýšlet znovu kolo a podat TO na poškození věřitele. Tím zároveň na situaci upozorníte insolvenčního správce, kterého do hry vtáhne PČR.

máte pravdu, zároveň musím konstatovat (na základě případu co znám), že TO celou věc "zabetonuje" i na několik let, v konkrétním případě se to vleče 5 let a insolvenční řízení stojí na nemocenské žalovaného (stíhaného).