Co dál s rozjetým byznysem, když mě přestává bavit a stojí hodně času?

+ Konkurenční doložka nesmí zakazovat činnost, která toho člověka živí (tak to tam přesně napsáno není, ale nechce se mi teď hledat definice). Je to jako byste chtěl programátorovi zakázat, aby si založil firmu, která bude vyvíjet software. Jde to tam pouze omezit na konkrétní odběratele (že nesmí přímo kontaktovat zákazníky té firmy po dobu té konkurenční doložky) + třeba na specifické postupy (pokud mají nějaký unikátní reklamní systém, jak reklamy poskytují).

...

Tak aby neodpovídali samí chlapi..... :) Na začátek - vlastním reklamní agenturu a personální agenturu.Otázkou je, jestli Vás ten obor baví, proč je ta situace taková, jaká je. Tzn., pokud vyděláváte slušné peníze, business jede, tak je splněný nejspíš cíl, který jste si dal, pokud stagnujete. Tzn., ideálně si najděte motivaci, která Vás nastartuje podnikat dál, pokud Vás to baví. Pokud chcete celý život pracovat pouze sám, nemá to smysl. Samozřejmě chápu Vaši obavu o předávání know-how, atd. Já sama velmi dobře vím, o co jde. To je ale všude, všude byste musel mít strach, že Vám člověk odejde. Jako manažer pracuji už 8 let a vždy je to o lidech. Na druhou stranu, pokud se rozhodnete rozvíjet business díky lidem, musíte počítat s tím, že jim musíte sdělit potřebné info, které budou pro výkon práce potřebovat tak, aby uspokojili Vaši potřebu. Pak si je klidně delegujte a na business jen dohlížejte. Pokud nejste ztotožněn s tím, že byste někomu umožnil být tak dobrý jako Vy, ne-li lepší, pak nové zaměstnance vůbec nenabírejte. Akorát se budete trápit a oni také, protože to poznají. Já jsem firmu také vybudovala sama, takže moc dobře vím, co to znamená překonat to, že se ,,musíte podělit" s ostatními zaměstnanci. Na druhou stranu - zapracovala jsem si slečnu na HPP, která u mě pracuje již skoro rok a plní svou práci nadstandardně, obě jsme spokojené, a ona nemá ani tendenci uvažovat o přechodu ke konkurenci, kde např. vím, že by jí mohli nabídnout i lepší podmínky. Jde o to, ,,jak" budete schopen poznat, co ten člověk chce/potřebuje a ,,jak" budete schopen tyto potřeby uspokojit. Budujete vztah, takže pokud se o zaměstnance budete starat hezky, tak si získáte loajálnost. Chce to překonat tuhle fázi, je to těžké, já to ze začátku dělala taky, že jsem nechtěla nikomu předávat info, atd., ale pak přišel zdravotní impuls, že bych to měla změnit. A do téhle fáze se snad nikdo nechce dostat, takže pokud můžete, změňte to.Hold je to o tom, že oni potřebují vědět/znát/mít, aby mohli konat. A samozřejmě motivaci (prostředí, peníze, přístup nadřízeného, náplň práce, atd.), což je další zásadní věc.Sám byste si měl uvědomit, kam chcete směřovat, jestli pracovat (pouze Vy sám, sic máte třeba sro) nebo podnikat (pomocí zaměstnanců, atd.). Pokud chcete druhou variantu, což je asi většinou smyslem podnikání (mimo OSVČ), tak musíte začít u sebe, tzn. nebát se předat Vašim lidem potřebné info a někdy i mnohem víc, a zároveň jim pomáhat. Může se stát, že natrefíte na člověka, který Vám odejde, ale to tak prostě je. Dnes najít samostatného a schopného člověka je potíž a když už někoho najdete, je třeba velmi dobře rozpoznat, jestli ten člověk pro Vás přidanou hodnotou bude mít či nikoliv. To už se bavíme o zkušenostech v náboru a celkově o psychologii. Ono těch věcí je víc a sranda je, že jsou všechny krásně propojené.

Doporučím přečíst nějaké inspirativní knihy a pak rozmyslet co dále. Třeba změní komplet pohled na věc.

Motivace a delegovani | Podnikani v USA

Zdravím v všechny,navazuji na starší vlákno, kde se hodně ztotožňuji s tazatelem. Pracuji sám jako OSVČ na vlastním softwarovém projektu, který je úspěšný a živí mne řadu let. Klientela se neustále rozšiřuje. Součástí mé práce je vývoj software a zákaznická podpora. Klienti jsou spokojení, mezi námi panují dobré osobní vztahy, získávají často nadstandardní a vždy dostupné služby. Také oceňují schopnost konkurovat větším firmám se stejným zaměřením. Jenže přibývá klientů a roste náročnost na údržbu projektu. Zastupitelnost je prakticky nulová. V režimu One Man Show to přešlo přes udržitelné meze. V posledních měsících nastal vlivem legislativních změn enormní nárůst práce, obrovské množství telefonních hovorů, mailů, online řešení problémů, sype se to na mne ze všech stran. Od rána do večera prakticky neodložím telefon a záležitosti na přemýšlení nechávám na noc, kdy je klid. Jsem si vědom, že už mi hrozí zdravotní problémy a mám krůček k pobytu na JIPce v lepším případě. V případě dlouhodobější nedostupnosti by vše spadlo jako domeček z karet. Řeším tedy co dál a zvažuji tyto možnosti:1. Prodej firmy - ve skutečnosti by se jednalo o prodej zákazníků konkurenční firmě. Zájem je, přínos je jednorázový a mám s tím morální problém.2. Získání spolupracovníků - zde bych musel odtajnit své dlouholeté know how s riziky, o kterých se mluvilo výše nebo delegovat jen některé činnosti. Firma by měla potenciál se dále rozvíjet. Problém je, že v softwarovém projektu se nový člověk nezorientuje. Asi by to znamenalo nový další vývoj. Nevím, zda se do toho pouštět.3. Spojení s větší firmou - takovou nabídku mám, práce se rozdělí, bude zastupitelnost, finanční podmínky dobré, ale pro klienty to znamená přechod na jiný produkt. Klientům bych nutnost opatření asi vysvětlil a uvěřili by mi to, přechod by se musel udělat šetrně, ale i tak by se to nemuselo všem zamlouvat.4. Nechat vše tak a pokračovat - tohle bych asi nechtěl, vzhledem k rostoucí pravděpodobnosti kolapsu firmy.Má někdo podobnou zkušenost, nejlépe z řad programátorů a jak jste situaci řešili?Díky za podněty.

Ja sel cestou 2 ... trvalo to par let, co me par lidi zklamalo, par lidi vyhodil (a dnes delaji defakto konkurenci v mensi mire), a s par se rozloucil protoze to tak proste bylo lepsi - nicmene po letech se clovek naucil duverovat, hledat vhodny lidi a hlavne pochopit, ze bez delegace by tu fakt douho byt uz nemusel

Napsal vlapa;1435747

Zdravím v všechny,

navazuji na starší vlákno, kde se hodně ztotožňuji s tazatelem. Pracuji sám jako OSVČ na vlastním softwarovém projektu, který je úspěšný a živí mne řadu let. Klientela se neustále rozšiřuje. Součástí mé práce je vývoj software a zákaznická podpora. Klienti jsou spokojení, mezi námi panují dobré osobní vztahy, získávají často nadstandardní a vždy dostupné služby. Také oceňují schopnost konkurovat větším firmám se stejným zaměřením. Jenže přibývá klientů a roste náročnost na údržbu projektu. Zastupitelnost je prakticky nulová. V režimu One Man Show to přešlo přes udržitelné meze. V posledních měsících nastal vlivem legislativních změn enormní nárůst práce, obrovské množství telefonních hovorů, mailů, online řešení problémů, sype se to na mne ze všech stran. Od rána do večera prakticky neodložím telefon a záležitosti na přemýšlení nechávám na noc, kdy je klid. Jsem si vědom, že už mi hrozí zdravotní problémy a mám krůček k pobytu na JIPce v lepším případě. V případě dlouhodobější nedostupnosti by vše spadlo jako domeček z karet. Řeším tedy co dál a zvažuji tyto možnosti:

1. Prodej firmy - ve skutečnosti by se jednalo o prodej zákazníků konkurenční firmě. Zájem je, přínos je jednorázový a mám s tím morální problém.

2. Získání spolupracovníků - zde bych musel odtajnit své dlouholeté know how s riziky, o kterých se mluvilo výše nebo delegovat jen některé činnosti. Firma by měla potenciál se dále rozvíjet. Problém je, že v softwarovém projektu se nový člověk nezorientuje. Asi by to znamenalo nový další vývoj. Nevím, zda se do toho pouštět.

3. Spojení s větší firmou - takovou nabídku mám, práce se rozdělí, bude zastupitelnost, finanční podmínky dobré, ale pro klienty to znamená přechod na jiný produkt. Klientům bych nutnost opatření asi vysvětlil a uvěřili by mi to, přechod by se musel udělat šetrně, ale i tak by se to nemuselo všem zamlouvat.

4. Nechat vše tak a pokračovat - tohle bych asi nechtěl, vzhledem k rostoucí pravděpodobnosti kolapsu firmy.

Má někdo podobnou zkušenost, nejlépe z řad programátorů a jak jste situaci řešili?

Díky za podněty.

Dva mi kamaradi co meli vyrobni firmy, sli cestou cislo 3) Odprodali za slusne penize jinemu investorovi, dostali velke odstupne. Jsou nyni zamestannaci a majitele 20-30% akcii. Duvody byly to co pisete od rana do vecera v praci a s pribyvajicim vekem chteli vice se venovat rodine, konickum a zivot si uzivat. O firmu se dale staraji, ale kdyz se neco podela. Tak je v klidu a nedostava infart, jako drive-)