První ochranná ekonomická opatření ČNB
První pracovní den po výprodejovém týdnu se na světových burzách ukazuje, jak málo zbraní zůstalo v rukách centrálních bank. Americký Fed snížil úrokové sazby s cílem podpořit ekonomiku a trhy, ty však reagovaly panickým výprodejem.
Koronavirus ochromil světový byznys a objevují se už první odhady, že jeho finanční dopad se bude blížit Velké finanční krizi 2007–2009.
K Fedu se přidaly i další centrální banky – mezi nimi i Česká národní banka, která snížila jednomyslně základní úrokovou sazbu o půl procentního bodu na 1,75 procenta. Rada také uvedla, že je připravena reagovat na případné nadměrné výkyvy kurzu koruny. „Bankovní rada současně vyjádřila svou připravenost úrokové sazby dále snížit, pokud si to ekonomický vývoj vyžádá”.
ČNB chce těmito opatřeními zmírnit dopady situace způsobené epidemií koronaviru na české firmy, podnikatele a domácnosti. K mimořádnému jednání bankovní rady došlo v pondělí poté, co koruna oslabila až na hranici 27 korun za euro, kvůli které masivně před rokem 2017 intervenovala ČNB.
Podle analytika Raiffeisenbank Víta Hradila tímto dala ČNB najevo, že je připravená použít devizové rezervy proti spekulativním útokům proti koruně. V praxi by to fungovalo tak, že by banka ve velkém prodávala eura a nakupovala koruny, čímž by tlačila na posílení tuzemské měny. Šlo by tedy o opačné intervence, než kterými ČNB v letech 2013 až 2017 bránila koruně posílit pod 27 korun. Tehdy naopak nakupovala eura, na intervence dala přes dva biliony korun.
„ČNB má v tuto chvíli velké množství devizových rezerv (kolem 60 procent HDP) a má tak dostatek munice, aby mohla skokovému oslabení koruny bránit.“
Rada centrální banky se v pondělí také nezávazně vyslovila pro možnost odkladu splátek klientů komerčních bank, kteří se kvůli epidemii mohou dostat do finančních potíží a to nejen u spotřebitelských úvěrů.
