Jak to bude s náhradou ušlého zisku OSVČ?
Tuto otázku si jistě klade mnoho drobných podnikatelů. A hned v úvodu Vám musíme sdělit, že ani my na ní nemáme jednoznačnou odpověď. A to přes konzultace s různými právníky a hledání napříč internetem.
Odpovědnost státu způsobená na základě opatření přijatých v souvislosti s šířením COVID-19
Dotaz v nadpisu článku směřuje k otázce případné odpovědnosti státu za škodu způsobenou na základě opatření přijatých v souvislosti s šířením koronaviru COVID-19.
Tuto oblast upravuje zákon č. 240/2000 Sb., o krizovém řízení a o změně některých zákonů (krizový zákon), ve znění pozdějších předpisů, konkrétně § 36 tohoto zákona, podle kterého (odst. 1) platí, že: “Stát je povinen nahradit škodu způsobenou právnickým a fyzickým osobám v příčinné souvislosti s krizovými opatřeními a cvičeními (§ 39 odst. 4) prováděnými podle tohoto zákona. Této odpovědnosti se může stát zprostit jen tehdy, pokud se prokáže, že poškozený si způsobil škodu sám.” Výše uvedená objektivní odpovědnost státu je založena na současném splnění zákonných předpokladů vzniku škody, jimiž je 1. provedení krizového opatření, 2. vznik škody a 3. příčinná souvislost mezi krizovým opatřením a vznikem škody.
Odpovědnost státu je vyloučena, je-li prokázáno, že poškozený si způsobil škodu sám. Hned na začátku je nutno upozornit na to, že zákon se nevztahuje na náhradu škody vzniklou v období do vyhlášení stavu nouze (12. 3. 2020, 14:00), neboť krizovým opatřením zákon rozumí až právě kupříkladu vyhlášení nouzového stavu. Škodu vzniklou před vyhlášením stavu nouze proto nelze dle § 36 zákona č. 240/2000 Sb. uplatňovat.
Právo na náhradu škody
Právo na náhradu škody (škody skutečné včetně ušlého zisku) mají dle uvedeného ustanovení zákona právnické a fyzické osoby, přičemž zákon tento výčet nijak neomezuje. Může tedy jít o kohokoliv. Nárok je nicméně nejdříve třeba uplatnit písemně u příslušného orgánu krizového řízení. A to do 6 měsíců od doby, kdy se fyzická nebo právnická osoba o škodě, kterou je možné objektivně vyjádřit v penězích a důvodně uplatnit u soudu, dozvěděla, nejdéle však do 5 let od vzniku škody, jinak nárok zaniká (§ 36 odst. 5 zákona č. 240/2000 Sb.).
Přitom platí, že nárok zaniká uplynutím té lhůty, která skončí dříve – proto je třeba nárok uplatnit v uvedené šestiměsíční lhůtě. Žaloba podaná u soudu bez toho, aniž by byl nárok písemně uplatněn, bude soudem zamítnuta. V civilním řízení není žalobce osvobozen od úhrady soudního poplatku, který bude vyměřen vzhledem k výši požadované náhrady, v souladu se zákonem o soudních poplatcích. Jde-li o orgán krizového řízení, u kterého je třeba nárok uplatnit, jsme toho názoru, že se bude s největší pravděpodobností jednat o Ministerstvo vnitra, případně Ministerstvo financí (doporučujeme nárok uplatnit u obou).
Je nicméně vhodné upozornit na to, že uvedená právní úprava nebyla historicky ještě nikdy využita a není tedy jasné, jak se k ní bude stát, resp. soudy v praxi stavět. Je tedy možné, že výklad bude spíše restriktivní! Proto zdůrazňujeme, že v tento moment nelze s jistotou tvrdit, zda výše uvedený mechanismus náhrady škody bude možné vztáhnout na současnou situaci s epidemií koronaviru. Proto zatím doporučujeme, aby si podnikatelé průběžně vyčíslovali jim vzniklé škody, včetně ušlého zisku, který jim vznikl v přímém důsledku zavedených opatření.
Výše škod
Další důležitý bod je jednoznačně v tom, že škody a ušlé zisky budou tak obrovské, že si lze pouze stěží představit, že to bude schopen stát vše nahradit. Je tudíž možné, že se buď judikatura nebo zákonodárce přikloní k tomu, že náhrady nebudou plošně hrazeny a dovodí se, že daná povinnost se týká pouze konkrétních a určitých zásahů státu (třeba zabavení automobilu, apod.).
Nad rámec této náhrady škody, která je v současné chvíli nejistá, dále upozorňujeme na další instrumenty, které má vláda zavádět na pomoc živnostníkům v jejich současné situaci. Byla již řeč o bezúročných půjčkách pro podnikatele (úvěr COVID a COVID2). Dále má Česká republika obdržet dotační podporu pro živnostníky od Evropské Unie, která bude rozdělována ze strany státu. I zde je zatím moc brzy na přesný popis daného mechanismu a tedy platí, že v tuto chvíli je nutné evidovat vzniklé ztráty a ušlý zisk.
Výpočet ušlého zisku
Jako více než vhodné se jeví uvažovat pro výpočet ušlého zisku o metodě „časového srovnání“. V rámci metody „časového srovnání“ výši ušlého zisku zjistíte porovnáním pravidelně dosahovaného zisku z období před obdobím dotčeným koronavirem (např. průměr za poslední půlrok nebo za stejné období předchozího kalendářního roku) a ziskem dosahovaným v průběhu inkriminovaného (postihnutého) období. Jako doklady prokazující výši ušlého zisku mohou být použity účetní záznamy, které dokládají hospodářský výsledek za obě porovnávaná období.
24.3.2020 I Zdroj: ihned.cz
