Zjednodušené daňové doklady a GDPR

Já si tedy rozhodně nemyslím, že by zákon o účetnictví byl nesmyslný. Problém je spíš v tom, že většina lidí chápe účetnictví jen jako nutné zlo kvůli daním. Stanovisko finančních úřadů se zcela jistě netýká účetních dokladů, ale daňových. A to je ten rozdíl. Na účetním dokladu opravdu musí být podpis osoby odpovědné za účetní případ a za zaúčtování. Na daňovém dokladu být nemusí. Finančnímu úřadu je to jedno, ten kontroluje správnost daní, tedy daňové doklady.

Napsal Petrso;1490592

Že někdo chce řádný daňový doklad i na 200 Kč chápu, je to jeho věc. Co kritizuji je fakt, že i když tam fakturační údaje nechci, musím je jako zákazník poskytnout a mít je tam i když mi to komplikuje život.

Svým způsobem máš sice možná pravdu, ale já zase nevím proč bych si dobrovolně dle tvého názoru přidělával práci. Nevím co ti komplikuje život, myslím, že třeba v Google je nějaká funkce automatického doplňování. Navíc žádné údaje přece poskytovat nemusíš, můžeš si to přece koupit jinde.

Napsal PavlaJ;1490695

Já si tedy rozhodně nemyslím, že by zákon o účetnictví byl nesmyslný. Problém je spíš v tom, že většina lidí chápe účetnictví jen jako nutné zlo kvůli daním. Stanovisko finančních úřadů se zcela jistě netýká účetních dokladů, ale daňových. A to je ten rozdíl. Na účetním dokladu opravdu musí být podpis osoby odpovědné za účetní případ a za zaúčtování. Na daňovém dokladu být nemusí. Finančnímu úřadu je to jedno, ten kontroluje správnost daní, tedy daňové doklady.

A kdo to tedy kontroluje když ne FÚ? Nebo máte na mysli nějaký auditoryí, které si ještě navíc musíte platit ze svého pokud jste hodně velká firma? Pokud by musel mít každý účetní doklad podpis či dva jak je v tom zákoně, účetní by pořád jen podepisovali. A to rozhodně není běžná praxe. Podepisuje se jen uzávěrka, kterou stejně třetina firem zapomene poslat na soud a nic se neděje.Proč nesouhlasíte že účetnictví je nutné zlo kvůli daním? K čemu je to tedy dobré?Hodně zákonů je nesmyslných a některé odstavce v podstatě nejde ani dodržet. Zákonodárci jsou často velcí umělci, kdy umí zákon napsat velmi zdlouhavě komplikovaně až umělecky a přitom i nejednoznačně. Pravděpodobně záměr aby se jeho výkladem mohlo živit hodně lidí.Pokud nesmysly nikdo nevymáhá dost možná se o nich ani neví. Někdy se nesmysli v zákonech zase maskují různými vyhláškami a směrnicemi, které ty nesmysly aspoň usměrní na snesitelnou mez nějakým šikovným výkladem, tak aby ty nesmysli v zákonech nebili tolik do učí a všichni se mohli tvářit že je vše v pořádku.

Máte pravdu - třeba auditoři, ale taky třeba soudní znalci, pokud se firma dostane do problémů. A víte, jak ve většině případů zní závěr? Účetnictví je neprůkazné a není vedeno správně. A je to jednoznačně odpovědnost jednatele. Osobně bych každému, kdo se rozhodne založit společnost a tudíž má povinnost vést účetnictví, doporučovala, aby si nejdříve zjistil své povinnosti.Na každém dokladu by měly být dva podpisy. Pokud tam nejsou, je to chyba.Ptáte se, k čemu je účetnictví. Hlavně k tomu, aby z něj byl patrný stav majetku a závazků. A upřímně- pár e-shopu jsem už zauctovala a vím, co je to za práci napárovat platby bez dostatečných údajů Pokud to tedy chci dělat pořádně, a ne to tam "hodit" jednou částkou,jak je v naší zemi zvykem. A to se pak považuje za standardní a zaručeně správné.

Napsal Petrso;1490700

A kdo to tedy kontroluje když ne FÚ? Nebo máte na mysli nějaký auditoryí, které si ještě navíc musíte platit ze svého pokud jste hodně velká firma? Pokud by musel mít každý účetní doklad podpis či dva jak je v tom zákoně, účetní by pořád jen podepisovali. A to rozhodně není běžná praxe. Podepisuje se jen uzávěrka, kterou stejně třetina firem zapomene poslat na soud a nic se neděje.

Proč nesouhlasíte že účetnictví je nutné zlo kvůli daním? K čemu je to tedy dobré?

Hodně zákonů je nesmyslných a některé odstavce v podstatě nejde ani dodržet. Zákonodárci jsou často velcí umělci, kdy umí zákon napsat velmi zdlouhavě komplikovaně až umělecky a přitom i nejednoznačně. Pravděpodobně záměr aby se jeho výkladem mohlo živit hodně lidí.

Pokud nesmysly nikdo nevymáhá dost možná se o nich ani neví. Někdy se nesmysli v zákonech zase maskují různými vyhláškami a směrnicemi, které ty nesmysly aspoň usměrní na snesitelnou mez nějakým šikovným výkladem, tak aby ty nesmysli v zákonech nebili tolik do učí a všichni se mohli tvářit že je vše v pořádku.

no člověk by řekl, že pokud máš milion dokladů za 10 let tak bys skoro do auditu měl spadat taky. Ve velkých firmách se stále při účtování používají košilky a těch podpisů na košilce můžou být i čtyři a nezdá se mi, že by se tam jenom celý den podepisovalo.

Napsal láďa1979;1490709

no člověk by řekl, že pokud máš milion dokladů za 10 let tak bys skoro do auditu měl spadat taky. Ve velkých firmách se stále při účtování používají košilky a těch podpisů na košilce můžou být i čtyři a nezdá se mi, že by se tam jenom celý den podepisovalo.

Ne ne, k auditu máme naštěstí ještě hodně daleko. Já vím kromě podepisování se dělají ještě jiné nesmysly co požaduje auditor na základě nesmyslných pravidel a zákonů. :)Tedy moje záhada proč se tak málo používají ZDD daňové doklady při platbě převodem je zdá se vyřešena. Větší firmy mají za zády auditora což je pro ně priorita a tak raději nechávají plné doklady, aby auditor nedělal problémy. Menší se většinou opičí po těch větších a tak také dělají plné doklady i když v jejich případě je to zbytečné, protože auditor jim může být ukradený. A co by chtěl BFU zákazník (nevyplňovat fakturační adresu která je k ničemu) nikoho moc nezajímá.Stále ale nerozumím tomu, proč auditory nechávají klidné tržby na pokladně (a platby kartou), kde se jiné než zjednodušené daňové doklady nevystavují. Jaktože to najednou jde, třeba u platby kartou se to vlastně vůbec ničím neliší. Zjevně kdyby se na ty auditory a "znalce" dostatečně zatlačilo, změnili by svůj názor a našli důvod proč to jde spíše než proč to nejde. Co by se stalo kdyby velká firma úchylnému auditorovi neustoupila? Je to tak, že to bude mít ve zprávě od auditora, ale jinak se vůbec nic nestane? A pokud není zrovna na prodej nebo se nebojí možná naštvaných akcionářů je to úplně jedno?---------- Příspěvek doplněn 19.10.2018 v 00:04 ----------

Napsal PavlaJ;1490707

Máte pravdu - třeba auditoři, ale taky třeba soudní znalci, pokud se firma dostane do problémů. A víte, jak ve většině případů zní závěr? Účetnictví je neprůkazné a není vedeno správně. A je to jednoznačně odpovědnost jednatele. Osobně bych každému, kdo se rozhodne založit společnost a tudíž má povinnost vést účetnictví, doporučovala, aby si nejdříve zjistil své povinnosti.

Na každém dokladu by měly být dva podpisy. Pokud tam nejsou, je to chyba.

Ptáte se, k čemu je účetnictví. Hlavně k tomu, aby z něj byl patrný stav majetku a závazků. A upřímně- pár e-shopu jsem už zauctovala a vím, co je to za práci napárovat platby bez dostatečných údajů

Pokud to tedy chci dělat pořádně, a ne to tam "hodit" jednou částkou,jak je v naší zemi zvykem. A to se pak považuje za standardní a zaručeně správné.

A jaký důsledek má prohlášení "Účetnictví je neprůkazné a není vedeno správně." ? Prohlásit, že je účetnictví neprůkazné kvůli tomu, že někdo nesbírá často vymyšlené adresy desetisíců drobných zákazníků je poněkud nesmyslné, protože ty adresy nemají žádný praktický průkazný význam.

Ale mají. Jak byste chtěl třeba prokázat, že máte v účetnictví správně stav pohledávek, když tam nebude žádná informace o tom, kdo Vám dluží. U hotovostních plateb je to jiné, peníze jdou přímo z ruky do ruky proti zboží nebo službě. Ale když jde o platbu převodem, vždy vzniká pohledávka a ta musí mít všechny náležitosti.Rozhodně to není výmysl auditora a ani to není o tom, že se malí opičí po velkých. Prostě ten, kdo to dělá dobře, tam ty údaje má.A důsledky neprukazneho účetnictví můžou být někdy i dost nepříjemne. Už jsem viděla pár jednatelů, kteří byli rádi, že dostali jenom podmínku. Samozřejmě nešlo jen o chybějící náležitosti dokladů, ale tím to začíná.V každém případě do účetnictví lidová tvořivost nepatří a předpisy se mají dodržovat

pokud mám povinné nechat účetní závěrku auditovat a auditor mi dá záporný výrok, mám z toho pěkné problémy, upozorním na sebe úřady, nemohu si vyplácet podíl na zisku, banky budou prudit s vyššími úroky nebo nutnosti splatit půjčky, pokud jsem veřejně obchodovatelná společnost, má to další důsledky na trhu. Nic pěkného.Ze zákona mám povinnost vést řádně účetnictví, pokud mi kontrola řekne, že je účetnictví neprůkazné, jen Zákon o DPH stanovuje pokutu až 25m, Zákon o Účetnictví myslím 5 % z aktiv. To už jsou pořádné peníze, nemluvě o trestní odpovědnosti.Snažíš se změnit něco o čem ani nevíš jak to funguje, vymýšlíš divnosti jak kdybys nikdy nepodnikal a nikdy nezažil kontrolu a dokazování/obhajování.Pokud někdo platí v hotovosti, je to super, mám rovnou na pokladně zaznamenaný pohyb a rovnou ho mám svázaný s konkrétním dokladem, zpravidla v další evidenci mám i službu/zboží/výrobek, kterého se to týkalo, v účetnictví mohou rovnou uvést všechny pohyby, super. Při platbě převodem ale musím správně spárovat platbu, pokud zákazník udělal v něčem chybu (částka, VS) a já nemám ani jeho jméno, svázat takovou platbu s dokladem je pěkná detektivní práce a kolikrát to ani nelze. Takové peníze na bankovním účtu nemohu vložit do aktiv a zároveň stejně musím odvést DPH, přicházím tím o dost peněz a dělám si velké problémy pro případ kontroly nebo auditu.Zevrubnou kontrolu z FÚ již jsem měl několikrát a není sranda ty jejich požadavky splnit, v čím větším nepořádku jsou papíry a čím méně je možné je propojit, tím více mi vzniká rozdílů, chyb, problémů, vysvětlování, dokazování. Trpí tím zákazníci, ano, ale firma musí existovat a dodržovat všechny zákony a ne jen jeden o DPH.

Napsal PavlaJ;1490718

Ale mají. Jak byste chtěl třeba prokázat, že máte v účetnictví správně stav pohledávek, když tam nebude žádná informace o tom, kdo Vám dluží.

Prokážu to velmi jednoduše naprosto jednoznačně. Nikdo mi nedluží, protože se u mne vždy platí předem.

Pokud to není platba z ruky do ruky, tak by v účetnictví tyto údaje být měly. A když se platí dopředu, tak obzvlášť - zákazník zaplatil, ale ješte nic nedostal. Není jednodušší přijmout fakt, že to tak má být, místo hledání nesmyslných důvodů, proč to dělat blbě?

Napsal TomášX;1490720

Při platbě převodem ale musím správně spárovat platbu, pokud zákazník udělal v něčem chybu (částka, VS) a já nemám ani jeho jméno, svázat takovou platbu s dokladem je pěkná detektivní práce a kolikrát to ani nelze.

Přiřazování a párování si neulehčím tím že na daňové doklady píšete adresy lidí co si něco koupili, protože adresu mohu napsat až když jsem to schopen přiřadit. Pokud platbu nelze dohledat, lze ji vždy obratem vrátit a nemusí nic řešit. Jiná možnost je vystavit dummy doklad na službu "hloupá platba" až se někdo ozve tak ji stornovat.To mi připomíná, že až se budu chtít pomstít nějaké hloupé účetní co si hraje na důležitou, stačí její firmě posílat 1 haléř týdně bez VS. Občas to třeba i vložit korunu anonymně na účet, aby to nebylo možné vrátit. Ať se z té hyperkorektnosti pořádně zapotí. Jsem zvědav jak si pak bude na tu 1 Kč vystavovat doklad a dvakrát podepisovat a kde sežene adresu :). Ale obávám se že to jen někam zašije a nebude to řešit, protože hyperkorektní je jen na něco.Slyšeli jste někdy o účetní, která všechny prudí nesmyslnými formalitami a nakonec na sebe přivolá kontrolu tím, že úplně zapomene podat přiznání k DPH?Jinak ty ostatní argumenty jsou jen příliš obecné plané fráze. Já neříkám, že máte vést účetnictví netransparetně a špatně. Já jen říká, že psát na daňový doklad adresu příjemce, když je to k ničemu, on si to nepřeje a ani to není povinnost je nesmysl. Ale pokud jste toho názoru, že je potřeba si vystavit na všechno účetní doklad s adresami všech zúčastněných a ten si dvakrát podepsat, dělejte jak je libo. Ale neobtěžujte lidi s daňovými doklady, kde jsou věci navíc, když si to nepřejí.---------- Příspěvek doplněn 19.10.2018 v 22:03 ----------

Napsal PavlaJ;1490867

Pokud to není platba z ruky do ruky, tak by v účetnictví tyto údaje být měly. A když se platí dopředu, tak obzvlášť - zákazník zaplatil, ale ješte nic nedostal. Není jednodušší přijmout fakt, že to tak má být, místo hledání nesmyslných důvodů, proč to dělat blbě?

Ale jak mi zde pomůže ta adresa navíc na daňovém dokladu? Vydáním zboží ze skladu je také účetní doklad, který musí být dvakrát podepsaný a s adresou aby jej bylo možné spárovat s tím daňovým dokladem? A je to okamžik výdeje ze skladu, nebo kdy to zákazník opravdu obdrží? Existují stovky důvodů, proč někomu mohu něco dlužit. Třeba proto, že to zboží zákazník do 14 dní vrátil. Adresa sama o sobě mi ale na transparentnosti nic nepřidá.

Tohle je úplně zbytečná diskuse - Vy to prostě nechcete pochopit. Pokud je něco dané zákonem, tak to musíme respektovat, ať se nám to líbí nebo ne. Možná jsem jen hloupá hyperkorektní účetní, ale mám klidné spaní. Jenom nechápu lidi, co mají neustálou potřebu kritizovat věci, o kterých nemají základní znalosti.

Bereš to pouze z pohledu sebe jako zákazníka, což není vyloženě špatně, ale ze strany prodávajícího je potřeba dodržet spousty zákonů. Stejně tak je nutné mít přiměřené provozní náklady a tohle může na to mít vliv. Stejně tak podnikatel je často fakticky omezen vnitřními předpisy, funkčností SW, který používá. Zvyklost hraje také velice důležitou roli. Tyhle věci se mění velice pomalu a chvilku trvá než se struktury adaptují, krom toho není vhodné měnit vnitřní předpisy každý rok. Virtuální produkty, které se doručují na email a adresa u nich postrádá smysl jsou hitem posledních let, pořád ale převládá nákup zboží, které se doručuje.Pokud ti příjde platba, ke které nemáš doklad, jedná se o ostatní pohledávky a musíš platbu také tak evidovat. Je samozřejmě vhodné jí po nějaké době poslat na zpět a ne si jí nechat (ty peníze stejně použít nemůžeš) a vytvářet falešné doklady, to už hraničí s trestným činem.Pokud ti tohle tak moc vadí, je tady očividně díra na trhu, můžeš začít nabízet SW, který takovéhle doklady umožňuje, můžeš začít poradenství a služby tohoto druhu. Podle odpovědí vůbec nevypadá, že bys reálně podnikal a vedl účetnictví, ale přesně víš, jak by to ostatní měli dělat. Není to snadný obor, pořád nad tebou visí damoklům meč a za každou chybu zodpovídáš.

Když si to tedy shrneme. Sběratelé fakturačních údajů pro doklady pod 10 tisíc nemohou dostat pokutu kvůli GDPR, protože se úspěšně mohou odvolat na zákon o účetnictví.Tam je opravdu napsáno, že každý účetní doklad musí obsahovat jeho účastníky a mimo jiné dva podpisy.Na druhou stranu z argumentů, které zde zazněly podle mne opravdu neplyne, že chtít fakturační údaje v těchto případech je nutností, aby byl dodržen zákon.Běžnou praxí je, že spousta účetních dokladů nemá uvedeny oba účastníky a nikdo to nepovažuje za chybné. Příjmy pokladnou v naprosté většině případů nemají uvedeno údaje o obou účastnících navíc se do účetnictví zadávají souhrnně. Pokud půjdete jako majitel restaurace na nákup do sámošky a nakupíte tam za 11 tisíc, není jisté jestli vůbec budou schopni vystavit řádný daňový doklad. Možná až po přemlouvání. Jak je možné že existuje tento obrovský rozpor? Pokud si pak někdo objedná zboží na dobírku s tím, že jej vyzdvihne pomocí zásilkovny, je to úplně stejný případ. Zboží i peníze se předávají ve stejnou chvíli. Najednou ale i u objednávky za 200 Kč musí být na dokladu uvedena celá adresa odběratele? Kde přesně je ta hranice? Zákon je špatný minimálně v tom, že ač dlouhý, jako obvykle nepřesný a neřeší případy, kdy to co nařizuje není běžnou praxí, nebo to není dokonce možné. Představte si hajlzbábu, která chce kvůli každé pětikoruně vaši adresu, aby ten příjem mola správně zaúčtovat. Tohle ten zákon chtěl?Vypadá to, že to kdy jsou údaje o odběrateli opravdu potřeba se spíše řídí jakýmsi zvykovým právem, které trochu upřesňuje špatně napsaný zákon. Zvykové právo se ale vyvíjí.Nebo existují nějaké další vyhlášky a směrnice, který tento špatný zákon upřesňují, aby se hajzlbába neupsala k smrti? To je to co hledám. Lámu si s tím hlavu už od devadesátých let. Nechápu proč některá účetní je mnohem větší pedant než jiná, nikdy jsem neslyšel že by nepedant měl kvůli podobným formalitám problémy. Pokud by někdo problémy chtěl dělat, nějakou formalitu si vždy najde.Zatím je můj závěr takový, že pokud hrozí nutnost kontroly od auditora je dobré to konzultovat s předem vybraným auditorem. Auditora je třeba vybírat podle toho, jestli se opravdu zaměřuje na cíl své práce - tedy toho jestli jsou čísla napsaná v uzávěrce pravdivá a dobře doložitelná a jestli účetnictví neobsahuje nějaké machinace. Adresy bydliště drobných odběratelů co zaplatili drobné částky na daňových dokladech jsou pro tento účel irelevantní.Rozumím tomu, že kdo má svůj systém hotový a zaběhnuté postupy nebude ho kvůli mé úvaze ihned měnit. Může se mu ale hodit, informace, jestli jestli je to možné a při příští úpravě to může a nebo nemusí zohlednit. Mě jde jen o to, jestli je možné vystavovat ZDD bez adresy, pokud by tomu drobný odběratel dával přednost. Dle zákona ZDD bez adresy být mohou. Ale nebudou mi pak chybět - jako vystavujícímu - neúplné účetní doklady?Odběratel s tím mít jistě problém nebude, protože stále bude mít možnost si vybrat plný doklad. A i kdyby to opomněl, jeho účetní bude prokazatelně znát adresy obou, může si tak sama vystavit i účetní doklad a dvakrát podepsat, protože tak je to správně a tak to má být :)

u eshopů mohou objednávky do 10 000 dělat podstatnou část obratu. U platby kartou jsme také řešili nutnost plně identifikovat kupujícího jinak se vystavujeme riziku, že případnou škodu u ukradené karty budeme hradit my (tj. museli jsem učinit maximální možné úsilí ověřit, že daný člověk je tím za koho se vydává, vyžadovat po něm adresu byl ten způsob).V případě eshopu je potřeba se k objednávce chovat podle její částky a vydávat různé doklady pokud překročí 10 000, což je trochu nepraktické a mate to zákazníky. Naopak jsem si teď při procházení objednávek v emailu všiml, že třeba platba za konference (většinou tisícové částky) je v drtivé většině doprovázena ZDD - všechny objednávky mají stejnou hodnotu, takže si to nemusí zesložiťovat a sbírat další osobní údaje.Tohle bys měl probírat s právníkem, který řeší daňové a účetní právo a nikoliv na fóru, tady se můžeš nechat max. nasměrovat. U všech projektů je vždy velký boj mezi právním oddělením a jejich výkladem a UX pro zákazníky/návštěvníky. Jít proti zvyklostem znamená investovat desítky, stovky tisíc do právních analýz, pro banky a operátory to není vůbec žádný problémy a operátoři jsou běžně na hraně zákona a dokáží to ústát. Banky veškerá podobná rozhodnutí musí stejně si nechat potvrdit od ČNB, tam to dopadá shodně. Air Banka měla např. obrovské problémy s uzavíráním účtu přes internet, Cetelem (dnes hello bank) možnost sjednat úvěr online řešil 5 let než se dokázal dostat do stavu, kdy nepotřebuje vidět osobně dlužníka, rozpočet celého projektu na online úvěry dosahoval výše desítek mio korun, opět byl hlavní problém spolehlivá identifikace zákazníka a množství údajů, které musí sdělit, to je ale trochu dál než obyčejná objednávka.Nejsem právník a ani účetní, vždy se musím řídit stanoviskem ostatních, ale složité objednávky mě také vadí, jen to neumím změnit ani u projektů, které dělám, natož přesvědčit ostatní. Přináší to zatím příliš problémů, viz tohle vlákno a zatím má přednost mít v pořádku a obhajitelné papíry než menší bariéry při nákupu.