Úvahy o živote

Svet už nebude taký, aký bol... Existujú veci, ktoré sú schopné zmeniť náš pohľad na život. Možno mnohí z vás videli drastické video obetí ostreľovania Luhanska, v ktorom prechádza kamera od jedného mŕtveho k druhému. Obete ležia na ulici, sú zakryté, avšak ako sa kamera priblíži je plachta odhrnutá. A divák vidí bežných civilov, obyčajných chodcov z ulice znetvorených črepinami tak, že v mnohých prípadoch musí odvrátiť zrak. Niečo tak hrozného som doposiaľ vo svojom živote ešte nevidel. Z tohto zážitku som bol dlho otrasený a stále som to mal pred očami. A keď som potom, po nejakej chvíli išiel na internet tak, ako to bežne robím, keď som išiel na facebook či na hocijakú inú stránku, všetko sa mi zrazu zdalo byť neuveriteľne banálne, povrchné, plytké a prázdne. Zdalo sa mi doslova neuveriteľné, ako sa ľudia môžu baviť, smiať a zaujímať o tisícoraké bezvýznamnosti, keď je možné, aby sa na svete dialo niečo takéhoto. Možno si teraz poviete, že predsa len nech už sa stane čokoľvek, život sa nezastaví a ide ďalej. Áno, život ide síce ďalej, ale v mysliacom človeku nevyhnutne vyvstane otázka, aký je to vlastne život? Aký je jeho smer, aké sú jeho hodnoty a aká je jeho hĺbka, ak môže v ktorejkoľvek časti sveta priniesť niečo tak mimoriadne a neľudsky surového? A navyše sa to už ani nedeje na nejakom vzdialenom konci sveta s inou kultúrou a temperamentom, ale tu u nás, v našom európskom priestore, kde vládnu približne rovnaké kultúrne, ekonomické, spoločenské a politické pomery. Každý z nás by si preto mal uvedomiť že to, čo sa deje na Ukrajine je vyhroteným dôsledkom hodnôt, podstaty a princípov fungovania práve toho spoločenského systému, v ktorom v súčasnosti žijeme. Vo vyhrotenej podobe sa tu prejavuje zvrátenosť princípov, ktoré táto spoločnosť uznáva. Za povrchnosťou, plytkosťou a prázdnotou každodenného života väčšiny ľudí hrá finančná elita sveta krvavé šachové partie s osudmi celých národov. Politici a vlády väčšiny štátov sú totiž iba figúrkami, ktorými hýbe niekto iný. Sú iba bábkami, ktoré vykonávajú vôľu niekoho iného, majúc z toho samozrejme výrazný osobný profit. Plebsu treba dať jeho chlieb a hry a my si potom môžeme nerušene za ich chrbtami rozdeľovať a panovať, to je princíp na základe ktorého to všetko funguje. Prečo to ale môže práve takto fungovať a prečo tomu, že to takto funguje nebudú mnohí ľudia veriť, aj keď sa im o tom otvorene povie? A prečo už vôbec nebudú súhlasiť s tým, že práve oni sami svojim postojom k životu sú za to vinní? Že v skutočnosti práve oni sami svojim prázdnym a povrchným prístupom k životu bez vyšších hodnôt môžu za všetko to zlé? Chlieb a hry! To sú hodnoty, ktoré vždy uznávala väčšina ľudí tohto sveta. Chlieb a hry alebo inak povedané mať a užívať si. To je to jediné čo ľudí zaujíma. To „mať“ znamená čo možno najvyšší štandard hmotného zabezpečenia a do toho „užívania si“ sa dá zahrnúť čo možno najefektívnejšie využitie nadobudnutých prostriedkov pre svoj vlastný prospech a pre svoje vlastné potešenie. Štandardný človek tejto planéty je plne a bezo zvyšku ponorený do „hodnôt“ obsiahnutých v slovách chlieb a hry. Nič hlbšieho pre neho neexistuje. Nie je vôbec ochotný pripustiť, že život by mohol mať aj nejaký hlbší zmysel a nejakú hlbšiu hodnotu. No a mocní, tí skutoční mocní tohto sveta, prostredníctvom im slúžiacich médií i prostredníctvom nastavenia celkového fungovania spoločnosti podporujú a živia takýto druh duševnej degradácie širokých más, pretože práve takýmto spôsobom duševne zdegradované masy je možné ľahko ovládať. Preto tiež môžu manipulatívne prinútiť celé národy, aby znevažovali a znenávideli tých, ktorí im chcú skutočne dobre a aby uctievali a oslavovali tých, ktorí ich zapredali. Je im možné presvedčiť verejnú mienku sveta, že agresor je mierotvorca a že ten, čo háji svoje záujmy je agresor. V dnešnom svete konzumným spôsobom života duševne zdegenerovaných ľudí je možné verejnej mienke nahovoriť, že biela je čierna a čierna biela. Ľudia tomu ľahko uveria, keď sa o tom bude hovoriť v televízii a písať v novinách. Väčšina z nich je týmto spôsobom vmanipulovaná do falošnej reality, ktorej veria bez toho, že by veci sami skúmali. Na to im predsa nezostáva čas, pretože sú plne zamestnaní a vyťažení svojim mať a užívať si. Ľuďmi sa manipuluje, lebo dávajú sebou manipulovať a za ich chrbtami prebiehajú zákerné mocenské hry, v ktorých nič neznamenajú ani tragédie a zbedačenie celých národov. Akýkoľvek zločin je totiž možné ľahko ospravedlniť, pretože zhlúpnuté masy zhltnú úplne všetko. A práve táto zhubná duševná degradácia más umožňuje mocným tohto sveta konať pred očami verejnosti veci čoraz arogantnejšie a bezohľadnejšie. Ba dokonca je možné tieto hlúpe ovce pomaly hnať k novej svetovej vojne, v ktorej sa ako vo veľkom divadle budú navzájom zabíjať pred očami mocných. A toto všetko sa dá uskutočniť iba preto, že s ľuďmi si je možné pre ich nesmiernu duševnú povrchnosť robiť čokoľvek. Pretože pre svoju túžbu mať a užiť si stratili schopnosť samostatne myslieť. Pretože stratili zmysel pre vyššie hodnoty ako je česť, spravodlivosť, ľudskosť, ohľaduplnosť, dobrosrdečnosť a skromnosť. Pretože sa z nich stali egoisti, mysliaci len na svoj vlastný chlieb a svoju vlastné užívanie si. My sami sme vinní za všetko zlé, čo sa deje vo svete! My, obyčajní ľudia, ktorí sme v povrchnosti vlastného upriamenia sa iba na svoj „chlieb a hry“ dali voľný priestor temným silám, jednajúcim za našimi chrbtami. Lebo za to, že sa my ešte máme dobre, alebo aspoň znesiteľne, blahosklonne dovoľujeme aby boli iní vraždení, zdieraní, ožobračovaní a vykorisťovaní. Ale vedzme, že to donekonečna nepôjde tak, ako to išlo doposiaľ. Hrôzy, zabíjanie a utrpenie, doteraz od nás vzdialené na opačnom konci sveta prídu pomaly do našej blízkosti a nakoniec aj ku nám samotným. Prídu ku nám za našu prázdnotu a povrchnosť, ktorá v zaujatí vlastným egoizmom nemala záujem odporovať zločinnému systému pokiaľ sme my sami mali dostatok a pokiaľ utrpenie bolo spôsobované iba tým druhým. Musí to jednoducho všetko nakoniec prísť aj ku nám, pretože nepochopiteľná nenásytnosť túžby finančnej elity sveta po moci, po podrobovaní si a zotročovaní národov siahne nakoniec aj na nás samotných. Čo tu môže pomôcť? Jedine to, aby sme sa znovu stali ľuďmi! Ľuďmi, ktorí sa nedajú oklamať tvrdeniami, že čierna je biela iba preto, že sú tej mienky takzvané autority v televízii, či v novinách. Ľuďmi, ktorí sa odvrátia od plytkosti konzumného spôsobu života, do ktorého sme boli cielene vmanipulovaní. Bariérou voči našej duševnej dehonestácii je náš opätovný príklon k skutočným hodnotám pravej ľudskosti ako je spravodlivosť, čestnosť, ohľaduplnosť, dobrosrdečnosť, skromnosť a jednoduchosť. Je samozrejmé, že bude veľmi ťažké prekonať spoločenskou klímou nastolenú, vedome udržiavanú a živenú duševnú degradáciu, ale jedine toto je cesta, ako je možné vzopnúť sa „hodnotám“ konzumného života a nenechať so sebou nedôstojne manipulovať. Jedine toto je cesta, ako pochopiť čo sa skrýva za utrpením vo svete, cesta ako sa proti nemu a jeho strojcom postaviť a ako zamedziť tomu, že sa nakoniec toto utrpenie dotkne nás samotných a našich najbližších. Lebo svet už jednoducho ďalej nesmie byť takým, ako bol doposiaľ. Už sa totiž na to nie je možné ďalej ľahostajne dívať! http://kusvetlu.blog.cz/ v spolupráci s M.Š.

průměrná slohová práce SŠ

Nic nového.

A co OP aktivně dělá pro změnu kromě básnění na WT?

Užívej dne a nezabývej se hloupostmi. Život je krátká dovolená a kdyby měl vyšší význam, tak bychom o tom vrozeně věděli.

Napsal othon;1119294

Svet už nebude taký, aký bol...

Vydržel jsem první dva odstavce, pak odroloval na konec a viděl odkaz na už od pohledu náboženskou stránku. A bylo jasno :-)

Napsal Kovboj;1119459

Vydržel jsem první dva odstavce, pak odroloval na konec a viděl odkaz na už od pohledu náboženskou stránku. A bylo jasno :-)

Asi tak ;-)

Možná jsem zaujatý a mám silně subjektivní pocit, ale zdá se mi, jakoby se na tomto webu "svoboda slova" a "demokracie" nějak "zvrhávala" někam jinam, než bylo zamýšleno jeho "rodičem".Co myslíte vy?

Napsal JKHouba;1119490

Možná jsem zaujatý a mám silně subjektivní pocit, ale zdá se mi, jakoby se na tomto webu "svoboda slova" a "demokracie" nějak "zvrhávala" někam jinam, než bylo zamýšleno jeho "rodičem".

Co myslíte vy?

Myslím, že dětěm by měl být přístup zakázán.

Napsal Frajerlada;1119496

Myslím, že dětěm by měl být přístup zakázán.

Ale dětě. :-)

Co je účelem lidské sexuality? O články, zabývající se lidskou sexualitu bývá vždy velký čtenářský zájem, protože jde o něco, co mimořádným způsobem ovlivňuje celý náš život. Nicméně i přes tisíce článků nebyl dosud pochopen skutečný a pravý účel tohoto nezvykle silného fenoménu. Nebyl pochopen ze dvou důvodů. Za prvé proto, že málokdo v tomto směru vážnějším a hlubším způsobem hledá a za druhé proto, že skutečná pravda je temným pozadím světa úmyslně pokřivená a zamlčovaná, aby nemohlo dojít k duchovnímu vzestupu civilizace. Neboť skutečným smyslem a účelem lidské sexuální energie má být podpora rozmachu ducha! Podpora duchovního rozmachu osobnosti, která je za pomoci správného využití svého sexuálního potenciálu schopna dosáhnout dokonalosti vlastního lidství. Už řečtí filosofové mluvili o třech úrovních využití pohlavní energie. O třech úrovních lásky, které nazvali eros, phýlos a agapé. Sexualita totiž disponuje určitým druhem nesmrtelnosti, protože právě ona zajišťuje přežití lidského druhu a jeho kontinuální, věčné pokračování. No a tuto prvotní "nesmrtelnost a věčnost", vloženou do do sexuality má člověk schopnost přetransformovat do zmíněných tří kvalitativních stupňů, nazývaných starými Řeky eros, phýlos a agapé. První a nejnižší úrovní je eros. Jde o pudovost a tělesnost, jejímž účelem je plození, Jím je zajištěno "věčné" přežití lidského druhu. Při pudovosti a tělesnosti, které souvisí s plozením člověk zároveň prožívá jakýsi záblesk věčnosti. Toto prožívání je pro lidi mimořádně přitažlivé a proto jej neustále vyhledávají. Jde tu o úroveň využití sexuální energie, v níž natrvalo uvízla většina lidí. Proto je dnešní doba posedlá sexem. Člověk při něm sice zažívá okamžik záblesku věčnosti, ovšem za cenu postupného stravování svých tělesných a duševních sil, bez možnosti uchopit tento zážitek nějakým trvalejším způsobem. Sexuální zážitek je něco silného a velmi příjemného, avšak velmi rychle mizí a objevuje se prázdnota a nenaplnění bytí. Proto znovu vzniká touha po dalším, podobném zážitku, který zase rychle mizí a v člověku zůstává pouze rozčarování. Druhou úrovní využití ohromného potenciálu energie vlastní sexuality je úroveň tvořivosti. Úroveň tvořivosti a duševního rozmachu velmi jednoduše charakterizovaného slovem kultura. V kulturních, intelektuálních, či jiných podobných počinech můžeme opět vypozorovat již zmíněný princip věčnosti a nesmrtelnosti. Výsledným produktem bývají nesmrtelné díla, jako například starověké řecké umění a filozofie, Leonardova Mona Lisa, Shakespearove hry, Mozartova hudba a tak dále. Právě na osobě Mozarta je například možné velmi pěkně vidět, jak mu jeho tvořivost stravovala všechny duševní i fyzické síly, takže hořel jako svíce z obou konců. Zemřel mladý, ale jeho dílo se stalo nesmrtelným. No a poslední, třetí úrovní využití lidské sexuality je úroveň rozmachu ducha! Jde o dosažení věčnosti a nesmrtelnosti, avšak již ne zprostředkovanou formou, jako v obou předcházejících příkladech. Už ne zprostředkovaně ve formě pokračování svého rodu, ani prožíváním záblesku věčnosti při tělesném spojení, ani dosažením nesmrtelnosti prostřednictvím vlastní tvůrčí činnosti. Třetí úrovní je schopnost a možnost člověka využít potenciálu vlastní sexuality k dosažení mety trvalé osobní nesmrtelnosti a věčnosti. Můžeme a máme dosáhnout věčnost vlastního, individuálního bytí tím, že využijeme potenciálu své pohlavní energie k dosažení těch nejvyšších, nejvznešenějších a nejušlechtilejších duchovních ideálů. Touha po nich se totiž v člověku intenzivně probouzí spolu s probuzením pohlavní síly v jeho těle. Ano, každý ještě nezkažený mladý člověk ve svém nitru bezprostředně po probuzení jeho pohlavní zralosti jasně cítí silnou touhu po něčem lepším, hezčím a ušlechtilejší. Nevědomě a podvědomě v sobě cítí touhu po dosažení a naplnění své lidské velikosti. Té lidské velikosti a zralosti, která je totožná s dobrotou, lidskostí, čestností, spravedlností, nezištností a jinými podobnými duchovními hodnotami. Právě v úsilí a snaze o dosahování těchto hodnot spočívá onen zmíněný rozmach ducha! Pokud tedy po probuzení pohlavní síly dokáže setrvávat smýšlení a celý vnitřní život mladého člověka v čistotě a ušlechtilosti a své touhy nasměruje k dosažení těch nejvyšších a nejušlechtilejších ideálů, může ho takovým čistým způsobem využita energie jeho probuzené sexuality povznést k výšinám ducha a tímto způsobem jej učinit nesmrtelným. Může mu tím otevřít bránu k věčnému, osobnímu bytí, naplněnému věčnou a nikdy nekončící službou těm nejvyšším duchovním ideálům. No a právě k tomuto nám může posloužit ona mocná síla naší sexuality, kterou v tomto smyslu lidstvo dosud vůbec nevyužívalo. Člověk prostřednictvím ní a s její pomocí může dosáhnout svého znovuzrození v duchu, o kterém mluvil Kristus. Neboť tělo vždy zůstane pouze tělem. Neboť tělo může dát člověku jen určitý zprostředkovaný druh nesmrtelnosti, spočívající v pokračování jeho rodu, v prožití krátkého záblesku věčnosti při tělesném spojení, nebo v nesmrtelnosti spočívající ve vlastních tvůrčích počinech. Duch je však duch! Znovuzrození ducha za pomoci správného využití pohlavní energie, nasměrované k touze po dosažení těch nejvyšších a nejvznešenějších ideálů může dát individuální osobnosti člověka trvalou věčnost a nesmrtelnost. To, co tím ve skutečnosti člověk získá je něco tak velkého, že to ani nedokáže pochopit. Pokud totiž kratičký záblesk věčnosti, který je člověku dopřáno prožít při tělesném spojení pro něj tak nesmírně hodně znamená, čím asi musí být trvalé osobní bytí člověka ve věčnosti a nesmrtelnosti? Toto jsou skutečnosti, kterých by si měl být vědom každý člověk a toto je meta, o kterou by měl každý z nás usilovat. Podle své svobodné vůle můžeme tedy využít potenciálu vlastní sexuality ve třech rovinách. V rovině těla, čili při sexu a plození, v rovině duše prostřednictvím rozvíjení vlastní kulturnosti a intelektu, a v rovině ducha rozvíjením a snahou o dosažení těch nejvyšších a nejvznešenějších duchovních ideálů. V každé z těchto úrovní, to znamená v úrovni těla, duše a ducha, totožných s řeckým označením eros, phýlos a agapé může přiměřeně výši dané úrovně zažít a okusit určitou míru věčnosti a nesmrtelnosti. Zatímco ale v úrovni těla a duše bývá toto prožití vždy jen částečné a zprostředkované, v úrovni ducha bývá celistvé a trvalé. Bývá naplněním a završením bytí člověka, který dokázal za podpory a správného využití vlastní sexuality dosáhnout vysokého duchovního rozmachu, který se mu stáva branou k věčnosti a nesmrtelnosti. Miliony lidí této země žijí pouze na úrovni těla. Miliony lidí žijí už i na úrovni duše. Avšak ani jeden z nich, a oni to velmi dobře cítí, nedosahuje té plnosti a celistvosti bytí, po které každý člověk podvědomě touží. To je nutí neustále opakovat zážitek, plynoucí z tělesného spojení pokud žijí pouze na úrovni těla, nebo hledat stále nové duševní podněty, pokud žijí na úrovni duše. Nicméně skutečné naplnění, skutečnou plnost bytí lze prožívat pouze na úrovni ducha, do které se člověk může propracovat jen vlastní námahou a vlastním snažením o dosažení těch nejvyšších duchovních ideálů. Kdo chce a je ochoten tuto námahu vynaložit, ten toho dosáhne. Cesta k tomu je pro každého člověka otevřená. Nicméně žel ne pro každého je něco takového prioritou, protože to, jaký vysoký cíl dokážeme dát vlastnímu bytí spočívá v právu naší svobodné volby a v právu svobodného rozhodování každého z nás.http://kusvetlu.blog.cz/ v spolupráci s M.Š.

Napsal othon;1126064

kusvetlu . blog . cz v spolupráci s M.Š.

Alláh je milosrdný a jistě vám takové žvásty promine... :D

potřebuješ holku...

Myslím,že v Opavě by ti pomohli...

Netradiční pohled na zdraví a nemoc Jednoho letního dne jsem se procházel po městě plném lidí v modrých tričkách. Připravovali se na start "Běhu pro život". A tento pohled na množství lidí, kteří se rozhodli udělat něco pro své zdraví ve mně vyvolal sérii neobvyklých asociací. Velmi nevšedních, ba až pobuřujících asociací pro všechny, kteří se dívají na život pouze z čistě hmotného hlediska, avšak zcela logických a pochopitelných pro každého, kdo dokáže vnímat realitu z hlediska duchovního. Všude kolem nás můžeme vidět mnohé snahy o zdravý životní styl. Lidé sportují a upevňují si svou fyzickou kondici, snaží se zdravě stravovat a aktivně se zajímají o to, co je prospěšné pro jejich zdraví. Není v tom samozřejmě nic špatného, avšak přece jen tu vyvstává jedna zásadní otázka. A sice jakým způsobem a k jakému účelu dokáží využít potenciál svého zdraví a výborné fyzické kondice? Neboť zdraví a dobrá kondice mají být přece pouze určitým předpokladem k tomu, aby člověk mohl dosáhnout plnosti života. Aby prožil svůj život naplno! A přestože většina zdravých a vitálních lidí tohoto světa má dojem, že svůj život skutečně prožívají naplno, z duchovního hlediska se to lidsky chápané "naplno" jeví jako prázdnota, plytkost, povrchnost a bezobsažnosť. A proto by bylo právě z tohoto duchovního hlediska pro tisíce lidí mnohem lépe, kdyby je paradoxne postihla nějaká nemoc. Nemoc, která by je donutila zabývat se otázkami, týkajícími se hlubšího smyslu života. Bylo by to pro ně mnohem lepší, než kdyby prožili svůj život ve zdraví a dobré kondici, aniž by si takové otázky vůbec někdy položili. Pak by totiž nepřežili svůj život ve všeobecné povrchnosti a plytkosti tak, jak je to dnes zažité. Neboť z duchovního hlediska, a tedy z hlediska skutečného zájmu lidské bytosti je mnohem lepší, pokud byť i prostřednictvím nemoci přijdeme k poznání pravého smyslu života a s ním spojených pravých hodnot, jako kdybychom byli celý život zdravými a fyzicky vitálními, avšak bez toho, že bychom měli potřebu dopracovat se k hlubším pravdám o vlastním bytí. A právě v tomto paradoxním faktu se skrývá veškerá relativita lidského úsilí o zdraví a zdravý životní styl, které se stávají samoúčelná, pokud nesměřují k tomu, k čemu by měl život každého z nás směřovat. A sice, k hlubokému pochopení a naplnění skutečného smyslu existence! Neboť paradoxně právě k tomuto cíli přiměje současného člověka spíše nemoc, než jeho dobrý zdravotní stav a dobrá kondice. Tato zarážející okolnost je z duchovního hlediska jedním z těžko pochopitelných zvláštností lidské povahy. Proto jako výstraha pro všechny, pouze o zdraví těla usilujících lidí, kteří nehodlají dát vlastnímu životu hlubší smysl znějí Kristova slova: "Co ti bude člověče prospěšné, kdyby si byť i celý svět získal, pokud uškodíš své duši?" Co bude člověku prospěšné, kdyby přežil byť celý život ve zdraví a výborné kondici, kdyby žil třeba i dvě stě let, pokud nepozná a nenaplní pravý smysl vlastního bytí? A za takové situace se pak může snadno stát, že ten, kdo je nemocný a jeho nemoc ho donutila hledat, najít a vykročit na cestu naplňování skutečného smyslu vlastního bytí, že paradoxně takový člověk, byť by i zemřel mladý, by byl na tom z duchovního hlediska mnohem lépe, než ten zdravý a dlouho žijící. Ve zdravém těle, zdravý duch - říká známé úsloví. Toto úsloví však není správné, protože vzniklo pouze na základě lidské materiální omezenosti a ne z duchovního pohledu na realitu. Toto úsloví totiž mylně tvrdí, že pokud budeme usilovat o zdraví našeho těla, automaticky se tím dostaví i zdraví našeho ducha. Duch je však duch a tělo je tělo! Každá z těchto dvou složek osobnosti přece potřebuje své. Tak, jak má tělo své požadavky, které je třeba respektovat a naplňovat, přesně tak je má i náš duch! I jeho požadavky je třeba respektovat a naplňovat! Je proto nanejvýš mylné myslet si, že pokud uspokojíme požadavky těla, pokud tělu dopřejeme dostatečnou fyzickou aktivitu a vhodnou a kvalitní stravu, že tím zároveň uspokojíme i požadavky ducha. Že se zdravým tělem budeme mít zároveň i zdravého ducha. To je omyl! Každý, kdo chce mít zdravé tělo, musí o něj dbát a přesne tak každý, kdo chce mít zdravého ducha, musí dbát o jeho potřeby a požadavky. Člověk proto nemůže zanedbávat svého ducha tak, jak je to dnes zažité a naivně si myslet, že pokud bude dbát o zdravé tělo, bude tím automaticky zdravý i jeho duch. Tato zákonitost platí samozřejmě i opačně. Člověk nemůže naplňovat pouze potřeby svého ducha a podceňovat potřeby těla, protože by si tím přece pílil větev sám pod sebou. Neboť jeho tělo by sláblo a duch by ztrácel pevnou životní oporu, kterou mu tělo v hmotném světě poskytuje. Nicméně takové případy jsou v současnosti ojedinělé. Jsou výjimkami, protože v současnosti je to úplně naopak. Dnešní lidé jsou totiž pouze lidmi tělesnými, kterým absolutně chybí rozvinutí duchovní složky jejich osobnosti. Dbají sice na své tělo, ale jejich duch chřadne! Pokud jsou tedy sport, zdravý pohyb a vhodná strava potřebnými pro zdraví našeho těla, co je potřebné pro zdraví našeho ducha? Jak má člověk rozvíjet svého ducha a dát mu to, co potřebuje dříve, než ho k tomu donutí nějaká nemoc, nebo nějaká jiná osobní katastrofa v jeho životě? Člověk musí dát svému duchu stejně, jak svému tělu přiměřený duchovní pohyb a kvalitní duchovní potravu. Oním duchovním pohybem je snaha člověka o poznání nejhlubších souvislostí vlastní existence. Snaha o hledání poznání skutečného a pravého smyslu našeho života. Snaha o získání odpovědí na základní existenciální otázky a sice, kdo jako člověk jsem, odkud přicházím a kam směřuji? Jaká je moje úloha a moje poslání v tomto stvoření? Pokud člověk ve své upřímné snaze vyvine takový vnitřní duchovní pohyb, právě na základě něj se mu pak dostane odpovídající duchovní potravy, která nasytí jeho ducha. Dostane se mu možnosti načerpat duchovní potravu ze zdroje, který mu dá uspokojivé odpovědi na všechny jeho otázky. Onou duchovní potravou je tedy duchovní poznání, prostřednictvím realizace kterého bude moci správným a plnohodnotným způsobem prožít svůj život. Vyviňme proto nejprve silný duchovní pohyb prostřednictvím vážné a upřímné snahy o poznání pravého smyslu našeho bytí. A prostřednictvím něj se nám pak dostane pravé duchovní potravy, která nasytí a naplní našeho ducha. Dejme tělu, co potřebuje tělo! Dejme však také duchu, co potřebuje duch! Dejme císaři, co je císařovo a Bohu, co je Boží! Dejme hmotě, co je hmotné a duchu, co je duchovní! Dejme tělu pro jeho zdraví přiměřený pohyb a kvalitní, vhodnou potravu a dejme zároveň i duchu přiměřený duchovní pohyb, prostřednictvím hledání odpovědí na otázky skutečného smyslu našeho bytí. Na základě takového duchovního pohybu nám bude dopřáno sáhnout do zřídla pravé a nasycujúcej duchovní potravy. Duchovní potravy, která dá plnost a plnocennost celému našemu bytí! Pamatujme tedy, že ve zdravém těle automaticky nepřebývá i zdravý duch! Pamatujme, že stejně, jako usilujeme o zdraví těla musíme usilovat i o zdraví ducha. Jinak totiž zůstaneme polo lidmi tak, jako doposud. Polo lidmi se zdravým tělem, avšak chřadnoucím, zakrslým a pomalu umírajícím duchem. Duchem, kterému chybí zdravý duchovní pohyb a bez něj i osvěžující a životodárná duchovní potrava.http://kusvetlu.blog.cz/ v spolupráci s M.Š.