Rodičovství jako prostředek pro osobní růst

Ženy jsou vnímány jako lidé s přirozenou nevýhodou v kariéře, pokud se rozhodnou mít děti. Musí s nimi být alespoň nějakou dobu doma a i potom bývají často na OČR a podobně. Ale skutečnost se může lišit, pokud toho ta žena umí využít. Tak třeba já jsem si během mateřské rodičovské a následného zkráceného úvazku (na místo rodičovské) udělala ještě dálkově doktorát. To by se mi při 8hodinové pracovní době (u počítače) určitě nepovedlo. Doma jsem toho měla vždycky plné zuby a chtěla jsem dělat raději něco akčního. Nyní, u druhého dítěte, jsem se rozhodla, že se už nebudu tolik honit a dopřeju si čas. A tak si konečně plním některé dlouhodobé sny: píšu povídky, vymyslela jsem stolní hru, rozkoukávám se na Webtrhu, dělám si stránky, chodím plavat, užívám si, že mohu jet kdy chci kam chci (tedy kam je to s dětmi rozumné) a nemusí mě omezovat 5 týdnů dovolené za rok. Mimochodem toho cestování už mám taky plné zuby, užila jsem si pracovních cest spousty. Některé byly úžasné, třeba USA, Mallorca, Sevilla, Paříž, ... ale pak bylo několik cest, kdy mi bylo akorát po cestě blbě z letadla, nesedlo mi tamní jídlo, chytila jsem tam nějaké střevní potíže nebo virózu, špatné počasí, teď se tahat s tím kufrem...notebook jak kráva... no celkově se mi to začalo pomalu už i zajídat. Takže to mi fakt nechybí. Je dobré si to užít v mládí, chvíli je to zábavné, ale žít tak celý život? On člověk zpohodlní i bez dětí (naopak o to víc, protože ho děti nenutí k aktivitě) a náročný životní styl každého utahá. Vidím to kolem sebe v práci. Znám další ženy, které během rodičovské založily podnikání. A nebo si po návratu do práce uvědomily, že to tam nestojí za nic, a konečně dostaly impulz ke změně místa. Když totiž člověk neustále někam chodí, nenapadne ho zastavit se a zamyslet, jestli je to správný směr. Ale přestávka vynucená rodičovstvím tohle umožní. A také tu máme moderní "soft skills". Málokde se tak procvičí time management, vyjednávání, asertivita a project management jako s dětmi. A to nemyslím samotnou výchovu, musíte se třeba popasovat s učitelkama ve školce, s rodiči dalších dětí apod. Naučíte se konečně vařit, něco spravit, dostanete se mnohem častěji na vzduch... Získala jsem spoustu nových známých, kteří jsou rodiče dalších dětí. Jinak bych se se sousedy ani neseznámila. Takže z mého pohledu muži, kteří tráví celý den v práci a rodinný život se jich vůbec netýká, dělají velkou chybu a brání si ve velkém osobním rozvoji.

Však to říkám pořád, že bych šel na mateřskou.. ;-)

Napsal eduard.babka;913224

Však to říkám pořád, že bych šel na mateřskou.. ;-)

Já na ní byl a můžu jen doporučit :)

Má známá také začala podnikat na mateřské - www.zuziii.cz. Co vím, tak podnět byl podobný. Byla doma a chtěl svůj čas zužitkovat. S manželem tedy koupili první stroj na vyšívání, postavili ho doma do pokoje a dali se do toho. Postupně se klientela rozšířila (stejně jako počet dětí) a nyní mají extra prostory pro rovnou tři vyšívací mašiny, řádově o několik set tisíc dražší než ta jejich první a jen výšivky je živí. Manžel si k tomu otevřel tiskárnu (www.vytisknuti.cz a www.vysijuti.cz) a jak jim to pěkně šlape.A myslím, že tak by to mělo být. Mateřská by neměla být brána jen jako čas, strávený výchovou dítětě, ale zároven právě možnost pro seberealizaci. A je smutné, že v dnešní době je tak časté, kdy slečna skončí střední školu, nemůže najít práci, tak jde na mateřskou, kterou nějak prožije s tím dítětem relativně pasivním životem a když stát přestane zase dodávat peníze, tak až pak přemýšlí, co dál. Většinou další dítě.

Já na mateřské/rodičovské nejsem, ale protože dělám z domu, tak si tak připadám :-) A vůbec, co se tady zdržuju, malý má hlad nebo tak něco...

To znám. Mám mateřskou do září a v životě jsem se neměla tak dobře jako teď :-))) Před tím jsem neznala víkendy, makala jsem jak stroj a dělala "kariéru". Teď si to užívám, naučila jsem se šestý jazyk, podařilo se mi vybudovat dva internetové projekty, chodím si hrát s malou ven a mám pocit, že život je pohádka. Neplánuji jít znovu do práce od - do, protože nás velmi komfortně uživí to, co jsem vybudovala během mateřské. Malá bude chodit od září na půl dne do soukromé školky na tři dny a dva dny se bude starat babička. Bože kdybych to věděla, tak bych do toho šla už před deseti lety a teď bych si pořídila druhé :-))) Jo a naučila jsem se vařit, to mě fakt chytlo. Mě je chlapů líto že o tohle všechno přichází. Neměnila bych ani minutu. Díky za to téma, myslela jsem že jsem exot, protože mě nebaví styl většiny jiných maminek které potkávám. Hlavně pořád kafrat jak nic nestíhají a přitom nic nedělají...

PH: vidíš a já zase úplně naopak. Nikdy v životě jsem tak nedřela a nesáhla si na dno svých (i psychických) možností, jako se svými dětmi na mateřské + podnikání k tomu. A manželovi jsem záviděla, že chodí do práce :-).Chci tím jen říct, že toto je velmi individuální, neboť každé dítě je jiné (spící miminka versus ty, co brobrečí celý den) a je také setsakramenský rozdíl, zda máte jedno pohodové dítě, nebo více velmi divokých, jaké máte kolem sebe zázemí a podporu. Jinak také jsem si to užívala do narození druhého, dodělala diplomku a zkusila svůj první e-shop. Tedy tak, jak popisuješ. Narození druhého velmi záhy (kdy první nebylo ještě zcela samostatné, velmi fixované a školka nehrozila), který mi dával budíček každých 15-20 minut po celou noc až do téměř 2 let věku (nedělám si srandu) mě velmi rychle z této "idylky" na mateřské probralo :-). Ale přineslo mi to dvě důležité věci - za prvé jsem začala opravdu podnikat, jelikož v noci nemělo cenu ani chodit spát a za druhé dosud považuji pět hodin spánku vtahu za super luxus, takže toho dost udělám... :-)A teď trochu více obecně, ať to tu nevypadá jako na miminkovském fóru :-). Naprosto s vámi oběma souhlasím co se týče mateřské dovolené jako příležitosti začít něco zcela jiného, s odstupem zhodnotit a případně přehodnotit svou kariéru. Je otázkou, zda by se bez tohoto "přerušení" človek vůbec zastavil a napadlo ho něco změnit. Abych byla konkrétní, například sama sebe jsem vždy považovala za zcela jasný zaměstnanecký typ. Od té doby co podnikám, bych už v žádném případě neměnila a také měnit nebudu, zjistila jsem, že přesně toto mi vyhovuje a mnohem více naplňuje... Nakopnout mě musela až ta mateřská, jinak bych se k tomu neodhodlala. Na druhou stranu jsem daleka líčit to jako procházku růžovou zahradou, bylo to vykoupeno velkým nasazením o kterém se mi dříve v práci snad ani nesnilo. Pokud to máte jinak, jen vám blahopřeji a obdivuji všechny, kdo se do čehokoliv na mateřské pustily. Vlastně obdivuji všechny, kdo do podnikání vůbec šli, snaží se o sebe postarat a ještě více si vážím dnes těch, kdo někoho zaměstnávají. Ale to by již bylo na jinou diskuzi :-).