Projekt typu Nocleženka, jen trochu jinak

Trochu si pohrávám s myšlenkou vytvořit podobný projekt jako je noclezenka.cz, ale v trochu jiné podobě. Tak, že člověk by neposílal dar, ale kupoval si službu (resp. poskytnutí služby třetí osobě). Jinak řečeno, mělo by to fungovat na úrovni klasického podnikaní (jednoproduktový e-shop) a nikoliv na úrovní sbírky - jakkoliv se mi projekty typu skutecnydarek.cz zamlouvají, tak je to pořád jen "obyčejný" příspěvek do veřejné sbírky, akorát se to na první pohled tváří jako obchod. Mně se oproti tomu spíš líbí koncept typu "jídlo navíc". V některých zahraničních zemích je to docela rozšířené. Člověk přijde ráno do kavárny, objedná si kafe + něco k tomu a zaplatí za dvě ty snídaně místo jedné. Za chvíli přijde někdo... nemusí to být vysloveně bezdomovec... a zeptá se, jestli je dnes nějaká snídaně navíc. Žádná zbytečná byrokracie, provozovatel kavárny z toho má normálně zisk, "dárce" zase dobrý pocit atd. Nevím ale, jak moc/málo by takový projekt byl problematický z právního hlediska. Samozřejmě je mi jasné, že provozovatel by si to normálně musel dávat do příjmů a podporovatel by zase nedostal potvrzení o daru, ale to v té kavárně pochopitelně nedostane taky a neřekl bych, že to někdo nějak řeší, když jde doslova o pár desítek korun.

Já v tom vidím jeden problém. Nikdo nechce, aby mu do kavárny chodil někdo, kdo bydlí na ulici... To by museli mít někde výdejové okénko na druhé straně...---------- Příspěvek doplněn 04.10.2020 v 20:03 ----------Taky pak budou tam ti bezdomovci chodit pořád se ptát a obtěžovat, případně prosit zákazníky, aby jim tu snídani koupili.

Třeba Ambiente v rámci Lokálů něco podobného dělá. Můžeš tam koupit oběd pro dalšího. Stačí zaplatit 90 Kč a někdo jiný, kdo to potřebuje, dostane nabitou kartu s obědem. Mají pak organizace, které ty vouchery rozdávají. Přijde mi to jako super počin a rád občas využívám (jako ten, co dává :)).

Adam Gajdečka: tohle konkrétně je v našem případě nepodstatné - působíme v zahraničí a žádné kavárny nemáme, jídlo připravují dobrovolníci (aby náklady byly co možná nejnižší). Uváděl jsem to hlavně jako příklad podobného projektu, kdy je možné někoho podpořit a současně není zapotřebí řešit hromadu byrokratických zbytečností. To, co dělá Ambiente se tomu blíží víc - zvlášť pokud si představíme, že by se ty vouchery prodávaly on-line v rámci nějakého e-shopu (podobně jako Nocleženky). Podle mě by v tom z právního hlediska problém být nemusel (Oběd pro dalšího tuším taky není "sbírka", soudím, že to funguje na čistě podnikatelské bázi), ale jistý si nejsem.