Odrazit se ze dna – těžké životní situace a motivace

Zdravím, chtěl jsem se zeptat, jestli má někdo za sebou těžkou životní situaci přišel o podnikání, práci, nasekal dluhy a dostal se zpet ze dna, odrazil se. Jakym zpusobem se mu to povedlo. Co mu pomohlo, jako motivace, v době kdy zažíval tíživou a těžkou životní situaci apod. Je tu někdo se zkušenostmi, má někdo nějaký zajímavý příběh?

Mám kamaráda, dobrého super kluk. Kdyz mu bylo 21 otevřel si night club moc mu nešel začal dělat drogy, obchody se zbraněmi , loupežná přepadení, pasování uprchlíků, únosy. Je to dítě štěstí doslova. Hrozilo mu cca 20 let, jen mu naštěstí prokázali asi 15 loupeží. Dostal asi 6 let odseděl si půlku a co vím, kdy by chtěl muže byznys nastartovat znova a ve větší míře.Ale nechce. Pracuje, začíná podnikat a žije normálně. Jen je problém, když má někdo na nej blby řeči. Vždy mi říká, ví to koště s kým se baví!!! Nikdy bych tomu nevěřil, ale opravdu policie a zločin jsou jedna ruka....

Buď více času s kamarády, co tě podpoří. Lidé potřebují komunitu, sami jsou slabí. Proč myslíš, že lidé věří různým nesmyslným náboženstvím? Komunita jim dává sílu. Finančně ti asi nepomůžu, ale kdybys nikoho neměl, můžeme dát pivko a vymyslet nějakej plán růstu.

Napsal apep;1371440

Zdravím,

chtěl jsem se zeptat, jestli má někdo za sebou těžkou životní situaci

přišel o podnikání, práci, nasekal dluhy a dostal se zpet ze dna, odrazil se. Jakym zpusobem se mu to povedlo. Co mu pomohlo, jako motivace, v době kdy zažíval tíživou a těžkou životní situaci apod.

Je tu někdo se zkušenostmi, má někdo nějaký zajímavý příběh?

asi nejznámější příběh je o tom jak T. Baťa zkrachoval, pracoval v noci, aby rozvezl ráno kůže ševcům, pak ty boty vozil do Vídně a do Prahy a tak stále dokola. Po pár letech mohl prohlásit - Už držím bídu za rohy. Před II. světovou válkou měl podnik Baťa po celém světě 100 000 zaměstnanců, v Evropě měli největší výdělky na hlavu. Co z toho plyne? Že dostat se lze i z největších sraček, ale chce to zdraví a makat.

Výrobna bulek

Ahoj, mě vždy pomáhalo čtení nebo si o tom s někým pokecat. Kdyžtak mrkni zde http://vydelat-online.cz/

Prožil jsem si ledacos, včetně vleklé dluhové pasti exekucí (při rozvodu jsem si nechal všechna pasiva a aktiv se vzdal a zčalo se to nabalovat - kvůli jednomu nemůžeš platit jiné...). Dalo se s tím žít (ztuha) a splatit se to povedlo až po mnoha letech. Nízká životní úroveň je jedna - paradoxně méně podstatná část průs...vé části života. Horší důsledky jsou v oblasti sebevědomí. Před pádem do bažiny si člověk myslí, že všechno zvládne, že je prostě dobrý a jeho osud je v jeho rukách. Ta blbá realita poučí o opaku. Najednou víš, že jsou věci, které nezvládneš jak by sis přál, nejsi neomylný, nejsi dokonalý. A to se podepisuje na Tvojí práci. Míň si věříš. Jasně - nezlomí tě to, nejsi bábovka. Adaptuješ se. Zde je důležité nezapomenout, že musíš být sám sobě přítelem - za všech okolností, že není důležité, co si myslí lidé okolo, ale co ty sám o sobě víš. Říká se "neztrácet naději" - naděje je něco pasivního, to samo nepomůže. Je třeba stát situaci čelem, neutíkat před ní, nevzdat se, nekapitulovat, jednat. Pokud se připojí deprese (a často připojí), žrát bez zábran antidepresiva a chodit na terapie, dokud nepochopíš, že nic z toho vlastně nepotřebuješ. Za průšvihy si zpravidla může člověk sám, ale pravdou také je, že prostředí ve kterém žijeme, je velmi nápomocné. Na každém kroku číhají různé pasti a pastičky i dobře marketingově připravené sviňárny. Je výhodné mít občany spoutané dluhy, problémy, starostmi. Vyhnout se jim, nenechat se nachytat, včas reagovat, dokud to ještě jde, to není snadné. Dobrá zpráva je, že každý průšvih, který člověk prožije, ho dělá odolnějším, silnějším, chápavějším, byť zjizveným. Tvrdím, že kdo neprožil pořádný průšvih, je jen polotovar člověka. Moje rada je: neutápět se v pocitech viny či selhání, řešit situaci jak jen jde, neutíkat, neschovávat se, nenechat se přesvědčit, že kvůli (byť i zaviněným) problémům je člověk špatný. A samozřejmě - příště si dát bacha ;-)