GDPR – plnění smouvy nebo oprávněný zájem?

Jediné pozitivum, které jsem na GDPR zatím objevil je to, že se ustupuje od souhlasu.Souhlas se používá jen v případě, že uživatel má opravdu na výběr a zpracování není nutné k provozování služby a nelze jej zdůvodnit jinými důvody. Tedy dřívější mánie získání obecného nekonkrétního souhlasu, který byl často součást všeobecných podmínek/smlouvy, končí. Souhlas bude třeba jen v situacích, kde má uživatel opravdu na výběr.Většina běžného zpracování lze zdůvodnit buď oprávněným zájmem nebo plněním smlouvy. Obsah smlouvy je možné vždy přizpůsobit tak, aby bylo zřejmé jaké zpracování je nutné. Čemu ale dávat přednost a proč ? Většina rozumného zpracování by totiž mohlo spadat pod obě kategorie.Napadá mne, že oprávněný zájem, by se mohl kdejaký GDPR extremista snažit zpochybňovat, kdežto u plnění smlouvy to nehrozí. Tedy pokud připadají v úvahu obě možnosti, plnění smlouvy mi připadá lepší.Má to nějaká úskalí?Předpokládám, že důvod plnění smlouvy bude hlavní finta firem jako google nebo facebook pro něž je šmírování hlavní činnost, aby nemuseli s GDPR skoro nic měnit. Ale nic srozumitelného na téma GDPR jsem na jejich stránkách nenašel.

To je asi tak pozitivní jako že jsi v kupě ho.en našel koušel nestrávenéhé kukuřice když máš krutý hlad.

Napsal dkoudela;1462015

To je asi tak pozitivní jako že jsi v kupě ho.en našel koušel nestrávenéhé kukuřice když máš krutý hlad.

Souhlasím. Trefně popsáno. Lepší je ale v kupě ho.en (GDPR) v které jste nucen se přehrabovat, najít kousek kukuřice, než si píchnout hřebík či jinou nástrahu do nohy.