Paušální daň se mění. Aktuálně ji budou moci využít i ty osoby samostatně výdělečně činné (dále jen OSVČ), které dosáhnou příjmů až do výše 2 milionů korun. Dosud mohli paušální daň uplatnit jen podnikatelé, kteří dosáhli příjmů do maximálně 1 milionu korun. Navýšení hranice pro uplatnění paušální daně s sebou však přináší i navýšení samotné měsíční částky, kterou budou podnikatelé odvádět.
Zároveň bude také záležet na tom, jaký výdajový paušál běžně OSVČ uplatňují. Podnikatelé spadající do oborů s výdajovým paušálem 80 % zaplatí měsíčně 6 000 tisíc korun a to až do příjmů 2 milionů korun za rok. OSVČ, které uplatňují výdajový paušál 40 %, zaplatí paušální daň při příjmech vyšších než 1 milion korun.
Kdo může využít paušální daň?
V letošním roce je paušální daň pro OSVČ stanovena na 5994 korun. Jsou v ní započítány minimální odvody zdravotního pojištění, 1,15násobek minima sociálního pojištění a daň ve výši 100 korun. Abyste však daňový paušál mohli uplatnit, nesmíte být dlužníkem, vůči kterému bylo zahájeno insolvenční řízení. Také nesmíte být společníkem veřejné obchodní společnosti ani komplementářem komanditní společnosti. Rovněž nesmíte vykonávat činnost, z níž plynou příjmy ze závislé činnosti. Výjimku tvoří pouze příjmy, z nichž je stanovována daň srážkou podle zvláštní daňové sazby. OSVČ, které zároveň pracují na dohodou o pracovní činnosti nebo na dohodu o provedení práce, mají nárok na uplatňování paušální daně pouze tehdy, plyne-li jim příjem z dohody o pracovní činnosti maximálně ve výši 3500 korun, nebo z dohody o provedení práce nepřekročí jejich měsíční příjem 10 000 korun.
V roce 2023 však dojde ke změnám. Hranice pro možnost přihlásit se k paušální dani se zvýší na příjem do 2 milionů korun. Kromě toho se ovšem daň rozdělí do třech pásem paušálního režimu, která budou odrážet příjmy daňového poplatníka.
První pásmo: 6 000 korun
OSVČ s příjmy do 1 milionu korun měsíčně odvedou 6 000 korun bez ohledu na to, odkud jejich příjmy plynou. Do prvního pásma se taktéž budou moci hlásit podnikatelé s příjmy ze samostatné činnosti do výše 1,5 milionu korun, pokud aspoň 75 % příjmů tvoří ty příjmy, u nichž lze uplatnit výdaje ve výši 60 % nebo 80 % z příjmů. Do tohoto pásma spadají i poplatníci s příjmy do 2 milionů korun, pokud aspoň 75 % těchto příjmů tvoří příjmy, u nichž je možné uplatnit výdaje ve výši 80 %. Paušální daň v prvním pásmu bude odvozena z minimální částky zdravotního pojištění, 1,15násobku minima sociálního pojištění a daně ve výši 100 korun.
Druhé pásmo: 16 000 korun
Do druhého pásma spadají poplatníci, jejichž příjmy ze samostatné činnosti nepřesahují v předcházejícím zdaňovacím období 1,5 milionu korun a to opět bez ohledu na to, odkud příjmy ze samostatné činnosti pocházejí. Druhé pásmo využijí i ti poplatníci, kteří mají příjmy do 2 milionů korun, jestliže měli 75 % příjmů s možností uplatnit výdaje ve výši 60 % nebo 80 %. Paušální daň je stanovena na 16 000 korun. Tato částka je pevná a nebude se měnit, i když dojde k růstu minimálních záloh na zdravotní a sociální pojištění.
Třetí pásmo: 26 000 korun
Třetí pásmo je určeno pro poplatníky, splňující podmínky pro vstup do paušálního režimu. To znamená, že jejich příjmy ze samostatné činnosti nepřesáhly 2 miliony korun. Daňový poplatník měsíčně zaplatí částku 26 000 korun a i v tomto případě jde o pevnou částku, která se nebude měnit v závislosti na zvyšování minimálních záloh na pojistné.
Přecházení mezi pásmy
Daňovým poplatníkům bude taktéž umožněno mezi pásmy přecházet, pokud očekávají, že se v nastávajícím zdaňovacím období jejich příjmy zvýší. Ale jak je to s poplatníky, jejichž příjmy odpovídají nižšímu pásmu než tomu, které si zvolili? Pokud třeba vy budete patřit mezi podnikatele, kteří si vyberou například druhé pásmo, ale jejich příjmy odpovídají první pásmu, pak podáte oznámení o jiné výši paušální daně, v níž tuto skutečnost uvedete a zároveň si vypočítáte daň dle nižšího pásma paušálního režimu. Takto vám vznikne přeplatek, který buď využijete na úhradu paušálních záloh v dalším zdaňovacím období, anebo vám může být přeplatek vrácen. Jde však pouze o daň z příjmů, nikoliv o přeplatky na výších pojistného. Výše pojistných záloh vám zůstává dle původně zvoleného pásma.
Pokud ovšem nastane situace, že poplatník přesáhne rozhodné příjmy pro pásmo, které si sám zvolil, avšak nepřesáhne rozhodné příjmy vyššího pásma paušálního režimu, podá oznámení o jiné výši paušální daně a vypočítá daň i zálohy na pojistném podle vyššího pásma paušálního režimu.
Stane-li se, že se poplatník přesune do vyššího pásma, musí v něm minimálně do začátku dalšího zdaňovacího období zůstat. V praxi tedy bude platit to, že překročí-li poplatník příjmy po své vybrané pásmo ve skončeném období a posune se do vyššího, musí v něm zůstat taktéž pro aktuální zdaňovací období. To znamená, že pokud daňový poplatník bude v roce 2023 v prvním pásmu a zpětně jej překročí a své příjmy dodatečně zdaní, nemůže se pak na aktuální zdaňovací období znovu vrátit do prvního pásma. Automaticky postupuje do druhého.
Ukončení paušální daně
Tu poslední plánovanou změnou představuje takzvané společné oznámení při ukončení paušálního režimu. Jestliže OSVČ paušální režim opustí, podá oznámení správci daně a ten tuto informaci postupuje dále příslušné zdravotní pojišťovně a České správě sociálního zabezpečení.
