Co dál s rozjetým byznysem, když mě přestává bavit a stojí hodně času?

Zdravim vsechny,

resim momentalne jeden svuj problem. Mam za sebou uz par podnikatelskych projektu. Nektere velmi uspesne, nektere mene, nektere minusove. U niceho moc dlouho nevydrzim. Vytvorim projekt, venuju mu veskery svuj cas a energii a nasledne bud prodam, nebo necham umrit. Vzhledem k tomu, ze se mi pred 3 lety narodila dcera, zarekl jsem se, ze se usadim, budu delat praci co me bavi, kvuli jistemu zazemi a prijmu. Povedlo se. Behem posledniho roku jsem naprosto sam rozjel "reklamni agenturu". Vyroba reklamy a vseho okolo. Vydelava slusne, naklady na reklamu vzhledem k vydelku velmi male, vse si delam sam. Od web. stranek, nastaveni ppc, vyroba reklamy (tisk nebo plotr) az po instalaci reklamy a ucetnictvi.

Dosel jsem do stadia co si preje asi kazdy podnikatel. Firma slusne vydelava, zakaznici jsou spokojeni, doporucuji dale a vraceji se. Ale co dal? Uplne uprimne, dokazal jsem si po par nepovedenych projektech, ze na to mam. Projekt me ale prestava bavit a nejradeji bych zase zacal neco jineho. Nejak mi prijde ze jsem se zasekl a jen chodim kazdy den do prace od rana do vecera vcetne vikendu.

Co doporucujete? Prozivali jste to nekdy? Vicemene se mi nabizeji dve varianty. Budto projekt - firmu prodat, nebo nabrat jednoho dva zamestnance. Zkousel jsem ale asi cca uz 10 brigadniku na vypomoc, ale byl jsem naprosto nespokojeny. Graf. navrhy silene, klienti je odmitali, instalace reklamy to same..

Diky za diskuzi a za nápady

Hovorí sa, že, ak to žiaci nevedia je to tým, že majú zlého učitela. Skúšal si tých brigádnikov aspoň zaučiť? Alebo im dať nejaké know-how?

Myslím že by jste měl najít jednoho či dva schopné lidi a zaučovat, kontrolovat jejich práci, ze začátku komunikovat s klienty a potvrzovat práce před dodáním a postupně jim předávat víc a víc zodpovědnosti. Postupem času si tak uvolníte ruce, budete jen lehce dohlížet na jednu firmu a můžete budovat tu druhou :-)

taky dělám něco co už mne nebaví ale kvuli penězům v tom pokračuju...to už se sám musíš rozhodnout zda ti to za to stojí.

Původně odeslal VOSICKA

Myslím že by jste měl najít jednoho či dva schopné lidi a zaučovat, kontrolovat jejich práci, ze začátku komunikovat s klienty a potvrzovat práce před dodáním a postupně jim předávat víc a víc zodpovědnosti. Postupem času si tak uvolníte ruce, budete jen lehce dohlížet na jednu firmu a můžete budovat tu druhou :-)

S brigádníky si to nedovedu moc představit. Jak říká VOSICKA, musí to být dlouhodobější vztah s těmi lidmi, které zaměstnáte. Pro zákazníky už pak nejste firmou Vy sám, ale celý tým. Asi netřeba zdůrazňovat, že se tak dostáváte z pozice člověka dělajícího reklamu do pozice člověka řídícího lidi/firmu. A druhá věc: musíte být smířen, že ti schopnější z lidí, které zaučíte, budou mít tendenci brzo odejít (třeba si založit svoje)

V současné situaci Vám nevyhovuje co?
Forma? (malá zajetá firma)
Obor?
Nebo něco jiného?

Pokud tušíte, co by mělo být jinak, začněte na tom hned dělat (byť pomalu, postupně).
To Vám mj. může dodat chuť, energii, motivaci "chodit do současné práce", protože se můžete těšit na to příští, co Vás láká víc. Sám si pak nejlépe odpovíte, zda je pro Vás lepší třeba se v rámci reklamy specializovat na jediné úzké zaměření, posunout se od reklamy k nějakému souvisejícímu oboru nebo to, jak říkáte, prodat.

Všechno je o závazcích.

Pokud máš hypotéky, úvěry, tak jsi jen nesvobodná figurka - otrok systému, a musíš dělat do roztrhání to, co vynáší, nehledě na to jestli tě to baví/nebavi, nenaplňuje.

Pokud je nemáš, můžeš si dělat co chceš, třeba se na to vys.at ze dne na den, pokud chceš. A jít se bavit a realizovat něčím, co tě zrovna naplní.

Celé je to o delegování. Když budeš dobře delegovat, tak nebudeš mít takové problémy...

Zrovna jedno grafické studio mám za rohem. Mají tak 6 zaměstnanců a majitel si to jen řídí, ale musí tam být furt, i když to takhle funguje roky. Buď máš na to, abys tu firmu řídil a pracoval na tom dlouhodobě nebo dělej jen zakládání projektů a pak je prodávej.

Všem díky za přečtení a za názor.

Začnu postupně. Brigádníky jsem samozřejmě zaučoval, snažil se je vést, ale největším problémem se mi zdá to, že jak to není jejich a nejdou náklady z jejich kapsy, tak u práce nepřemýšlí a dělají jen úkony jak roboti. Naprostá nesamostatnost a nezodpovědnost. Možná zbytečně přeháním, ale nepodařilo se mi najít někoho schopného a mírně samostatného. Popravdě asi moje chyba, od 18 podnikám a nikdy jsem pod nikým nepracoval a nikdy nikoho nezaučoval.. Díky za upozornění, nikdy jsem nepřemýšlel nad tím, že třeba špatně "učím" brigádníky já, a chyba může být u mě.

Narovinu se bojím toho, jak zdůraznoval aheadnology, když najdu někoho schopného, zaučím, vše ukážu a naučím, tak ja osobně nevidím důvod, proč by u mě zůstaval, když by si sám na sebe mohl vydělat daleko víc, jednoduše že by odešel s veškerým know how a mohl by začít sám..

Zajímá mě, jestli toto někdo zažil a jak to řešil. V současné době mi obor vyhovuje, práce mě baví, ale jak jsem na všechno sám, nestíhám a nevyužívám plný potenciál firmy. Reklamu platím minimálně, jelikož jinak nestíhám. Zároveň se "bojím" najmout někoho šikovného a schopného, a postupně mu předat veškeré know how, dodavatele, technologie.

Jak píše Davidof, určitě nějaké závazky mám (hypotéka a dcera) ale práce se nebojím a neštítím, takže o příjem bych se nebál.

Shrnu to: můj problém je, že nevyužívám potenciál firmy, protože absolutně nestíhám, a mrzí mě, že něco co jsem si vybudoval úplně sám od nuly, takhle stagnuje. Zároveň mám skoro až panickou hrůzu někoho komplet zaučit a naučit ho "jak vlastně podnikám" a jak to celé chodí. Já osobně dostat tuto šanci, jít k někomu jako zaměstnanec a vidět, jak a proč to funguje, dlouho bych tam nezůstal..

Fakt díky za názory, pomohlo i to a budu rád když se podělíte o svoje zkušenosti.

Někteří lidé možná budou mít tendence odejít, jin třeba ne. Ono to je taky o tom, zda ten člověk vůbec chce podnikat, ne každý chce podnikat a vyhovuje mu to. Ale důležité je, že pokud někoho zaučím a on se to opravdu naučí a začne fungovat, tak o něj pak musím taky pečovat, aby mi neutekl třeba i do jiné firmy. Není to jen o penězích, ale je to třeba i tom, jak se k tomu člověku chovám, jak s ním komunikuji atd.

Vím to z vlastní zkušenosti, že i když jsou peníze vyhovující, tak jsou třeba špatně jiné věci a ten člověk prostě odejde třeba ke konkurenci. Takže mít nároky na zaměstnance je určitě správné, ale pokud je plní, tak se o ně musím zase já náležitě starat.

hombil: Odkud jsi?

Firma s jedním člověkem, který dělá všechno, je prd firma.. Hodnota té firmy je hodnota jediného pracujícího.. Odejde pracující a firma má hodnotu založení ready made firmy, což je dnes otázka pár korun...

---------- Příspěvek doplněn 28.07.2016 v 09:59 ----------

Mimochodem i když se prodávají skutečné firmy, tak se vždy prodávají s firmou i ti lidé.. Většina úspěšných zakladatelů dále působí ve firmě. Bez lidí není firma, jen pár papírů...

A nepřemýšlel jste o tom těm zaměstnancům nabídnout bonusovou složku podle toho, jak budou s jejich prací spokojení klienti?

Ve větších firmách je toto již dávno běžná praxe i na běžných pozicích, netýká se to jen obchodníků.

Prostě jim dejte fix a například kvartální bonusy podle spokojenosti - samozřejmě tam je třeba nastavit jasná pravidla, aby byla na obou stranách realistická očekávání.

Plus třeba bonusy za každý rok strávený ve firmě (například firma Etnetera platí zaměstnancům po pěti letech u firmy dovolenou za 100 tisíc).

Ale vážně si budete muset někoho najít, one man show je dlouhodobě cesta k likvidaci sebe sama... z vlastní zkušenosti jsem měl kolegu co měl dost zakázek, ale pořád trpěl stihomamem, že je nikdo nezvládne udělat tak dobře jako on a proto nechtěl mít lidi pod sebou.

Nakonec mu projekty přerostly přes hlavu až tak, že skončil na týden na JIPce kvůli totálnímu vyčerpání..

Jsem z Prahy. S tím zaměstnancem je to určitě pravda, nejspíš naprosté většině zaměstnanců jde o to mít práci která je slušně živí a baví. Jen já v tom vidím, jak ho všechno naučím, všechno ukážu a on posléze uteče a rozjede si to sám. Chápu a asi bych takto neměl přemýšlet, jinak se nehnu..

S tou firmou (siva01), jasně firma s jedním člověkem je prd firma a hodnotu nemá žádnou. Ale myslím si a stojím si za tím, že ten byznys, projekt, to, jak to dělám cenu má, jelikož to zvládne dělat kdokoliv schopný a se snahou se o to starat. Přirovnal bych to k zajetému eshopu - nepotřebujete nutně kupovat provozovatele jako s.r.o. - hodnotu má eshop jako takový, značka, vracející se zákazníci, dodavatelé, nastavený marketing apod.

Josef Kerner - zkoušel jsem. Platil jsem slušný fix za hodinu/ + 20% ze zakázky. Nejspíš jsem měl špatný výběr brigádníků. Nejdřív naprostá nadšenost, ale po tom co si vydělal a dostal prvních 30t, neměl čas, byl nemocný, měl nemocnou babičku, ale jak mu prachy došly, hned čas měl a hned chtěl přijít zase pracovat. Tohle se opakovalo nezávisle asi u 3 lidí. Zdůrazňuji, že šlo jen o brigádníky, na hlavní jsem nikoho nezkoušel.
Jak píšeš, na JIPku snad ještě nejsem, ale fakt citím, že na to nemám, klienty chci uspokojit, ale seru sám na sebe, na volno, na rodinu.. a proto vím, že tohle musí skončit.

Fakt chlapy díky za diskuzi, rád si poslechnu všechny názory, popřemýšlím nad vším.

Tak můžeš ve smlouvě dát konkurenční doložku, že nemůže po odchodu X let založit stejnou firmu..

Zakon tusim umoznuje konkurencni dolozku mezi firma-zamestannec jen na 1 rok a navic je treba to extra zaplatit (pul platu za kazdy mesic one dolozky). Takze za 12 mesicu by musel dat extra penize ve vysi platu za 6 mesicu.

+ Konkurenční doložka nesmí zakazovat činnost, která toho člověka živí (tak to tam přesně napsáno není, ale nechce se mi teď hledat definice). Je to jako byste chtěl programátorovi zakázat, aby si založil firmu, která bude vyvíjet software. Jde to tam pouze omezit na konkrétní odběratele (že nesmí přímo kontaktovat zákazníky té firmy po dobu té konkurenční doložky) + třeba na specifické postupy (pokud mají nějaký unikátní reklamní systém, jak reklamy poskytují).

hombil: Rozumím ti a radit je opravdu těžké. To co teď řešíš jsem řešil já přes cca 3 lety a nakonec jsem firmu ani nerozjel, protože byl problém sehnat člověka.

Pokud hledáš člověka, co je schopný se to naučit, má předpoklady být loajálním zaměstnancem apod.., takový člověk má pak vlastnost čemu se říká POCIT JISTOTY. A takový člověk nepůjde dělat do firmy o pár zaměstnancích, ať už se ji daří jakkoli. To není žádná jistota, leda by neměl jinou možnost. Ta šance že se tak stane je hrozně malá. Raději se usídlí ve velké korporaci. Tam mimochodem dnes sežene práci vcelku snadno, protože je dost nízká nezaměstnanost a o kvalitní lidi se firmy spíš přetahujou. No konkuruj tomu jako maličká firmička.

Ideální by možná bylo promluvit si s nějakým HR specialistou, jaké jsou možnosti a na co lidé dnes slyší. Nevím čím motivovat schopného člověka v malé firmě, aby ti neutekl. Peníze mají svůj limit. A dokud člověk nemá zaměstnance tak je to jen živnostník, který může růst pouze na úkor svýho času a zdraví. A tam přijdou limity dost brzo, a překračovat to se ze zdravotních důvodů nevyplatí.

Doporučím přečíst nějaké inspirativní knihy a pak rozmyslet co dále. Třeba změní komplet pohled na věc.

Motivace a delegovani | Podnikani v USA

Zdravím v všechny,

navazuji na starší vlákno, kde se hodně ztotožňuji s tazatelem. Pracuji sám jako OSVČ na vlastním softwarovém projektu, který je úspěšný a živí mne řadu let. Klientela se neustále rozšiřuje. Součástí mé práce je vývoj software a zákaznická podpora. Klienti jsou spokojení, mezi námi panují dobré osobní vztahy, získávají často nadstandardní a vždy dostupné služby. Také oceňují schopnost konkurovat větším firmám se stejným zaměřením. Jenže přibývá klientů a roste náročnost na údržbu projektu. Zastupitelnost je prakticky nulová. V režimu One Man Show to přešlo přes udržitelné meze. V posledních měsících nastal vlivem legislativních změn enormní nárůst práce, obrovské množství telefonních hovorů, mailů, online řešení problémů, sype se to na mne ze všech stran. Od rána do večera prakticky neodložím telefon a záležitosti na přemýšlení nechávám na noc, kdy je klid. Jsem si vědom, že už mi hrozí zdravotní problémy a mám krůček k pobytu na JIPce v lepším případě. V případě dlouhodobější nedostupnosti by vše spadlo jako domeček z karet. Řeším tedy co dál a zvažuji tyto možnosti:

1. Prodej firmy - ve skutečnosti by se jednalo o prodej zákazníků konkurenční firmě. Zájem je, přínos je jednorázový a mám s tím morální problém.
2. Získání spolupracovníků - zde bych musel odtajnit své dlouholeté know how s riziky, o kterých se mluvilo výše nebo delegovat jen některé činnosti. Firma by měla potenciál se dále rozvíjet. Problém je, že v softwarovém projektu se nový člověk nezorientuje. Asi by to znamenalo nový další vývoj. Nevím, zda se do toho pouštět.
3. Spojení s větší firmou - takovou nabídku mám, práce se rozdělí, bude zastupitelnost, finanční podmínky dobré, ale pro klienty to znamená přechod na jiný produkt. Klientům bych nutnost opatření asi vysvětlil a uvěřili by mi to, přechod by se musel udělat šetrně, ale i tak by se to nemuselo všem zamlouvat.
4. Nechat vše tak a pokračovat - tohle bych asi nechtěl, vzhledem k rostoucí pravděpodobnosti kolapsu firmy.

Má někdo podobnou zkušenost, nejlépe z řad programátorů a jak jste situaci řešili?
Díky za podněty.

Ja sel cestou 2 ... trvalo to par let, co me par lidi zklamalo, par lidi vyhodil (a dnes delaji defakto konkurenci v mensi mire), a s par se rozloucil protoze to tak proste bylo lepsi - nicmene po letech se clovek naucil duverovat, hledat vhodny lidi a hlavne pochopit, ze bez delegace by tu fakt douho byt uz nemusel

Původně odeslal vlapa

Zdravím v všechny,

navazuji na starší vlákno, kde se hodně ztotožňuji s tazatelem. Pracuji sám jako OSVČ na vlastním softwarovém projektu, který je úspěšný a živí mne řadu let. Klientela se neustále rozšiřuje. Součástí mé práce je vývoj software a zákaznická podpora. Klienti jsou spokojení, mezi námi panují dobré osobní vztahy, získávají často nadstandardní a vždy dostupné služby. Také oceňují schopnost konkurovat větším firmám se stejným zaměřením. Jenže přibývá klientů a roste náročnost na údržbu projektu. Zastupitelnost je prakticky nulová. V režimu One Man Show to přešlo přes udržitelné meze. V posledních měsících nastal vlivem legislativních změn enormní nárůst práce, obrovské množství telefonních hovorů, mailů, online řešení problémů, sype se to na mne ze všech stran. Od rána do večera prakticky neodložím telefon a záležitosti na přemýšlení nechávám na noc, kdy je klid. Jsem si vědom, že už mi hrozí zdravotní problémy a mám krůček k pobytu na JIPce v lepším případě. V případě dlouhodobější nedostupnosti by vše spadlo jako domeček z karet. Řeším tedy co dál a zvažuji tyto možnosti:

1. Prodej firmy - ve skutečnosti by se jednalo o prodej zákazníků konkurenční firmě. Zájem je, přínos je jednorázový a mám s tím morální problém.
2. Získání spolupracovníků - zde bych musel odtajnit své dlouholeté know how s riziky, o kterých se mluvilo výše nebo delegovat jen některé činnosti. Firma by měla potenciál se dále rozvíjet. Problém je, že v softwarovém projektu se nový člověk nezorientuje. Asi by to znamenalo nový další vývoj. Nevím, zda se do toho pouštět.
3. Spojení s větší firmou - takovou nabídku mám, práce se rozdělí, bude zastupitelnost, finanční podmínky dobré, ale pro klienty to znamená přechod na jiný produkt. Klientům bych nutnost opatření asi vysvětlil a uvěřili by mi to, přechod by se musel udělat šetrně, ale i tak by se to nemuselo všem zamlouvat.
4. Nechat vše tak a pokračovat - tohle bych asi nechtěl, vzhledem k rostoucí pravděpodobnosti kolapsu firmy.

Má někdo podobnou zkušenost, nejlépe z řad programátorů a jak jste situaci řešili?
Díky za podněty.

Dva mi kamaradi co meli vyrobni firmy, sli cestou cislo 3)
Odprodali za slusne penize jinemu investorovi, dostali velke odstupne. Jsou nyni zamestannaci a majitele 20-30% akcii. Duvody byly to co pisete od rana do vecera v praci a s pribyvajicim vekem chteli vice se venovat rodine, konickum a zivot si uzivat.
O firmu se dale staraji, ale kdyz se neco podela. Tak je v klidu a nedostava infart, jako drive-)