DNS

DNS (Domain Name System) je klíčový systém používaný na internetu a v počítačových sítích pro překlad lidsky čitelných doménových jmen na číselné IP adresy. IP adresy jsou unikátní identifikátory zařízení, které jsou připojeny k internetu. Bez DNS bychom museli si pamatovat a používat číselné IP adresy pro přístup ke všem webovým stránkám, což by bylo nesmírně nepohodlné.

Hlavní funkce DNS zahrnují:

1. Překlad doménových jmen na IP adresy: DNS umožňuje přeložit doménová jména, jako je například „google.com“, na odpovídající IP adresy, například „216.58.215.46“.
2. Hierarchická struktura: DNS funguje na základě hierarchické struktury doménových jmen. Doménová jména jsou organizována do stromové struktury, kde každá část doménového jména je oddělena tečkou. Například „www.google.com“ je částí domény „google.com“, která je součástí domény „com“.
3. Rozdělení zón: Internet je rozdělen do různých administrativních oblastí zvaných zóny. Každá zóna má zodpovědnost za správu své části doménového jmenného prostoru a vlastní záznamy DNS.
4. Caching: DNS servere ukládají do mezipaměti (cache) překlady doménových jmen, což umožňuje rychlejší odpovědi na opakované dotazy.
5. Rekurze: Pokud DNS server nezná odpověď na dotaz, může požádat jiný DNS server o pomoc. Tento proces se nazývá rekurze.

DNS hraje klíčovou roli v komunikaci na internetu a zajišťuje, že uživatelé mohou používat snadno zapamatovatelná doménová jména místo číselných IP adres. DNS servere jsou poskytovány poskytovateli internetového připojení (ISP), hostingovými společnostmi a dalšími organizacemi, které jsou zodpovědné za správu doménových jmen a zajišťování jejich překladu na IP adresy.