Velký shop – vyřazování produktů

Zdravím, máte někdo zkušenosti z velkých eshopů nebo obchodů, jakým způsobem se tam rozhoduje o tom, co se již dále nebude prodávat? Zda je to nějak zautomazitované, zda o tom konečném rozhodnutí, že daný produkt půjde z nabídky zcela pryč rozhoduje zodpovědná osoba a nebo je to nechané opravdu čistě na nějaké logice a algoritmu?

I'm searching for a blog this all in all I discovered it on your site page. It is a wonderful article for us. Escort Bangalore Keep sharing your ideas through a blog.

Velký e-shopy mají produktáky kteří zodpovídají za konkrétní kategorie. Dál už jen spekuluji, ale hádám že mají k dispozici reporty nejenom o prodejnosti, ale i počtu shlédnutí jednotlivých produktů. A nemyslím si, že to bude dělat automat. Maximálně navrhovat co se vyřadí, ale odpovědné rozhodnutí udělá produkták. Přeci jen, musel by zohledňovat spousty faktorů od počasí až po sezonost.

Hledej práce na pojmy strategické plánování a analýza, obchodní strategie, strategické řízení. Toto není tak jednoduché, záleží totiž na čem je postavena vlastnící nebo ovládající firma. Ano většinou jsou produktoví manažéři, ale dost jich funguje doslova principem pokud omyl. Spousta produktových managerů těch chytřejších funguje na principu co je dobré pro ně a leností poškozují firmu, pokud ale firma nejde důsledně po číslech v tabulkách (zaměstnanci korporací znají co všechno tabulky snesou). Automatizované ve světě to jistě nějak bude, ale většinou stačí tabulka v Excelu. Každý trošku lepší soft obsahuje nějaké manažerské přehledy a tam lze začíst mým oblíbeným čtením počet dnů bez pohybu a obrátkovostí zásob. A pak se to už větví podle strategie prodeje zda chceš prodávat nějak rozumně s rozumnou marží a nebo zda to budeš honit velkými obraty a malými maržemi. Podstatná věc je zda neprodané zboží můžeš vracet, volné místo ve skladu, zda je sklad vlastní nebo za skladování platíš. Spousta firem i když většinou na západ pracuje i výtěžností metru regálu. Problém strategií v Česku je, že prakticky neexistují data o prodeji a ani o firmách. Mí dodavatelé textilu třeba v Německu tyto data mají a tak každý ví kolik a čeho konkurence prodává a tomuto se zase lze lehce přizpůsobit ve strategii cen. U nás je to zatím v plenkách a ačkoliv Statistický úřad by měl mít mít scanerové data z některých řetězců co se zapojili jako pokusní králíci než to bude povinné pro všechny dosud mi na dotaz jak se dostat k těmto byt anonymizovaným datům neodpověděl. O jejich reálnosti mám ale takt pochyby, když koupíš šampon v akci a na účtence je pečivo a sleva odpovídá rozdílům sazeb DPH. Zohlednit taky musíš sortiment a sezonnost zboží. Některé zboží další sezonu už bude neprodejné a některé prostě schováš do skladu a vytáhneš za rok a prodáš jelikož konkurence v panice koncem předchozí sezony vyprodávala. Na druhou stranu máme ted třeba dost kladných recenzí, že máme něco co jiní nemají tj. ležáky co jsme ještě nestačili zlikvidovat nebo dát do muzea retro zboží, jiní zase kritizují, že máme zboží snad ještě ze socialismu.