Úročení krypto stablecoinu s kreditkou s bezúročným období – musí se danit?

Zdravím, chci využít úročení stablecoinu na smart kontraktu a napadlo mě k tomu využít něco z business kreditní karty, aby se toho úročilo více a využívat bezúročné období kreditní karty. Příklad: - výběr 1mil z business kreditky v CZK, - převod 1 mil CZK na cca 40k stablecoinu, - vložení 40k stab. na kontrakt a nechat úročit - po měsíci vybrat 40k z kontraktu a nechat tam, co se naúročilo, - **převést 40k stab. zpět na 1 mil CZK, - splatit 1 mil CZK na kreditní kartu a neplatit žádný úrok Toto opakovat. Vím, že až se pak někdy v budoucnu vybere a převede/smění, co se naúročilo, tak se zdaní podle odstavce 10 15% sazbou. Otázkou pro mě je položka označená ** - kdy převádím vložený stablecoin zpět na fiat, zde musím platit 15 % daň z 1mil... Jde o to, jestli můžu to splacení té kreditní karty uplatnit jako náklad a 15% částka z 0 by pak byla nulová daň? Tedy u převodu 40k na 1 mil CZK - zda lze uplatnit to následné splacení kreditky jako náklad a tedy (1mil - 1mil = 0, 15% z 0 = 0)? Díky

ad1) Kde mají kreditku na 1 mega????ad2) splacení kreditky není náklad, stejně jako čerpání není příjem.A když se to celé propadne budeš platit 20% úrok. Stejně si myslím, že ti kartu po první transakci zablokují.

ad 1) např. KB nebo RB, ani nedalo moc práce se na jejich nabídky dostatProblém kreditek je, že dost omezují kam vlastně můžeš platit, na krypto tě české banky nenechají, musel bys to udělat přes prostředníka, což je další komplexnost. Pokud už ti dají kreditku na mega, tak máš nějakou historii, nějaké obraty a podnikáš v oboru, který není na zapovězený, to už bývá lepší investovat do podnikání a rozvoje, výnosy zejména v počátku mohou být vyšší než krypto, který prostě neporoste.Zkus si spočítat roční průběh vč. nákladů na převod, daní, poplatků a zanes tam riziko pádu kurzu, pak uvidíš jaký to může být nesmysl.

Promiň, myslíš, že tazatel na takovou kreditku má?

Napsal láďa1979;1641672

Promiň, myslíš, že tazatel na takovou kreditku má?

Anonymní účet, nová registrace, bez fakturačních údajů, kdoví kdo za tím je schovaný, takže těžko říct. Nerad ale zpochybňuji někoho předčasně.

Díky za odpovědi.  K uvedení do kontextu  - je to do seminární práce, kde je porovnáván defi model s kolaterovanou krypto půjčkou, která vychází levněji než běžné bankovní fiat úvěry, chtěl jsem jen do opozice představit taky ne defi model, který by mohl vyjít ještě levněji a napadlo mě, zda bych ho doopravdu v reálu nemohl využít, nicméně mi to ztroskotá zřejmě na té dani při převodu k vrácení peněz na kreditku (položka **), ta daň značně převyšuje ten naúročený výnos v tom měsíci (aby ji převýšil, musel by tam být první vklad cca 9mil).  Tak tak, zprostředkovatel je nutný nebo lze využít převodu sumy z kreditky - ale málokterý vydavatel karty převody nezpoplatňuje úrokem a to i v bezúročném období, ale třeba Diners Club tohle povoluje bez úročení, náklady za převod jsou také vyřešené, pád kurzu vůbec nevadí, vzhledem k tomu, že se by se jednalo o úročení složeného úroku ve velmi dlouhém horizontu, v krátkodobém to nemá smysl právě kvůli možnému pádu kurzu a velmi nízkému zhodnocení. Dále to ztroskotá i na tom smart contractu, kde zkrátka není jistotu, že ty peníze člověk neztratí nějakým hackem na ten cotract nebo podobnými problémy. Dostupná pojištění jsou taky postavena na smart contractech, ale asi lepší než nic.  Jinak tedy kreditky 1mil nejsou problém s dobrým osobním a/nebo korporátním kreditem a vysokými výnosy/zisky, ty mé by na takovou kreditku určitě nedosáhly :), ale myslím, že jsem viděl, že Moneta dá podnikatelskou 500k bez historie (ale do registrů určitě nahlíží), ale nevím, do jaké míry to opravdu praktikují.  Nicméně lze se k této částce i dostat budováním silného kreditu v průběhu let jako ke každé jiné částce (hodně s kreditkou utrácet a hned splácet a průběžně požadovat navyšování limitu).  Ještě jednou díky za odezvy.

Tak Moneta píše až 500k a pochybuji, že bez historie. Nevím jestli v tom tvém uvažovaném vydělávání lze založit účet na firmu, jelikož jsi ho chtěl platit firemní kreditkou. Potom by jsi daň ze zisku (úroků) platil jednou ročně v daňovém přiznání, pokud to však ten provozovatel umožní. Převod hotovosti z kreditní karty na jiný účet je většinou zpoplatněn 1% z částky a u některých bank podléhá ještě schválení. Takže kartou bez oplatku musíš jenom platit v terminálu nebo platební bránou. Budování silného kreditu pro kartu nedosáhneš utrácením a splácením včas jelikož tam aspoň teď převažuje především průměrný zůstatek na účtu, pokud nedodáš účetnictví.A závěrem můj názor, pokud mám kredit, že dostanu kreditku s limitem 1M, tak zcela jistě něco umím a tvůj zamýšlený způsob výdělku mi přijde jako ztráta času a s poměrně vysokým rizikem a tomu neúměrně malým výnosem, což by mohlo v případě prodělku ještě narazit na institut péče řádného hospodáře.

Napsal láďa1979;1641688

Tak Moneta píše až 500k a pochybuji, že bez historie. Nevím jestli v tom tvém uvažovaném vydělávání lze založit účet na firmu, jelikož jsi ho chtěl platit firemní kreditkou. Potom by jsi daň ze zisku (úroků) platil jednou ročně v daňovém přiznání, pokud to však ten provozovatel umožní. Převod hotovosti z kreditní karty na jiný účet je většinou zpoplatněn 1% z částky a u některých bank podléhá ještě schválení. Takže kartou bez oplatku musíš jenom platit v terminálu nebo platební bránou.

Budování silného kreditu pro kartu nedosáhneš utrácením a splácením včas jelikož tam aspoň teď převažuje především průměrný zůstatek na účtu, pokud nedodáš účetnictví.

A závěrem můj názor, pokud mám kredit, že dostanu kreditku s limitem 1M, tak zcela jistě něco umím a tvůj zamýšlený způsob výdělku mi přijde jako ztráta času a s poměrně vysokým rizikem a tomu neúměrně malým výnosem, což by mohlo v případě prodělku ještě narazit na institut péče řádného hospodáře.

Nechci vyznít nevděčně, ale ptal jsem se opravdu jen na zdanění té jedné položky, zatím se mi dostalo jen kritiky toho modelu. Já ho nikomu nevnucuji, rizik jsem si samozřejmě vědom. Pokud to někomu přijde jako ztráta času, tak mu silně doporučuji to takto nedělat, jelikož, pokud mě někdo neopraví, je to extrémně ztrátové, minimálně v prostředí, kde se musí danit směna ze stablecoinu na fiat. Ještě ztrátovější je to, pokud musím naúročenou kryptoměnu ročně danit ještě před jejím projedem/směnou. Převod hotovosti z kreditní karty na jiný účet je většinou zpoplatněn 1% z částky a u některých bank podléhá ještě schválení >> tak samozřejmě využívat takovou kartu pro tento účel je asi nevhodné Budování silného kreditu pro kartu nedosáhneš utrácením a splácením včas jelikož tam aspoň teď převažuje především průměrný zůstatek na účtu, pokud nedodáš účetnictví >> popravdě jsem spíše vyhledával mezi zahraničními a nebankovními řešeními, ale mělo by to být aplikovatelné i na bankovní sektor, kde dle do stanového poměru mezi utracená/neutracená část s opakovaným utrácením a splácením v plné výši generuje pozitivní kreditové hodnocení, nicméně těch faktorů je více, průměrný zůstatek na účtu tam jistě bude figurovat také jelikož jsi ho chtěl platit firemní kreditkou >> psal jsem business kreditkou, uvažoval jsem jako OSVČ bez založení firmy, OSVČ už jsem kvůli jiný činnostem, toto ale podléhá $10, takže ani nevím, jestli by užití takových zdrojů bylo povoleno, předně jsem to chtěl, abych se v mém modelu vyhnul dvojímu zdanění jako pr. a následně fyz. osoba v případě vyplacení přijde jako ztráta času a s poměrně vysokým rizikem a tomu neúměrně malým výnosem >> některé ty produkty na různých platformách nabízí roční úrok až mezi 12% - 20% p.a. s denním úročením. Při složeném úročení s mírně nadprůměrnými vstupními vklady nebo pravidelným ukládním s tím jen za dvě dekády můžete vytvořit generační bohatství. Rizikové to samozřejmě je, protože je to v plenkách a kdo ví, co s těmi platformami bude za 1-3 roky, nicméně ta potenciální dlouhodobá výnosnost toho konceptu úročíčího stablecoinu je tam opravdu velká. Ten prezentovaný model samozřejmě tedy nefunguje kvůli daňovému nastavení, ale ten úročící instrument matematicky funguje, stačí si pohrát s kalkulačkou složeného úroku.  Potom 1mil byl jen použitý v příkladu, otázka by byla úplně stejná, kdybych uvedl částku 100k nebo 10k.

Tady nejde o to , že jsi nevděčný nebo ne, tady jde o to, že píšeš něco, kde máš nedostatky v základních pojmech. Já tě ještě ani nezačal kritizovat jenom tě upozorňuji na slabá místa, které v praxi mohou celý tvůj projekt poslat do kytek. Samozřejmě jestli tu práci píšeš jen proto aby byl popsaný papír tak proč ne, poslední dobou se to tak dělá. Dělám oponenta přes 20 let a jsem na to zvyklý, klidně mě můžeš nazvat debilem, což často slýchávám nejen od studentů, ale i vyučujících. Bohužel naše generace neřešila v svých studentských pracích virtuální problémy, ale skutečné a tam nějaké ulítnutí z neznalosti pojmů nebo utopie mohlo mít za následek i opakování ročníku.Takže i když ses na to neptal myslím, že v práci je vhodné poukázat na možné rizika. Zatím pořád vycházíš z vymyšleného modelu, ale ten pokud by se převedl do praxe nemusel by zdaleka výdělečný ani v optimálním případě. Navíc tady dále zabředáváš do pojmů, které ti nejsem zcela známé.Firemní kreditka=businessJako OSVČ máš taky firemní kreditku pokud je k účtu na IČ. Hledání kreditky a budování kreditu v zahraničí, no nevím jak by to v praxi mohlo fungovat, venku většinou mají problém a naším pojmem OSVČ, takže by tě pořád mohli považovat za soukromou osobu a zdanili by ti to rovnou a v ČR případně podruhé. Navíc proč bys měl mít business kreditku, můžeš ji mít i soukromě. Hodnocení kreditu OSVČ v zahraničí je velice ošemetné, jelikož nejsou žádné veřejné dostupné údaje, takže to většinou končí neúspěchem. A ted se dostáváme k tomu asi tomu hlavnímu a to je dvojí zdanění. Bohužel neuvádíš, kde chceš tento experiment provádět a podle jakých zákonů, takže tady je třeba si zaprvé nastudovat sazby daně výnosů z kapitálového majetku a zda máme se státem sídla toho tvého obchodníka smlouvu o zamezení dvojího zdanění, ale zase musíš rozlišovat zda budeš investovat jako soukromá osoba nebo na IČ.Bohužel to, že na kalkulačce to funguje a má to potenciál za dvě dekády vydělat generační bohatství nic neznamená. Samozřejmě pokud tématem práce je "úroková kalkulačka" s fiktivním použitím a zbytek je omáčka omlouvám se, že jsem tě připravoval o čas.

Mnohé z věcí, které jsi uvedl, stejně tak z poslední reakce, mám ošetřené - nebo alespoň na úrovni, se kterou jsem spokojen v seminární práci (neni to diplomka nebo něco podobného). Úvodni dotaz jsem se snažil položit v co nejjednodušší formě, nepotřeboval jsem k němu uvést všechny informace, které jsem k dané problematice zjistil.  Tudíž i přesto, že většina z tvých reakcí je určitě přínosná dalším diskutujícím, je mimo mojí otázku a pro mě opravdu s minimálním přínosem.  OSVČ má "firemní" kreditku? Vím, že v rámci banky je to stejný produkt, ale nazývat něco firemním, když neexistuje žádná firma, je přinejmenším podivné...  bohužel neuvádíš, kde chceš tento experiment provádět a podle jakých zákonů >> ano, neuvádím, můj dotaz se vztahoval k českému daňovému systému, v práci zhodnocuji možnosti zahraničních pass-through entit (americká LLC a britská LLP) kvůli omezenému ručení a zamezení korporátní dani, smlouvy jsou, stejně jako mnoho byrokratických, daňových a dalších problémů, které jsou předmětem mé práce a naprosto bezpředmětné pro můj úvodní dotaz Bohužel to, že na kalkulačce to funguje a má to potenciál za dvě dekády vydělat generační bohatství nic neznamená. Samozřejmě pokud tématem práce je "úroková kalkulačka" s fiktivním použitím a zbytek je omáčka omlouvám se, že jsem tě připravoval o čas. >> těžko se věří, že dnes v nějaké diskuzi ospravdlňuji složený úrok a hledání instrumentů, které jím disponují... to že si někdo vymyslí nějakej produkt/službu a propočítá si, kolik ho to bude stát a kolik mu to vydělá - to asi taky nic neznamená a když se to snaží nějak formulizovat třeba do podnik. plánu, tak je to přeci jen fikce s nějakou omáčkou... neskutečný...

Tak ono zase říkat OSVČ, že by se nemělo nazývat firmou, což je klamavá obchodní praktika, je také podivné, ale kolik vývěsních štítů, vizitek a webových stránek tam má "osoba podnikající na základě ŽL".:)

jen tak na doplnění, ty produkty v bankách se často jmenují i jako "pro podnikatele a firmy", "podnikatelský účet" atd.Naše zákony pak pracují s pojmem "obchodní firma" což je název pod kterým je společnost nebo i OSVČ (povinné jen pro určitý obrat nebo obor) zapsaný v Obchodní rejstříku. U OSVČ to je samozřejmě osobní jméno s případně s nějakým doplněním.I banky poté produkty vnitřně dělí na ty, které jsou pro právnické osoby a fyzické osoby, je to hlavně z důvodu jiné struktuře povinností a přístupu k takovým účtům. Přívlastek "firemní" je bezrozměrný a neurčuje formu podnikání, dá se vykládat více způsoby.

Tak ony ty pojmy jsou poslední dobou dost často se měnící a záleží z jakého pohledu se na to díváš. Třeba Živnostenský zákon firmy a živnostníky dnes nazývá souhrnně podnikateliŽivnost může provozovat fyzická nebo právnická osoba, splní-li podmínky stanovené tímto

zákonem (dále jen „podnikatel“)Pojem živnost zase dle dějin ekonomie vychází z anglického "firm" tj . ten kdo něco přeměňuje a se ziskem prodáváŽivností je soustavná činnost provozovaná samostatně, vlastním jménem, na vlastní

odpovědnost, za účelem dosažení zisku a za podmínek stanovených tímto zákonem.Samozřejmě pokud se na pojem firma zase díváš z OZ, tak tento název má používat jen osoba zapsaná do obchodního rejstříku. Ale u OSVČ byl nějaký dovětek zrušen před lety při novelizaci, takže ta má vystupovat pouze jménem a příjmením vzi. registrační formulář, kde je pouze jméno a příjmení a obchodní firma (jen u osob zapsaných do obchodního rejstříku) a všem ty dovětky či obchodní jména nebo jak se to nazývalo byly smazány.Takže z těchto důvodů nazývám kreditku k účtu zřízenému na IČ jako firemní, kdy firemní považuji za slangový výraz pro ekonomickou činnost za účelem zisku. Takže z hlediska práva je dnes opravdu s podivem kolik fyzických osob vystupuje jako firma.