Svobodná firma – vaše názory

Prosím o názory, postřehy a zkušenosti s fungováním tzv. "svobodné firmy", koncept se mi jeví ako zajímavý, má ale v naší zemi smysl budovat něco podobného?

Kromě toho, že některé atributy svobodné firmy (dovolená, nemocenská, rozvázání pracovního poměru) upravuje český pracovní zákoník, jak ten koncept souvisí se zemí? Jde přece o způsob řízení firmy (méně vrstev hierarchie, subsidiarita odpovědnosti, otevřené dveře a knihy) a o hodnoty (spokojenost zákazníků a zaměstnanců). Pokud vás ten světonázor oslovuje a věříte, že vám to poskytne konkurenční výhodu, běžte do toho.

Osobně jsem se setkal s jedním člověkem, který to u nás ve firmě prosazoval (byl to můj nadřízený) a bohužel ho ostatní lidé z vedení firmy nakonec vyštípali. Poučení:Myšlenka rozhodně zajímavá, ale musí se podle ní řídit celá firma a ne jen část. :)

Nějaké zdroje: http://www.peoplecomm.cz/svoboda-v-praci http://blog.peoplecomm.cz/clanek/svoboda-v-praci-2 Ani by mě nenapadlo, že tato filozofie má vlastní název a bude se to považovat za něco výjimečného. Vždycky jsem to považoval za něco automatického, čeho by se měli snažit dosáhnout všichni. Je ale pravda, že to tak asi funguje málokde.. Nicméně hiearchie je podle mě důležitá a není mi moc jasné, co myslí tou decentralizací. Je samozřejmě důležité, aby slovo jednotlivých zaměstnanců mělo nějakou váhu, ovšem neumím si představit, že by neexistoval člověk, který bude činit výsledná rozhodnutí (s přihlédnutím na to, co říkají zaměstnanci). Hiearchie sama o sobě podle mě prostě není problém, ale samozřejmě se musí zabezpečit, že se do vrcholného vedení nedostane nějaký diktátor atp. A jinak co se týče použití v praxi, tak se IMHO hodí zmínit firmu Shipito Johna Vanhary. Alespoň podle jeho blogu jsem nabyl dojmu, že má podobný pohled a zaměstnancům nechává hodně prostoru.

Napsal kenthanio;728897

Nicméně hiearchie je podle mě důležitá a není mi moc jasné, co myslí tou decentralizací. Je samozřejmě důležité, aby slovo jednotlivých zaměstnanců mělo nějakou váhu, ovšem neumím si představit, že by neexistoval člověk, který bude činit výsledná rozhodnutí (s přihlédnutím na to, co říkají zaměstnanci).

Přečtěte si knihu Maverick o brazilské strojírenské firmě v 80. letech, budete překvapený, co funguje. Vyšla už i v češtině pod nějakým divným názvem.

Několik dalších informací, které jsem zjistil: knihy které vyšly k tématu v češtině je možné koupit zde: http://www.geekshop.cz/katalog/peoplecomm (nemám s nimi nic společného, jen jsem narazil na tyto knihy při zjišťování informací o tomto tématu). Jako svobodná firma v ČR funguje už několik společností viz.: http://svobodanazivo.cz/2011/www/svobodomyslne-spolecnosti

Jo, Podivín je ten překlad Mavericka. Maverick je spíš samorost, rebel. Prostě člověk, v jehož firmě zaměstnanci rozhodovali o tom, jakého chtějí nadřízeného a jakou budou mít mzdu, a kterému přestěhovali kancelář, zatímco byl na dovolené. A který zrušil tři vchody do továrny a nechal jediný, aby se lidé poznávali. Je tam spousta zajímavých myšlenek. :)

Svobodné firmy jsou neefektivní, viz článek Svobodné firmy kontra volný trh:http://navolnenoze.cz/blog/svobodne-firmy/

Roberte, nacházíte korelaci, kde není. Nerozšířenost modelu považujete za důsledek jeho neefektivity.

Můžete hlásat a prosazovat, co chcete, ale nakonec se dlouhodobě prosadí jen efektivní inovace. Malá rozšířenost svědčí o velmi slabé efektivitě svobodných firem.

Můžu vám klidně oponovat podobně neověřeným výrokem, že model svobodných firem je nerozšířený, protože je neintuitivní a čím je firma větší (úspěšnější), tím roste tlak na rozptýlení odpovědnosti a zavedení formalizovaných pravidel a byrokratického modelu. Dal jste si práci se zdroji, ale očividně jste do toho šel od začátku s tím, že chcete svou hypotézu (svobodné firmy jsou neefektivní) potvrdit, místo abyste se ji snažil vyvrátit.

Děkuji za komentář, Vaše alternativní vysvětlení jakýmsi hypotetickým tlakem na zavádění formalizovaných pravidel a byrokracie je podle mne mylné a odporuje podnikatelské praxi. Proč: Podnikatel / vlastník / investor se snaží zavádět do firmy pouze takové inovace, které sám považuje za přínosné a efektivní. A zefektivňování samo je jedním ze základních procesů v podnikání. Jako podnikatelský poradce se s tím setkávám zcela běžně — každý dobrý, hospodárný vlastník se snaží zvýšit výnos své investice, a tím ji současně zabezpečuje i do budoucna. To je zcela přirozená motivace. Zavádění metod řízení s tím, jak firma roste, se v tomto nijak zásadně neliší od nákupu nové technologie nebo třeba výstavby skladu. To, jestli je dané řízení neintuitivní, není zdaleka tak důležité jako celkový přínos a rizika investice, přestože složitost zavádění je jistě pro mnohé odrazující. Podnikatel běžně vyhodnocuje před důležitým rozhodnutím desítky až stovky faktorů. A pokud je tržní penetrace daného systému řízení v delším časovém období (zde minimálně desítky let) nízká až nulová, znamená to jediné — většina podnikatelů od něj dává ruce pryč, protože jej vyhodnotili jako systém rizikový či neefektivní. Dílčích důvodů mohou mít desítky a složitost či intuitivnost zavádění je pouze jedním z nich. Mnohé relativně málo intuitivní systémy řízení se v praxi používají zcela běžně a jejich rozšíření to evidentně nebránilo. To, o čem píšete Vy, se dá možná s trochou dobré vůle aplikovat podle institucionální ekonomie na neziskový a veřejný sektor, případně na velmi zkostnatělé firmy, kterých je ovšem v globalizovaném a dravém tržním prostředí stále méně. Rozhodně to však podle mne neplatí tam, kde je konkrétní vlastník, který chce ze své firmy dostat jen to nejlepší. Mýlíte se také v tom, že bych měl předem hotovou nějakou hypotézu. Chtěli jsme být opravdu důkladní a nezaujatí, takže jsme začali třemi na sobě nezávislými rešeršemi. Teprve potom následovala analýza, hypotéza, oponentura a predikce. Její kvalitu samozřejmě ukáže čas. Jinak díky za zajímavý komentář, rozhodně jeden z těch lepších, které jsem v reakci na článek četl. Přeji pěkný víkend, Robert Vlach