Spoludlužník – prominutí dluhu

Skutečnosti, na jejichž základě dochází k zániku závazku jinak než jeho splněním, totiž nepůsobí automaticky vůči všem dlužníkům. Např. splynutí (§ 584 obč. zák.) působí zánik závazku jen ve vztahu k tomu dlužníkovi, v jehož osobě splynulo právo s povinností; rovněž prominutí dluhu (§ 574 obč. zák.) vůči jednomu ze spoludlužníků nemá vliv na povinnosti ostatních vůči věřiteli a nemění nic ani na vzájemném vypořádání mezi nimi. Totéž platí i při zániku závazku pro nemožnost plnění, která nastala na straně jednoho z dlužníků.

Právní účinky dohody o vzdání se práva podle § 574 obč. zákoníku působí jen ve vztahu mezi tím dlužníkem (ručitelem) a věřitelem, kteří ji uzavřeli. Dohoda uzavřená jen s některými solidárně zavázanými dlužníky (pasivní solidarita § 511 obč. zákoníku) je účinná jen ve vztahu k nim, nikoliv vůči ostatním dlužníkům. Tím se ale nic nemění na zásadách vzájemného vypořádání mezi nimi. V českém právu má prominutí dluhu (vzdání se práva) podle § 574 obč. zákoníku vždy pouze subjektivní účinky.

Napsal Mike92;1174502

Tak stará právní úprava, podle které se váš právní vztah řídí, toto výslovně neřešila, jen vyžadovala písemnou formu takovéhoto prominutí. NOZ už tuto otázku výslovně řeší, ale podle mého výrazně lépe. Vizte pro zajímavost § 1996 odst. 1.

Co se týče solidárních dlužníků, tedy dlužníků odpovídajících společně a nerozdílně, a účinků prominutí dluhu zdá se, že judikatura byl v tomto směru celkem jasná.

Z rozhodnutí Nejvyššího soudu 32 Odo 529/2003

A dále třeba z rozsudku KS v Hradci Králové 18Co 283/2010

Jak je tedy patrné, může po vás věřitel požadovat splnění celého dluhu. Prominutí dluhu však nemá vliv na vzájemné právní vztahy mezi solidárními dlužníky, a tedy budete moci vůči bratrovi uplatnit regres, tedy aby zaplatil svůj podíl na dluhu.