Specifika internetové ekonomiky

Jilm napsal pro Lupu zajímavý teoretizující článek o internetové ekonomice. Jeho hlavní pointou, pokud jsem ji dobře vyčetl, je to, že na internetu se za služby neplatí, protože neexistuje možnost rychlých (jedno kliknutí) mikroplateb. Jilm v článku tvrdí, že lidé na internetu nejsou ochotní platit za obsah a služby ("Rozeberme si tedy možnosti, proč se za internetové služby neplatí."). To ale míchá dvě věci: 1) Lidé na internetu neplatí za obsah. To je fakt, kterému se teprve postupně začínají přizpůsobovat ekonomické modely vydavatelů. 2) Zákazníci jsou ale ochotní platit za služby. Pro obsah tedy může platit jeho poptávková křivka: Poptávková křivka pro služby by se ale mnohem víc přibližovala té klasické modelové Marshallově křivce. Kdybych se pohyboval v oblasti online podnikání, platí se třeba za užívání analytických nástrojů (statistik), přístup ke generátorům klíčových slov (Wordtracker), hlídání kopírovačů textu (Copyscape), za nákup virtuálního pozemku (Second Life), za herní postavy (World of Warcraft) nebo za automatizované přidávače přátel na MySpace (Friend Adder). Vybírám záměrně takové příklady, aby Jilm nemohl namítnout, že to má něco společného s hmatatelným zbožím. Nemá, všechno to jsou čistě internetové služby a velmi čile se s nimi obchoduje. Internet, kromě toho, že se na něm platí za služby stejně jako v reálném světě, zdůrazňuje trend směrem k attention economy. Obsahový web má tak silnou vyjednávací pozici, kolik přitahuje pozornosti. "Kolik návštěvníků máš, tolikrát jsi webem." :) Je to logické - teprve na internetu můžeme pozornost zcela přesně změřit. Za obsah, respektive za jednotlivé články, se na internetu přestalo platit přímo (tak jako zaplatíme za noviny v trafice). Můj odhad je, že přímá platba za obsah se až na okrajové výjimky taky už nevrátí, ať vznikne skvělý mikroplatební systém nebo ne. Vydavatelé musejí hledat jiné metody zpoplatňování obsahu. Třeba kolik zaběhlých amerických novin má na stránkách AdSense a TLA? Co si myslíte vy? Mikroplatby, miniplatby, obsah zdarma, placené služby, pozornost... Za co lidé platí a proč? Za co neplatí a proč? Za co budou platit, ačkoliv teď ještě neplatí? Co bude naopak zdarma? Kde se trendy střetnou nebo střetávají se zákonem (copyright)?

Podľa mňa by užívateľ zaplatil za kvalitné služby ktoré mu niečo "dajú" ale odrádza ho to, že je to pre neho nepohldné a predražené. A ak celkovo by sa mal internet zbaviť obsahu ktorý je v rozpore s copyright-om (viem, že ja som ten posledný kto by to mal hovoriť ;)) a tak by dal väčšiu šancu na úspech tým ktorý sú "čistý". Napr. trh s ilegal Mp3 a podobne

Tématu mikroplateb jsem se podrobně věnoval v ročníkové práci. Podle mne tu (Česko) skutečně něco podobného chybí - a vzhledem k legislativě vidím jako nejpravděpodobnější řešení to, že mikroplatby začnou provozovat samy banky. Bohužel se domnívám, že tato pravděpodobnost je malá, ale pořád vyšší než celý zbytek řešení použitelných pro Česko. Kdyby operátoři a agregátoři tak nerýžovali na Premium SMS, tak by to byla vhodná cesta, ale takhle jsou Premium SMS na nic. Nicméně ať tu mikroplatební systémy jsou nebo ne - Češi podle mne nebudou platit za obsah, který mají v alternativní podobě zadarmo jinde. To ukázalo třeba předplatné bonuswebu, které skončilo neúspěchem (sice to nebyly mikroplatby, ale jiných českých příkladů moc není).

presne tak, ak môže tú istú službu mať inde zadarmo tak prečo by zato platili? a asi to tak bude stále že niekto tu službu bude ponukať zadarmo. Ak by ponukal nejakú službu, ktorá by bola jedinečná tak zisky z mikroplatieb by boli.

eh. zde zobrazený obrázek je jakási NABIDKOVA krivka. krivka poptávky je vždy klesající :-) a druhá poznámka: nemyslím si, že je vhodné přirovnání k placení novin v trafice. V případě novin, totiž také neplatíme za obsah. Alespoň tedy u valné většiny deníků. Cena 5-15kč je v podstatě jen příspěvkem na papír a tiskárnu. Obsah platíme nepřímo tím, že utrácíme za inzerované produkty. (což je zřejmé, protože kdyby tomu tak nebylo, inzerenti by za reklamu tam neutráceli).

Díky za připomínku, Adame, samozřejmě, že to je křivka nabídky. :)S těmi novinami - máš k tomu nějaká čísla?

Ohledně novin jsem našel citaci:

The little-known secret of most papers, he says, is that income generated by selling the paper barely covers the costs of attracting and keeping readers. "So what the freebies are saying is 'Heck, let's stop the charade.' "

ZdrojOvšem co se skrývá pod "costs of attracting and keeping readers"? :)

Napsal Retal;5152

Ovšem co se skrývá pod "costs of attracting and keeping readers"? :)

V poslední době bych to viděl na náklady na vložená DVD v tištěných titulech :)

bude se platit za premium varianty služeb: google aps, produkty 37signals a podobně. budou-li mikroplatby co k čemu, přibude služeb živených dobrovolnými příspěvky (a reklamou). je pravda, že už dnes se potýká třeba statistika s problémem: jak započítat zisky (a náklady) spojené s touto nepeněžní ekonomikou nového typu? blogování se neodráží na HDP, ale .. mělo by. mám teď v plánu přečíst si dvě knihy: Wikinomics (Tapscott, Williams) a The Wealth of Networks (Benkler) - ta druhá je i ke stažení (pdf) a ve formě wiki-knihy.obě se tím do značné míry zabývají, takže se těším a poreferuji... (ovšem, až po státnicích) ;)

Díky Retale ze odkaz. Článek je skutečně jen takovou malou úvahou a určitě s ní je možné nesouhlasit, ostatně rád si nechám svůj názor upravit.Důležité asi je, že v každé oblasti budou křivky vypadat trochu jinak, takže moje shrnutí do asi 2 modelů je nedostatečné. Kdybych článek měl shrnout do dvou tezí, pak to jsou:1) Poptávka je nespojitá při přechodu z nulové na nenulovou cenu. Kdyby nějaká služba (třeba článek) stál jakoukoliv k nule se blížící cenu, výrazný počet lidí ji přestane používat. Ne kvůli konkurenci, graf jsem použil pro celý sektor, takže žádné substituce. Ale prostě proto, že daná služba nemá takový užitek, který by vyvážil náročnost platby. Cena by tak mohla být 0,01 Kč, přesto to podstatnou část lidí odradí. Kdyby existoval mikroplatební systém, který by transakční náklady těchto mikro, ale opravdu mikroplateb dokázal eliminovat, možná by se placení mohlo do některých oblastí vrátit. Internet má tu výhodu, že provozní náklady na každého uživatele jsou nízké a počet uživatelů je velký. Proto by mohly být živeny i takhle minimálními platbami.2) Z řady různých důvodů jsou provozovatelé ochotni služby provozovat i za nulové ceny. Může za tím stát někde reklama, někde ale prostě jen ochota něco dělat, protože to lidi baví. Myslím, že nabídkovou křivku mám příliš strmou, nicméně jelikož to celé nemá velký smysl, pokud to má zastupoat všechny sektory, je přesná podoba asi fuk. Zde je podle mě otevřená otázka, jestli nabídka při nulových cenách v tom kterém segmentu je pod hypotetickou maximální poptávkou nebo ne. U blogů asi bude nad, lidé píšou jako diví aniž by o ně vůbec někdo měl zájem. U většiny ostatních věcí si myslím, že je spíše pod a zavedení opravdových mikroplateb by prospělo všem - uživatelům i provozovatelům.zbiejczuk: Přesně HDP mě napadlo, přes internet probíhá spousta peněžně neřešených interakcí mezi lidí, které částečně alternují placeným službám z fyzického světa. Tím by myslím mělo být právě HDP postavené na penězích uměle snižováno.

Ad 1) Zcela souhlasím a je to velmi dobrý postřeh. Jakmile už za něco platíš přes internet (mikroplatbu), tak může být celkem jedno, jestli to stojí deset haléřů nebo pět korun, s poptávkou to v současné situaci nehne kvůli transakčním nákladům.Ad 2) To je ještě zajímavější téma. Ty říkáš, že "provozovatelé jsou ochotni služby provozovat i za nulové ceny". A co jsem se snažil říct v prvním příspěvku, že je nutné rozlišovat služby a tvorbu obsahu. Lidé jsou ochotní psát blog za nulové peníze, protože jim to přináší jiný typ užitku (o tom píšeš sám v původním článku) - třeba socializaci a kontakty.Už jen málokdo ti ale zadarmo navrhne design, naprogramuje aplikaci nebo bude spravovat PPC kampaně. Tam funguje trh velmi pěkně.Osobně mám za to, že mikroplatby (platby do 50 centů o velkém objemu) se nikdy neujmou => většina obsahu bude na internetu vždy zdarma.Ale k tomu "zdarma". Zdá se, že se začínají rýsovat dva modely "zdarma":0) Paid content - nezdařilo se, lidi za články neplatí (transakční náklady mikroplateb atd., popsal jsi to dobře), považuju to za slepou uličku pro většinu médií.1) Free content / service + advertising - naprostá většina online novin používá tento model. Obsah nabízejí zdarma a do obsahu vkládají reklamu. Prodávají vlastně pozornost, kterou jim čtenáři věnují, tenhle model je tedy nejblíž attention economy. Na tomhle modelu vyrostl i gigant Google, takže to očividně funguje dobře.2) Freemium - Služba se záměrně omezenou funkčností je zdarma, plná funkčnost je zpoplatněná. Třeba eFax nebo spousta hostingových služeb, od Flickru přes eDisk, PhotoBucket až třeba po RapidShare. Je zajímavé, že tenhle model videohostingy ani nevyzkoušely (aspoň o žádném nevím) a hned se přesunuly k modelu 1).

Je ta hranice u médium/služba? Celá řada služeb je také zdarma a bez kompenzace reklamy. Týká se to asi spíše menších projektů, toho dlouhého ocasu, ale kdo ví. Open source je oblast, kterou jsem záměrně ignoroval, ale není důvodu, proč by neměla vniknout i na internet. Když může existovat Firefox a OpenOffice, proč by nemohl existovat podobně postavený webový Excel atd.? Všude, kde jsou provozní náklady dané většinou fyzickými omezeními (potřeba serveru, platby za přenos atd.) minimální, může existovat model bez peněz - pokud je to limitováno pouze lidskou prací a časem.

Napsal Retal;5109

Za obsah, respektive za jednotlivé články, se na internetu přestalo platit přímo (tak jako zaplatíme za noviny v trafice). Můj odhad je, že přímá platba za obsah se až na okrajové výjimky taky už nevrátí, ať vznikne skvělý mikroplatební systém nebo ne. Vydavatelé musejí hledat jiné metody zpoplatňování obsahu. Třeba kolik zaběhlých amerických novin má na stránkách AdSense a TLA?

Co si myslíte vy? Mikroplatby, miniplatby, obsah zdarma, placené služby, pozornost...

Za co lidé platí a proč? Za co neplatí a proč? Za co budou platit, ačkoliv teď ještě neplatí? Co bude naopak zdarma? Kde se trendy střetnou nebo střetávají se zákonem (copyright)?

Čo sa týka novín, tak poznám dve služby kde sa za obsah platí denník SME a týždenník o ekonomike Trend aj keď len za prístup k archívu článku, ale je to vlastne platba za obsah. A čo sa týka priamo mikroplatieb, tak v minulosti Tatrabanka prevádzkovala systém MicroPay ktoré využívali na platenie za obsah Slovenská Tlačová Agentúra a denník Pravda, čo si ja ešte pamätám. Ale tento systém vlastne skončil (1.1.2004)či už pre nenaplnené očakávania banky, prevádzkovateľov plateného obsahu, nízkou úrovňou slovenského internetu a v neposlednej rade ho určite zaklincovala aj zmena legislatívy v oblastni platobného styku. Takže skôr môže byť cesta smerom ako to teraz prevádzkujú SME alebo TREND.

Napsal FAKAM;5120

presne tak, ak môže tú istú službu mať inde zadarmo tak prečo by zato platili? a asi to tak bude stále že niekto tu službu bude ponukať zadarmo. Ak by ponukal nejakú službu, ktorá by bola jedinečná tak zisky z mikroplatieb by boli.

Duvodu, proc platit za neco, co tu je, je spousta. (Proc lidi plati MS za Windows, kdyz je tu Linux, kdyz ten dela ve sve podstate stejnou sluzbu? atp.). Ja si treba pred par dny koupil licenci na online diar HiTask, ackoliv verim tomu, ze tu existuji vhodne alternativy zadarmo. Nemam ale cas je vsechny zkouset, abych nakonec zjistil, ze ten cas, co jsem do toho investoval, mi mohl vynest mnohem vice, kdybych pracoval.

adam, jilm: já bych se tím, že mnohé internetové aktivity nejsou (díky způsobu jeho počítání) součásti HDP, moc nevrzušoval. Celý obrovský sektor šedé ekonomiky (různé melouchy, prodej bez dokladů, práce na černo) tam taky není a věřím že to jsou výrazně jiné řády, ve kterých se to pohybuje :)