Půjčka ("věci") vlastní firmě a vrácení v jiné formě než byla (za)půjčena?

Dobrý den Pokud půjčím ("zapůjčím" je myslím korektnější právní termín?) nějakou NEPENEZITOU "věc" své vlastní firmě (kde jsem jediný společník - s.r.o. třeba), musí mi má firma vrátit tuto "věc" zpátky ("splatit půjčku") ve stejné "formě" v jaké byla ("formě") zapůjčena? Nebo mi může namísto toho vyplatit peníze (v hodnotě jakou měla daná věc v době půjčky...)? Tzn. místo "věci" mi vrátí peníze v hodnotě jakou měla věc v době půjčení? Jde to? Tzn. dejme tomu že já jako FO poskytnu půjčku své firmě. Půjčka ale nebudou peníze, ale nějaká "věc", "něco" - třeba stroj/auto/akcie nebo třeba zlatá cihla 1kg, v době půjčky je cena této zlaté cihly 1Kg vyčíslena na 1 000 000  Kč. Firma tuto věc už uvnitř sebe ve svém účetnictví prodá a získá ten 1000 000 kč, s tím dále nakládá pro své podnikání atd... Když ale musí danou věc (půjčku) vrátit, tak (a já to akceptuji a chci to tak), mi místo půjčené (třeba) 1kg zlaté cihly vrátí PENIZE v dané hodnotě (tedy 1mil kč) (opět podotýkám že já bych s tím souhlasil a chtěl to takto - vrátit místo věci její hodnotu v Kč (peníze))... Je to možné? Podle § 2391 (2)  se zdá že ne? viz: 89/2012 Sb. Občanský zákoník (nový) Jde to takto? Čtu různé názory na netu a i u právníků...??

přečti si i 2390 a 2392. Co má být cílem této nesmyslné transakce?

hele, tohle ti první kontrola omlátí přes prsty. Proč to nemůžeš normálně prodat nebo vložit do základního kapitálu?Nelze něco půjčit a pak vrátit peníze, to je prodej a na to musíš uzavřít kupní smlouvu. Může se stát, že daná věc se zničí, pak je to ale náhrada škody, ale pořád se nejedná o vrácení, na to ale potřebuješ doklad o škodě či likvidaci. Pokud jsi danou věc jako firma prodal, je asi bezpečnější vracet věc podobnou a nikoliv peníze, strašně blbě se to obhajuje. Dříve se tímhle způsobem krátily daně a dělaly jiné machinace, takže je stát k tomu více na pozoru a podle tvého dotazu asi oprávněně.Nezapomeň, že se pohybuješ ve stavu (FO a obchody s vlastní společností o jednom jednateli), kdy musíš veškeré smlouvy ideálně podepisovat před notářem nebo při sporu ti úřady takové smlouvy klidně shodí ze stolu.

Napsal TomášX;1623359

hele, tohle ti první kontrola omlátí přes prsty. Proč to nemůžeš normálně prodat nebo vložit do základního kapitálu?

Nelze něco půjčit a pak vrátit peníze, to je prodej a na to musíš uzavřít kupní smlouvu. Může se stát, že daná věc se zničí, pak je to ale náhrada škody, ale pořád se nejedná o vrácení, na to ale potřebuješ doklad o škodě či likvidaci. Pokud jsi danou věc jako firma prodal, je asi bezpečnější vracet věc podobnou a nikoliv peníze, strašně blbě se to obhajuje. Dříve se tímhle způsobem krátily daně a dělaly jiné machinace, takže je stát k tomu více na pozoru a podle tvého dotazu asi oprávněně.

Nezapomeň, že se pohybuješ ve stavu (FO a obchody s vlastní společností o jednom jednateli), kdy musíš veškeré smlouvy ideálně podepisovat před notářem nebo při sporu ti úřady takové smlouvy klidně shodí ze stolu.

No já to taky chápu tak... ale několikrát jsem se ptal právníka (na jednom sezení) jestli toto jde, jestli je možné vrácení půjčky v jiné "formě" než v jaké byla poskytnuta (tzn. půjčím nějakou "věc" a firma mi půjčku vrací v penězích) a právník mi několikrát (byť ano, jen na jednom sezení) odpověděl že to jde... Pak přijdu domů, podívám se na net a vyskočí na mě toto... :-) Předpokládám že právník na to má asi nějakou "právnickou kličku" (?) díky které to jde, ale i tak by mi to snad měl takto vysvětlit ("Ne nejde to, ale mi mám "trik" jak to udělat možným"...) ? Místo toho mi rovnou (mylně) odpoví že to jde...

A vysvětlil jsi právníkovi dobře kontext?

Znovu se musím ptát co myslíš, myslíš něco konkrétního nebo jenom teoretizuješ? S tím co jsi psal o cihle a účetnictví si dovozuji, že tomu moc nerozumíš. Ano některé věci jdou zapůjčit a běžně se tak děje, ale jsou to třeba komodity, akcie, emisní povolenky nebo cizí měna nebo i stroje. Ta cihla zlata je dost úlet směrem k daňovému úniku. A není nic jednoduššího než jít za daňovým poradcem a právníkem s konkrétní věcí, kterou ti posvětí a zaplatí případné penále FÚ, když to bude špatně. Ale je přece hloupost zapůjčovat sám své společnosti třeba auto, když ho můžeš daleko jednoduššeji a daňově čistě pronajmout.

Při konzultaci s právníkem musíš vždy chtít od něj dvě roviny odpovědi. První je jestli to lze, případně podle jakého zákona to lze nebo jakým zákonem to je regulované, platí, že co ti zákon nezakazuje, můžeš udělat a nejspíš přesně téhle povahy byla odpověď, kterou jsi dostal, "zákon, to nezakazuje, takže to lze".V druhé rovině se musíš vždy poptat na rizika, tj. jaké jiné zákony tohle řeší a jaká rizika ti z toho plynou. Já ze svého amatérského pohledu vidím problém se Zákonem o Účetnictví (563/1991), kdy máš evidovat skutečný stav řádně a úplně, prodávat něco, co firmě nepatří zanáší značnou nejistotu právě do účetní evidence, to se propisuje do daní PO a za tyhle nepřesnosti můžeš dostat pokuty a doměření daně, stejně tak je tady otázka, jestli se jedná o daňově uznatelný náklad a ještě nakonec tě to nebude stát více. Další problematická ustanovení jsou v Zákonu o DPH (235/2004), kdy takovouhle transakcí může dojít ke krácení DPH (nevím, jestli je firma plátcem) či obecně daně. Pokud FÚ má podezření, že nějaká podobná transakce vede ke krácení daně, pěkně si spočítá jakou daňovou povinnost bys měl použitím běžnějších typů operací a pokud usoudí, že jsi k podobné transakci neměl jiné objektivní důvody, daň i s pokutou ti doměří.Právník sám ti vždy poskytuje odpovědi v gesci nějakého zákona, oboru či specializace, při konzultace je potřeba se poptat v rámci jakých zákonů poskytuje své odpovědi. Ne všichni rozumí všemu, takže podle obchodního práva to je možné, ale třeba z pohledu daňového to již může být krácení daně. Pokud nevíš podle jakého zákona ti odpověděl, že to lze, je taková odpověď bezcenná. Stejně tak musíš ještě konzultovat i dalších roviny, běžně řadu takovýhle obchodních nestandardních operací konzultují s právníkem na obchodní právo, s účetní a daňovým poradce a všichni mi k tomu musí dát souhlasné stanovisko, případně navrhnout změny.

Napsal láďa1979;1623382

Znovu se musím ptát co myslíš, myslíš něco konkrétního nebo jenom teoretizuješ? S tím co jsi psal o cihle a účetnictví si dovozuji, že tomu moc nerozumíš. Ano některé věci jdou zapůjčit a běžně se tak děje, ale jsou to třeba komodity, akcie, emisní povolenky nebo cizí měna nebo i stroje. Ta cihla zlata je dost úlet směrem k daňovému úniku. A není nic jednoduššího než jít za daňovým poradcem a právníkem s konkrétní věcí, kterou ti posvětí a zaplatí případné penále FÚ, když to bude špatně. Ale je přece hloupost zapůjčovat sám své společnosti třeba auto, když ho můžeš daleko jednoduššeji a daňově čistě pronajmout.

Díky za odpovědi. 1) Mám na mysli něco konkrétního, ale nechci to vysvětlovat veřejně dopodrobna. Ve vašem příkladu, místo cihly zlata řekněme, že bych jako FO půjčil své firmě ne zlatou cihlu ale nějaké akcie v určité hodnotě. Firma mi tedy NEMŮŽE ani v tomto příkladě vrátit zpátky jen peníze (v hodnotě té akcie) ale musí mi přímo vrátit dané akcie, ano? 2) Jak píšete že mi to "právník a daňový poradce "posvětí" a případně zaplatí penále FÚ..." Tak to platí i pro právníka? Vím že to takto je u daňového poradce ale slyším poprvé že to takto jde i u právníka...? A jaký "dokument" mi má k takovému "posvěcení" daná osoba vystavit, předpokládám že výstupem z konzultace s danovým poradcem (a případně i tím právníkem?) musí být nějaký dokument kde je jasně napsáno že: "Klient se mě ptal na toto a toto. Já mu řekl toto a toto (at to udělá tímto a tímto způsobem), pokud toto finančák neuzná, škodu klientovi plně uhradím ze svého"... Nějaký takový dokument se vystavuje? 3) Pronájem (toho auta, nebo té akcie (to ani nevím, jestli jde)) je v jakém paragrafu prosím...?---------- Příspěvek doplněn 21.05.2021 v 14:31 ----------

Napsal TomášX;1623385

Při konzultaci s právníkem musíš vždy chtít od něj dvě roviny odpovědi. První je jestli to lze, případně podle jakého zákona to lze nebo jakým zákonem to je regulované, platí, že co ti zákon nezakazuje, můžeš udělat a nejspíš přesně téhle povahy byla odpověď, kterou jsi dostal, "zákon, to nezakazuje, takže to lze".

V druhé rovině se musíš vždy poptat na rizika, tj. jaké jiné zákony tohle řeší a jaká rizika ti z toho plynou. Já ze svého amatérského pohledu vidím problém se Zákonem o Účetnictví (563/1991), kdy máš evidovat skutečný stav řádně a úplně, prodávat něco, co firmě nepatří zanáší značnou nejistotu právě do účetní evidence, to se propisuje do daní PO a za tyhle nepřesnosti můžeš dostat pokuty a doměření daně, stejně tak je tady otázka, jestli se jedná o daňově uznatelný náklad a ještě nakonec tě to nebude stát více. Další problematická ustanovení jsou v Zákonu o DPH (235/2004), kdy takovouhle transakcí může dojít ke krácení DPH (nevím, jestli je firma plátcem) či obecně daně. Pokud FÚ má podezření, že nějaká podobná transakce vede ke krácení daně, pěkně si spočítá jakou daňovou povinnost bys měl použitím běžnějších typů operací a pokud usoudí, že jsi k podobné transakci neměl jiné objektivní důvody, daň i s pokutou ti doměří.

Právník sám ti vždy poskytuje odpovědi v gesci nějakého zákona, oboru či specializace, při konzultace je potřeba se poptat v rámci jakých zákonů poskytuje své odpovědi. Ne všichni rozumí všemu, takže podle obchodního práva to je možné, ale třeba z pohledu daňového to již může být krácení daně. Pokud nevíš podle jakého zákona ti odpověděl, že to lze, je taková odpověď bezcenná. Stejně tak musíš ještě konzultovat i dalších roviny, běžně řadu takovýhle obchodních nestandardních operací konzultují s právníkem na obchodní právo, s účetní a daňovým poradce a všichni mi k tomu musí dát souhlasné stanovisko, případně navrhnout změny.

Díky. To "souhlasné stanovisko" myslíte že prostě odkývají na konzultaci nebo vám to dají vyloženě nějak písemně že to odsouhlasují?

Daňový poradce má odpovědnost ze zákona a odpovídá za veškeré objektivní škody, které způsobí (pozdní nebo nesprávné podání, nedodržení termínů atd.), zároveň má povinnost škodám zabránit a dodržovat zákony.Právník nemá žádnou speciální odpovědnost danou zákonem a vše se řídí obecným ustanovením NOZ § 2950 Škoda způsobená informací nebo radou, tj. pokud ti právník přímo poradí něco, co je v rozporu se zákonem a tobě poté vznikne nějaká škoda (pokuta, ušlý zisk, ztráta majetku), můžeš jí vymáhat soudně po daném právníkovi. K tomu je vždy nejlépe mít vše písemně a tak to mám i já, stanoviska mám písemně a z ústních konzultací pořizujeme zápis (což dělám i u klientů). Prakticky jsem ale nidky nevymáhal po nikom škodu.Veškeré pokuty a problémy ale jdou primárně za tebou, ty na právníkovi či daňovém poradci můžeš vymáhat poté zaplacenou pokutu, odpovědnost nelze "přesměrovat".Každopádně si nemysli, že to vymáhání škody lze jednoduše, musíš to prokázat a je to poměrně dlouhá cesta. Stejně tak i v tomhle případě, vrátit za zapůjčené věci peníze teoreticky lze a zákon to umožňuje, pokud ale dostaneš pokutu třeba za daňový únik, už to je věc, kterou právník neřešil a nezohledňoval při tvé konzultaci, těžko po něm můžeš škodu nějak reálně vymáhat.Připadá mi to, že prostě vymýšlíš koniny a snažíš se z nějakého důvodu dělat nějakou šmelinu a myslíš si, že to jde jednoduše.

Díky. Žádnou šmelinu nedělám, kdybych dělal něco nelegálního, nebudu o tom mluvit na netu, zas až tak blbej nejsem :-). Toto řešení mi navrhnul přímo sám právník a pokud bych do toho šel tak bych to musel celkem mastněji zaplatit za tuto službu. Já ale právník nejsem tak si to snažím sám předem "ověřit" nějak atd. co jde a co ne (což ale moc nejde, když ten právník nejsem, že :-)... A jestli v tom není nějaký háček, jestli případně nepočítají s tím, že by sice na nějaký spor s finančním úřadem došlo (což mi teď neříkají) , ale jsou si zároven taky na 99.99% jistí, že ho vyhrají, ale už mi třeba neříkají  to, že na spor dojde, objektivně ho vyhrají, ale toto zase já budu muset DODATEČNĚ platit (jejich služby za zastupování v tomto) atd... Právníkům moc nevěřím :-)...

Podívej nemíním tady ti dělat rozbory a navrhovat řešení, když nechceš říci o co jde, a navíc to dělat zadarmo, na to je můj čas dost drahý.1) dej na Tomáše a vykašli se na problematické smlouvy mezi tebou a tvou společností.2) normální postup je takový, že máš smlouvu (spolu s odpovědností za špatné rady) s právníkem a daňovým poradcem a pokud potřebuješ něco takového řešit je nutné aby pracovali společně a výsledek byl ve shodě.3) pokud nevěříš právníkovi nech ho zkontrolovat jiným právníkem a nehledej odpovědi na foru. Nikdo si nemůže být jistý, že nějaký soud v našem banánistánu vyhraje.