Převod zásob z OSVČ na sro

Ahoj, jsem OSVČ (neplátce DPH) a 70% mých příjmů je z poradenské činnosti, dalších 30% z provozovaní e-shopu. Nyní bych potřeboval eshop převést na s.r.o., protože se za několik měsíců budu blížit k přijmu 1 mio korun a jako OSVČ se nechci stát plátcem DPH. Jako eshop mám skladové zásoby ve výši 100 tisíc korun a potřeboval bych je vložit do s.r.o.. Jaká je pro mě prosím Vás nevýhodnější cesta? Někde jsem se dočetl, že nejlevnější je převést ty zásoby odporodejem. Chápu to správně, že bych jako osvč prodal ty zásoby sro a v celku za ty zásoby zaplatil 2x? Protože jsem za ně zaplatil poprvé už jako OSVČ a teď bych za ně platil podruhé jako sro, kde budu jediný společník? Moc děkuju za odpověď

Odprodejem to bude zaroven prijem pro tebe jako osvc.

Napsal josef.jebavy;1492080

Odprodejem to bude zaroven prijem pro tebe jako osvc.

Děkuju za odpověď. Ale jestli to chápu správně, tak by to moje sro muselo mít 100k na účtě, které by mi poslalo za zásoby jako osvč. Ale já v sro nebudu mít tolik peněz. Nebo to chápu špatně? Děkuji

Nech si to vše ocenit, co chceš vložit do sročka. Pak to tam vložíš jako kapitál a nebudeš nic platit - kromě služby za ocenění.

Napsal Tomve;1492082

Nech si to vše ocenit, co chceš vložit do sročka. Pak to tam vložíš jako kapitál a nebudeš nic platit - kromě služby za ocenění.

Já ale nechci rušit OSVC, protoze na OSVC chci delat poradenskou cinnost a na SRO chci prevest jen ten eshop. Ale jinak diky za odpoved. Podivam se kolik stoji ty sluzby za oceneni :)

JAK PŘEVÉST OSVČ NA S. R. O.Pokud OSVČ po čase dojde k přesvědčení, že pro ni bude vhodnější forma podnikání s. r. o., vyvstává otázka, jak tento převod provést. Český právní řád neumožňuje přímou transformaci, kdy by se jedním právním úkonem převedla např. firma Jan Novák, pekař na Pekařství Novák, s. r. o. Převod je možný nejméně ve dvou krocích:Založit nový právní subjekt - s. r. o., případně odkoupit nějakou stávající s. r. o., což je ale poněkud riskantní vzhledem k potenciálním "kostlivcům ve skříni", resp. dřívějším nepřiznaným závazkům.Převést majetek, případně závazky OSVČ na s. r. o., a to nejčastěji jednou z těchto čtyř možností:prodej jednotlivých (vybraných) složek majetku - jde o jednoduchou, běžnou záležitost, která je pro OSVČ daňově výhodná, jelikož při prodeji lze až na určité výjimky (pozemky, pohledávky, cenné papíry...) uplatnit pořizovací, resp. zůstatkovou cenu, plně jako daňový výdaj, je pouze třeba uhlídat, aby převodní cena zhruba odpovídala aktuální "ceně obvyklé",prodej celého podniku (resp. funkčně samostatné části podniku) jednou smlouvou podle § 476 až 488a zákona č. 513/1991 Sb., obchodní zákoník, ve znění pozdějších předpisů (dále jen "ObchZ"), tento obchod je sice právně a administrativně náročnější, výhodou je ale možnost převodu i pracovních, nájemních, úvěrových a jiných smluv, a má jisté daňové výhody (viz dále), i tentokrát by převodní cena měla být "obvyklá",vklad jednotlivých složek majetku do základního kapitálu, zakladatel (budoucí společník) musí tak jako tak vložit do s. r. o. majetkovou hodnotu nejméně 200 000 Kč, proč tedy rovnou nevyužít obchodní majetek OSVČ a tento vložit jako nepeněžitý vklad. Pořizovací, resp. zůstatková, cena vloženého majetku sice nebude daňově hned uznatelná (převede se na hodnotu nabytého podílu), ale oproti výše uvedeným možnostem nemusí s. r. o. platit kupní cenu,vklad podniku (resp. funkčně samostatné části podniku) do základního kapitálu s. r. o. - jde o složitější variantu předešlé možnosti, kdy se do vínku nově založené společnosti dává veškerý podnikatelský majetek OSVČ, spolu s jeho dosavadními zaměstnanci a souvisejícími závazky, jde o věcně nejvěrnější řešení převodu podnikání OSVČ na s. r. o., k němu podrobněji viz dále.Protože OSVČ a jeho s. r. o. (i když je založená jedinou fyzickou osobou, která je současně OSVČ) jsou dvěma samostatnými právními subjekty, mohou dále podnikat vedle sebe. Takže i po převodu majetku/závazků na s. r. o. není třeba ukončit podnikání fyzické osoby. Poměrně časté je postupné pohasínání a útlum OSVČ ve prospěch rostoucí s. r. o., ale stejně tak hojně v praxi společníci s. r. o. i nadále samostatně podnikají jako OSVČ. Druhá možnost je např. vhodná pro optimalizaci cenových nabídek některých služeb, kdy OSVČ se jako neplátce DPH zaměří pouze na soukromě jednající občany, zatímco s. r. o. se jako plátce DPH soustředí na firemní klientelu, která je vesměs taktéž plátcem DPH, takže jí povinné navýšení ceny o DPH nevadí.Souběh obou forem podnikání ale samozřejmě násobí požadavky na pečlivost a rozsah administrativy, protože je např. třeba důkladně rozlišovat, zda se pro určitý podnikatelský výkon použilo vozidlo patřící dotyčné fyzické osobě nebo jeho s. r. o. Takže dlouhodobě zpravidla nakonec zcela pohasne podnikání OSVČ, ovšem někdy naopak podnikatel po čase dojde k přesvědčení, že mu lépe vyhovovala právě forma OSVČ a svou s. r. o. pošle do likvidace. Protože většinou je společník s. r. o. současně i jeho jednatelem, je vhodné připomenout dosti přísný zákaz konkurence platící pro jednatele s. r. o., který nelze nijak omezit ani vyloučit (viz § 136 ObchZ). Jednatel s. r. o. zejména nesmí podnikat ve stejném nebo obdobném oboru podnikání jako s. r. o., vstupovat s ní do obchodních vztahů, zprostředkovávat a obstarávat pro jiné osoby obchody této s. r. o., pronájmu se to ale netýká.Převod podnikání OSVČ na s. r. o. - Komunitní portál mzdových expertů a…

Napsal AfrodCZ;1492088

JAK PŘEVÉST OSVČ NA S. R. O.

Pokud OSVČ po čase dojde k přesvědčení, že pro ni bude vhodnější forma podnikání s. r. o., vyvstává otázka, jak tento převod provést. Český právní řád neumožňuje přímou transformaci, kdy by se jedním právním úkonem převedla např. firma Jan Novák, pekař na Pekařství Novák, s. r. o. Převod je možný nejméně ve dvou krocích:

Založit nový právní subjekt - s. r. o., případně odkoupit nějakou stávající s. r. o., což je ale poněkud riskantní vzhledem k potenciálním "kostlivcům ve skříni", resp. dřívějším nepřiznaným závazkům.

Převést majetek, případně závazky OSVČ na s. r. o., a to nejčastěji jednou z těchto čtyř možností:

prodej jednotlivých (vybraných) složek majetku - jde o jednoduchou, běžnou záležitost, která je pro OSVČ daňově výhodná, jelikož při prodeji lze až na určité výjimky (pozemky, pohledávky, cenné papíry...) uplatnit pořizovací, resp. zůstatkovou cenu, plně jako daňový výdaj, je pouze třeba uhlídat, aby převodní cena zhruba odpovídala aktuální "ceně obvyklé",

prodej celého podniku (resp. funkčně samostatné části podniku) jednou smlouvou podle § 476 až 488a zákona č. 513/1991 Sb., obchodní zákoník, ve znění pozdějších předpisů (dále jen "ObchZ"), tento obchod je sice právně a administrativně náročnější, výhodou je ale možnost převodu i pracovních, nájemních, úvěrových a jiných smluv, a má jisté daňové výhody (viz dále), i tentokrát by převodní cena měla být "obvyklá",

vklad jednotlivých složek majetku do základního kapitálu, zakladatel (budoucí společník) musí tak jako tak vložit do s. r. o. majetkovou hodnotu nejméně 200 000 Kč, proč tedy rovnou nevyužít obchodní majetek OSVČ a tento vložit jako nepeněžitý vklad. Pořizovací, resp. zůstatková, cena vloženého majetku sice nebude daňově hned uznatelná (převede se na hodnotu nabytého podílu), ale oproti výše uvedeným možnostem nemusí s. r. o. platit kupní cenu,

vklad podniku (resp. funkčně samostatné části podniku) do základního kapitálu s. r. o. - jde o složitější variantu předešlé možnosti, kdy se do vínku nově založené společnosti dává veškerý podnikatelský majetek OSVČ, spolu s jeho dosavadními zaměstnanci a souvisejícími závazky, jde o věcně nejvěrnější řešení převodu podnikání OSVČ na s. r. o., k němu podrobněji viz dále.

Protože OSVČ a jeho s. r. o. (i když je založená jedinou fyzickou osobou, která je současně OSVČ) jsou dvěma samostatnými právními subjekty, mohou dále podnikat vedle sebe. Takže i po převodu majetku/závazků na s. r. o. není třeba ukončit podnikání fyzické osoby. Poměrně časté je postupné pohasínání a útlum OSVČ ve prospěch rostoucí s. r. o., ale stejně tak hojně v praxi společníci s. r. o. i nadále samostatně podnikají jako OSVČ. Druhá možnost je např. vhodná pro optimalizaci cenových nabídek některých služeb, kdy OSVČ se jako neplátce DPH zaměří pouze na soukromě jednající občany, zatímco s. r. o. se jako plátce DPH soustředí na firemní klientelu, která je vesměs taktéž plátcem DPH, takže jí povinné navýšení ceny o DPH nevadí.

Souběh obou forem podnikání ale samozřejmě násobí požadavky na pečlivost a rozsah administrativy, protože je např. třeba důkladně rozlišovat, zda se pro určitý podnikatelský výkon použilo vozidlo patřící dotyčné fyzické osobě nebo jeho s. r. o. Takže dlouhodobě zpravidla nakonec zcela pohasne podnikání OSVČ, ovšem někdy naopak podnikatel po čase dojde k přesvědčení, že mu lépe vyhovovala právě forma OSVČ a svou s. r. o. pošle do likvidace. Protože většinou je společník s. r. o. současně i jeho jednatelem, je vhodné připomenout dosti přísný zákaz konkurence platící pro jednatele s. r. o., který nelze nijak omezit ani vyloučit (viz § 136 ObchZ). Jednatel s. r. o. zejména nesmí podnikat ve stejném nebo obdobném oboru podnikání jako s. r. o., vstupovat s ní do obchodních vztahů, zprostředkovávat a obstarávat pro jiné osoby obchody této s. r. o., pronájmu se to ale netýká.

Převod podnikání OSVČ na s. r. o. - Komunitní portál mzdových expertů a…

Super, moc díky za vysvětlení :) pro mě bude nejvhodnější ta varianta vkladu jednotlivých složek majetku do základního kapitálu. Sice mě bude stát něco znalec a notář, ale podle mých zatím informací by to mělo vyjít levněji. Ještě jednou díky!

Taky ten prodej nemusí proběhnout najednou, že? A taky platba nemusí být obratem, že?Pro mne to byl nejvýhodnější způsob řešení.

potíž bude jestli OSVČ na jedné straně a společník a jednatel s.r.o. na straně druhé jsou jedna a tatáž osoba. Další problém vyvstane, pokud OSVČ je plátcem DPH.

Já jsem SROčku prodal celý OSVC (sklad, stroje, eshop) a dal to na splátky, tj nemusel jsem v SRO mít peníze, sro mě to dva roky splácelo. Bylo to za reálnou cenu co jsem za to zaplatil, tj tam pak není problém, že je jednatel stejná osoba. Problém by nastal (což muze nastat) když bys prodal eshop za milion a pak by do toho zacal FU štourat proc za milion a ne za 250 tis.

když by jsi prodal eshop za mega, tak by babišáci ryčeli radostí, protože by jsi z toho mega zaplatil daně. Ale babišáci by se šťourali, kdyby jsi eshop prodal za 1 Kč. To by ti pak udělali odhad a doměřili daň.