Předávání objektů v PHP

Kravina řešit to přes globální proměnné. Vtyvořil bych sis statické metody a dělal bych to stylem Dibi od Davida Grudla (btw, Davide, nechceš vytvořit něco podobného i pro C# .NET? :), uvítal bych to)

REAKCE : pan guru je tady!! :) opravdu obdivuju lidi jako ty, kteří si myslí, že o daném tématu ví všechno (nebo přinejmenším více než kdokoli jiný) a statečně "anonymně" přispívají do těchto diskusí tak bohatými příspěvky jako jsi právě uvedl. Sám ani přesně nevíš co to globální proměnná je, ale vyjadřuješ se stejně sebejistě jako závodník co se řítí ve 180ti do zatáčky, který do poslední chvíle věří, že to zvládne, ale nakonec si přeje, aby byl býval zbrzdil. Nebudu ti vysvětlovat, že všechno na světě má své pro a proti, ale poradím ti, abys příště uvážil všechny možnosti (např. nepřeskočil jsem nějakou kapitolu v "začínáme s PHP" ?), než řekneš, že ta jediná je správná - a pokud si myslíš, že je - tak to zkus i vysvětlit ;)

Připojím se znovu do diskuze, rád bych si po přečtení těch vzkazů nechal něco vysvětlit. Když použiji singletonovskou třídu (nevím jak se to správně jmenuje), tak podle toho, co jsem si tu přečetl (a teď snad nebudu za úplného idiota) se při každém volání objektu připojím k databázi (tak jsem pochopil to $db= MyDB::insatance(); ). Nevím nakolik je vhodné pro zátěž, ale časově bych řekl, že to moc dobré nebude. Pak tu bylo použití globální proměnné. Docela jednoduché, ale člověk musí počítat s povolenými globálními proměnnými - nelze použít všude. Předávání reference na třídu databáze při každém volání jakékoliv metody spojené s databází (př. ulozitZmenyUzivatele($db); ) - docela šílené pokaždé myslet na databázi. A nakonec tu padla zmínka používat statických metod. To jsem zkoušel, ale nebyl jsem schopen se natrvalo připojit k databázi. Tato varianta mi přišla nejleší, ale nedokázal jsem se připojit k databázi samotnou třídou (vždycky ta potvůrka chtěla nějaký svůj objekt). Děkuji za všechny další příspěvky osvětlující problematiku singletonu a statických metod.

Právě jsem konečně zprovoznil celou statickou třídu MyDB. class MyDB{ protected static $mysqli; static function connect(){ self::$mysqli = @new mysqli("localhost","root","password","database"); if(mysqli_connect_errno())print("tak toto nevyslo"); } static function execute($sql){ if(self::$mysqli->real_query($sql))return true; else{ print(self::$mysqli->error); return false; } } static function select($sql){ if($result = self::$mysqli->query($sql)){ if($result->num_rows){ $i=0; while($row=$result->fetch_row()){ $vysledek=$row; $i++; } return $vysledek; }else return FALSE; }else{ print(self::$mysqli->error); return FALSE; } } } Potom použití v jakékoliv třídě je docela jednoduché: class Obdelnik{ protected $sirka, $vyska; function __construct($s,$v){ $this->sirka=$s; $this->vyska=$v; MyDB::execute("INSERT INTO obdelniky VALUES($this->sirka, $this->vyska)"); } } Jenom nesmíme na začátku pozdějšího scriptu napsat: require_once("MyDB.php"); MyDB::login(); //a dál script pokračuje třeba require_once("Obdelnik.php"); $jeden=new Obdelnik(10,100); Snad jsem tu nenasekal moc chyb. Už se docela těším na vaši kritiku :)

Singleton se vytváří pouze při prvním přístupu. Pěkně popsaný je ten vzor tady: http://objekty.vse.cz/Objekty/Vzory-Singleton Ovšem existuje opodstatněný názor, že Singleton se k tomuto účelu nehodí. Resp. že se nehodí k ničemu: http://phpfashion.com/je-singleton-zlo Pokud bych se já vracel k PHP, asi bych nevymýšlel kolo a použil bych Dibi: http://dibiphp.com/cs/

Ano, statické řešení je podle mého názoru zcela nejlepší a ještě lepší by bylo použít již několikrát zmíněné Dibi od Davida. A singleton jsem snad ještě nikdy nepoužil. Nebyl k tomu opodstatněný důvod.