Podnikání s přáteli

Do teď jsem to pořádně neanalyzoval, nevidím přímo chybu v rozhodnutí, ani nevidím chybu ve vztahu, ale 50-50 s kamarádem, či rodinným příslušníkem může být nevypočitatelný. Nejvíc asi hrály roli přehnaná očekávání vs. realita, a taky těžko měřitelný přínos práce od obou společníků - každý rozuměl jiné oblasti a každý měl tendenci, i přes vzájemný respekt, tu svou považovat za podstatnější či hodnotnější. Takže dokud vše ovládal optimismus a entuziasmus, bylo to ok, ale při první shozené překážce, kdy na sebe dosedly třecí plochy, sdílený prvky hnacího motoru začínaly korodovat. Taky se začala objevovat práce a úkoly, které musel jeden ze dvou udělat a ani jednomu se do nich nechtělo, vzhledem k nedefinované odpovědnosti to pak opět narušovalo rovnováhu. Pochopitelně, kdyby se dařilo naplňovat očekávání, asi by k potížím nedošlo a k těm menším by se našlo řešení, ale pokud má dojít k přehodnocování celého modelu, do kterého byla vkládána sdílená víra, pak je to potíž. Na druhou stranu poslední dobou jsem ze všech stran ujišťován, že všechny startupy a úspěšný firmy, které jsou ukazovány jako příklad, nikdy nebyly vybudovány jedním člověkem, ale nazvájem se doplňujícím týmem se sdíleným entuziasmem a ochotou něco obětovat. Deklarovaná odpovědnost, definované procesy, popsaný byznys plán atd. mohou být řešení... (vše co je zmíněno v článku z prvního postu) Ale i tak, pokud to je první podnikání, nebo podnikání v novém oboru, byznys plán i fungování je potřeba neustále přehodnocovat (mnohdy stejně jako očekávání a definici úspěšnosti), vyloučená není ani otočka o 180 stupňů. A co potom, když na sebe opět dosednou třecí plochy... anebo se nad tím jen moc přemýšlí ;-) Hodně štěstí všem! Co musím přiznat, že být na vkládání víry do vlastních vizích a exekuci jejich následování sám, není jednoduchý, a i když má člověk kolem sebe pracovně definovaný vztahy, nevytváří to takový ten nadšený pracovní zápal a nepovzbuzuje odhodlání. Toť mé zkušenosti.

No podle mě podnikání s někým (ať už rodina, blízcí atd.) je převážně o vlastním rozhodnutí, jestli s někým chci skutečně podnikat a o osobní integritě a schopnosti dlouhodobě dostát tomuto rozhodnutí (platí samozřejmě u obou/všech partnerů) - né nepodobné manželství.Takže pokud od začátku vím, že někoho potřebuju, technika, obchodníka, právníka, motivátora atd., je to především moje rozhodnutí, které musím být schopen posoudit z dlouhodobé perspektivy.Takže jen shrnu co už i v tomto vlákně zaznělo.

• Oba(všichni) musí mít něco za sebou, obchodně i osobně

• Oba musí sami sebe dobře znát, aby věděli, přesně z jakého důvodu(a ten musí být dost silný) hledají parťáka.

• Oba musí umět vidět věci s rozumným nadhledem

• Nejlépe když mají každý ještě něco svého mimo společnou věc (investiční nemovitosti, akcie, jiný business, který nevyžaduje jejich výraznou angažovanost ať už časovou, finanční, nebo duševní apod.)

• Ani jeden z nich nikdy nesmí ekonomicky "úplně padnout na držku", což je zčásti úkol obou(všech), respektive úspěšnost společného businessu a zčásti pak úkol partnera, pomoci v nouzi(opět jako manželství :) )

• "All lasting business is built on friendship." Alfred A. Montapert - ano, z mého pohledu je to hodně o přátelství....