Odpovědnost zaměstnance za škodu/ušlý zisk zaměstnavateli?

ahoj, ví někdo prosím podle čeho se řídí případ, kdy zaměstnanec zpracuje cenovou nabídku s určitou částkou a poté když přijde objednávka se zjistí, že zboží bylo špatně naceněno, ale zaměstnavatel je stále v zisku, má právo to vymáhat ušlý zisk (nákup určitých položek byl nakonec dražší než prodejní cena) zaměstnanci? Do jaké výše, dočetl jsem se, že buď do 4,5 násobku platu zaměstnance nebo v případě ušlého zisku je nucen prokázat úmysl jinak nemůže požadovat nic, prosím o radu, pokud víte přesnější informaci. Děkuji!Případ:dejme tomu, že je zakázka za 5m, vy se snažíte vyhrát se ziskem 1m, u určitých položek je nakonec vyšší nákupní cena jelikož se jedná o atyp, tedy zisk se sníží o 500tis, celkový zisk je tedy 500tis... zaměstanavatel tedy není v mínusu, jak může dosvědčit ušlý zisk, jak může určit kolik mohlo být dosaženo, když to závisí na posouzení klienta/vř? to by si mohl říct, že mohl mít ze zakázky jakoukoliv sumu a vymáhat jí po zaměstnanci.. zaměstnanec může oponovat tím, že se s výdaji počítalo a zohlednilo se to ziskem na jiných položkách, zkrátka aby se daná zakázka vyhrála, protože jednoznačně nešla přesně určit cena každého výrobku... má tedy zaměstnavatel vůbec nějaký důvod? krom toho jen, že dle jeho bude ztratný 500 tis i když je furt v zisku a nikdo nestanovil kolik na zakázce má být?

Pokud způsobí zaměstnanec zaměstnavateli škodu, ten může požadovat 4,5 násobek čisté mzdy, tuším. Úmysl rozhodně prokazovat nemusí. Ale u tohodle případu by se opravdu chtělo zeptat právníka, aby posoudil, zda tu škodu opravdu způsobil pouze zaměstnanec svojí nedbalostí, nebo to mohlo mít i jiné příčiny.

Náhrada škody způsobené nedbalostí zaměstnance je navíc omezena do výše čtyřapůlnásobku jeho průměrného měsíčního výdělku. Ušlý zisk je tzv. jinou škodou, tj. újmou vzniklou v důsledku škodní událostí tak, že se majetek zaměstnavatele nezvýší, ačkoliv lze důvodně předpokládat, že by se tak nebýt škodní události stalo. Náhradu ušlého zisku (vedle skutečné škody) však může zaměstnavatel po zaměstnanci požadovat pouze v případech škody způsobené zaměstnancem úmyslně, přičemž v takových případech se zároveň neuplatní omezení výše náhrady škody čytřapůlnásobkem průměrného měsíčního výdělku zaměstnance. Úmysl při porušení pracovních povinností však musí být zaměstnanci prokázán, což v praxi bývá často velmi nesnadné.---------- Příspěvek doplněn 20.01.2015 v 18:27 ----------dejme tomu, že je zakázka za 5m, vy se snažíte vyhrát se ziskem 1m, u určitých položek je nakonec vyšší nákupní cena jelikož se jedná o atyp, tedy zisk se sníží o 500tis, celkový zisk je tedy 500tis... zaměstanavatel tedy není v mínusu, jak může dosvědčit ušlý zisk, jak může určit kolik mohlo být dosaženo, když to závisí na posouzení klienta/vř? to by si mohl říct, že mohl mít ze zakázky jakoukoliv sumu a vymáhat jí po zaměstnanci.. zaměstnanec může oponovat tím, že se s výdaji počítalo a zohlednilo se to ziskem na jiných položkách, zkrátka aby se daná zakázka vyhrála, protože jednoznačně nešla přesně určit cena každého výrobku... má tedy zaměstnavatel vůbec nějaký důvod? krom toho jen, že dle jeho bude ztratný 500 tis i když je furt v zisku a nikdo nestanovil kolik na zakázce má být?