Milion na jednoho uprchlika, to je byznys.

Napsal Registrace;1479831

1. Měli v plánu objet zeměkouli, ne jezdit po muslimských zemích - ano, celou planetu, tedy nejezdili výhradně, ani převážně po muslimských zemích, ale po všech zemích po cestě, tedy naprosto logicky i přes ty muslimské a některé i relativně málo bezpečné, pokud nechceš jet na kole přes Sibiř a přes poušť někde v Mongolsku.

2. Nikomu nechtěli ukazovat, že jsou muslimové hodní - to je čistě tvoje lež, kterou dokazuje vyvrácení tvé fabulace v prvním bodu.

3. Ano, zabili je teroristé.

4. Ne, na tom jejich mottu, tedy že "Humans are kind" to nic nemění. Dost velkou část odjeli evidentně bez potíží. Pak narazili na partu vrahů - shit happens, nikdo taky nepopírá, že teroristé existují.

Seš idiot.

Napsal cargopro;1479878

a že zrovna v té muslimské zemi

„Ve městě všichni vědí, jak to bylo. Chemnitz není zas tak velký, žije tu necelých čtvrt milionu obyvatel a mnozí se mezi sebou znají. Navíc Daniel tu měl spoustu kamarádů, byl to velmi vřelý a přátelský člověk.“ Podle ní šlo jednoznačně o loupežné přepadení. „Chtěli prostě jeho peníze. Když jim je nedal, napadli ho nožem a chladnokrevně zabili. Bylo to deset lidí na tři, neměli šanci,“ dodává Yvonne.

I ona říká, že se ve městě po setmění necítí dobře. „Snažím se tudy večer nechodit. Úplně vyhnout se tomu ale nemůžu, tak tu aspoň projedu co nejrychleji na kole. Abych si pokaždé platila taxi, to už by bylo příliš drahé,“ popisuje svůj život v Chemnitzu drobná, asi 40letá žena s potetovanými pažemi.

„Není přece v pořádku, abych přestala nosit krátké sukně jen proto, že někdo to může brát jako výzvu k napadení? Pokud tu někdo chce s námi žít, musí přece respektovat naše pravidla, nebo snad ne? Co je na tom radikálního?“ ptá se Yvonne.

Stejně tak se obává o svou třináctiletou dceru. „Mám o ni strach. Nedávno šla třeba s kamarádkami na koupaliště a začali je tam obtěžovat muži z arabských a afrických zemí. Chápete to? Třináctileté děti.“ Chvěje se jí hlas a v očích se občas lesknou slzy.

Od neděle prošly Chemnitzem tři protesty, další je plánován na dnešek. Na to, jak je prezentovala celostátní německá média, z nichž se pak informace přebíraly do celého světa, má Yvonne stejně jako další oslovení obyvatelé města vztek.

„To, co jsme viděli v televizi a četli v novinách, nebylo to, co jsme tady skutečně viděli a zažili,“ říkají shodně. „Bylo to pietní shromáždění. Lidé chtěli dát najevo, že takové chování tady není přijatelné. Zabíjet se na ulici nožem? Navíc Daniel byl napůl Kubánec, to každý viděl. Předhazovat truchlícím krajně pravicové nálady nedává žádný smysl,“ říká Yvonne.

„K tomu se přidali extremisti zprava i zleva, to ano. Ale devadesát procent lidí s nimi nemělo nic společného. Média si vybrala to, co chtěla vidět,“ přidává se do hovoru muž ve středních letech. „Obdivuji vás v Česku, že si tohle nenecháte líbit. U nás vláda pro Němce nedělá nic. Imigranti jsou jí milejší. Kdyby takhle neonacisté zabili třeba Turka, všude kolem by to místo hlídali policisté. Ale takhle?“ zvyšuje hlas.