Je toto nekalosoutěžní získávání konkurenčních informací?

Jak doporučíte řešit následující situaci? 1) Subjekty A, B, C, .... K tvoří momentální dodavatele SaaS na českém trhu. Na trh vstupují nové subjekty. 2) Významný český subjekt X (internetová média) v rámci svého oboru podnikání jeho redaktor obešle A-K se žádostí o zodpovězení otázek specifických pro jejich obor za účelem vydání odborného článku ve svém médiu. Otázky jdou různě do hloubky celé problematiky a je jen na příjemci, jak zevrubnou odpověď poskytne. (Někdo snad pod vlivem pocitu, že se může v odborném e-periodiku zviditelnit zřejmě poskytne i to, co by jindy nezveřejnil až tolik dobrovolně :-) ) 3) Světe div se, subjekt X nevydá článek žádný, ale vstupuje nově na trh také se podobným produktem a podmínkami nastavenými (rozumějte vytuněnou nekalokonkurenční nabídku) podle informací získaných za jiným účelem (ad 2).

Neni.---------- Příspěvek doplněn 06.07.2014 v 10:04 ----------Proc? Firmy nikdo nenutil informace davat. Dali je ven za ucelem verejne publikace, tak se nesmi divit, ze je nekdo pouzil.

Napsal Michal Kubíček;1104264

Dali je ven za ucelem verejne publikace, tak se nesmi divit, ze je nekdo pouzil.

No právě, ale když veřejně publikovány nebyly, nejedná se o nějaké klamání?

V tom je ten problém. Dali je za jiným účelem, než byli použity. Je to asi moderní tvrdit (protože jsme transparentní), že se s informace naloží tak a tak. A za týden, dva (či jakkoliv dlouho) jen změnit názor? Nebo jinak. Kolik informací by se nově vstupujícímu subjektu podařilo získat v situaci, kdy pravdivě uvedou důvod shromažďování informací o konkurenci? Nic?

Dali informaci ke zverejneni. Jaky by byl rozdil, kdyby clanek vysek a kdyz vyjde treba za mesic?

To je přeci celé proti logice věci. Vy poskytnete někomu informace, "které by veřejně publikovali" a nakonec se divíte, že se dozvěděli citlivá firemní data.Je možné, že článek někde nakonec vyjde a budou nadobro z obliga.

bych to neřešil, teď subjekty A - K ví, že subjekt X je jednou "podvedl", takže je otázka času, kdy subjekt X zabalí podnikání ... mít proti sobě zbytek dodavatelů v čr není in.Sice to blbý přirovnání, ale to máš jak youtube vs stream ... pokud jsou mý informace správné, tak stream nikdy nebyl v černých číslech, i když dominuje se seznamem. a ted udělali ze streamu nějakýho ufouna---------- Post added 6.7.2014 at 10:41 ----------

Napsal Orofar;1104271

To je přeci celé proti logice věci. Vy poskytnete někomu informace, "které by veřejně publikovali" a nakonec se divíte, že se dozvěděli citlivá firemní data.

Je možné, že článek někde nakonec vyjde a budou nadobro z obliga.

jako jo, ale jde o pointu a smysl k fair play ... jinak to nemá cenu řešit, tohle je vlastní gól

Něco z judikátů: "Soutěžní záměr či účel, resp. soutěžní orientace jednání však nebudou dány např. tehdy, když jednání je zaměřeno na informaci spotřebitelů, objektivní testování výrobků apod." = čili jedná se tu o soutěžní záměrNěco z teorie:Soutěžní právo nectí občanskoprávní zásadu neminem ledere (nikomu neškodit). Ze samé podstaty soutěže jak byla výše vymezena, je tento princip vyloučen. Avšak pravým úkolem soutěžního práva je, aby vzájemné „poškozování a ničení“ soutěžitelů mělo jisté hranice, které jsou společností vytvořeny, tolerovány a akceptovány. Z pojmu „soutěž“ vyplývá, že je založena na poškozování jiného soutěžitele. Právo nekalé soutěže nemá regulérní soutěž jakkoli znemožnit, snaží se pouze stanovit mantinely soutěže, aby bylo při soutěžení využíváno jen „slušných“ soutěžních prostředků. Slovo „způsobilost“ naznačuje, že se jedná o ohrožovací delikt. Není tak potřebná samotná existence újmy, ale plně postačí možnost - způsobilost újmu vyvolat. Zákonodárce v generální klauzuli použil slova „újma“, které je pojmově širší než škoda a zahrnuje újmu materiální (škoda hmotná, ušlý zisk) i imateriální (poškození dobré pověsti). Rozsah újmy, která hrozí z určitého jednání, není obchodním zákoníkem nijak blíže určena. K naplnění zákonné podmínky postačí i hrozící újma nepřílišného rozsahu.Nekalá soutěž:Soutěž, kterou někdo kazí Soutěž, v níž někdo něco zatemňuje Soutěž, v níž se někdo chová nepoctivě, nemravně, špatně, nečestně, nevyhovujícím způsobem“Je to tedy spíš téma pro právníky, ale zajímá mě váš právní názor, momentálně tedy nikoliv právní názor advokátů.---------- Příspěvek doplněn 06.07.2014 v 10:46 ----------@Tomve: Souhlas@Michal Kubíček, @Orofar: To je průhledné a účelové. Spíš by tím ze sebe udělali ještě větší záporňáky.

Pokud by zmiňované jednání bylo právně napadnutelné, problém by byl v prokazování, kdo psal daný e-mail. Termín odeslání a IP adresu zjistíte, ale poté je těžké nalézt důkazy, že konkrétní osoba z firmy snažila získat informace z oblasti podnikání a nebyl to cizí člověk, který vniknul do firmy např. v období oběda, kdy daná osoba na e-mailu přihlášena...Nechci Vás od ničeho odrazovat, ale nemyslím si, že jsme právně vyspělý stát, kde lze domáhat veškerých práv.

Možná to vypadá, že se v tom moc rýpu, ale jsem pro férové podmínky pro všechny obecně. Jeden můj partner kdysi podobnou situaci okomentoval "To je těžké. Oni totiž existují lidé, kteří sami nic pořádného férovým způsobem nedosáhnou."---------- Příspěvek doplněn 06.07.2014 v 10:50 ----------Není snad firma zodpovědná za použití svých komunikačních prostředků a jejich ochranu? Důkazní břemeno je dle mého zcela jiště na straně firmy, které email byl použit.

A to je právě kámen úrazu. Strana firmy by se snažila zdiskreditovat bezpečnost daného e-mailu, odkud se to posílalo.Co Váš partner řekl, je svatá pravda a v některých odvětvích se dokonce jinak neprosadíte. Zalistování do supermarketů, získávání některých tendrů.. to je vážně těžký business.

Napsal OndrejH;1104278

Jeden můj partner kdysi podobnou situaci okomentoval "To je těžké. Oni totiž existují lidé, kteří sami nic pořádného férovým způsobem nedosáhnou."