Je rozdiel pri preklade a korektúrou od rodeného hovorcu?

Napsal domju;1272657

Ahoj, můžou být změny v textu a slovosledu, jak dělám sazbu, tak občas se to stane, nicméně rodilý mluvčí nemusí být zrovna to, co překlad potřebuje, nejlépe je oslovit nějakou agenturu (překladatelskou), jinak rodilý mluvčí může být Helmut s Bavorska a ten určitě nebude myslet a mluvit jako Franz z Mnichova

Napsal domju;1272657

Ahoj, můžou být změny v textu a slovosledu, jak dělám sazbu, tak občas se to stane, nicméně rodilý mluvčí nemusí být zrovna to, co překlad potřebuje, nejlépe je oslovit nějakou agenturu (překladatelskou), jinak rodilý mluvčí může být Helmut s Bavorska a ten určitě nebude myslet a mluvit jako Franz z Mnichova

Napsal Tulenos;1272864

Při korektuře rodilým mluvčím dojde na 100 % ke změnám (a po pravdě řečeno by k nim došlo i mezi rodilými mluvčími, protože může jít o jiné jazykové preference, například). Překládám opravdu hodně let, do i z jazyka, a dochází k tomu vždy, a to i z výše zmíněného důvodu - mnohdy jsme to i konzultovali a výsledkem bylo: ono je to vlastně dobře, ale já bych to prostě řekla jinak. Navíc - což je neméně důležité - prakticky každý, kdo na text sáhne, cítí "povinnost" zanechat tzv. "pachovou stopu" - prostě chce, aby bylo vidět, že na to nejen kouknul, ale i sáhnul, aby klient neřekl, že to vlastně bylo správně takže ta práce nemá takovou cenu a bla bla. Je to prostě přirozenost těch, co se živí textem (taky to někdy dělám, ale daleko častější je, že mi některé obraty - zmíněné slovosledy - "nejdou do huby". A po pravdě řečeno i v češtině/slovenštině je skoro zázrak najít překladatele, co opravdu vládne, i rodným, jazykem - právě neznalosti, podivné konstrukce apod. řeším při editingu/proofreadingu dnes a denně (a autoři jsou obvykle skálopevně přesvědčení, že mají pravdu, i když jde o do očí bijící chyby (nebo přinejmenším stylistické nepřesnosti).

Napsal Tobby47;1273047

S tímto souhlasím a dodal bych, že už z definice neexistuje taková věc jako stoprocentně správný překlad. Už na bazální úrovni gramatiky a typografie máme rozdílné konvence v příručkách stylu, které se mohou lišit, o stylistice ani nemluvě, nebo způsobu interpretace a vhodnosti řešení při překladu specifického textu. Je třeba si dopředu vyjasnit, co od překladu očekávám. Má mít stejný efekt na čtenáře? Má mít stejnou formu jako výchozí text? Má se striktně držet specifikovaného lexika, délky vět? Je zakázaný trpný rod? Má být stylisticky posunutý a cílit oproti výchozímu textu na jinou věkovou, či demografickou skupinu čtenářů, například volbou jiného registru? A tak dále.

Metrik kvality existuje velké kvantum, některé jsou plně automatické, jiné poloautomatické a zbytek je čistě o korektorech. S těmi je třeba vždy být v kontaktu a ujasnit si, co má korektor vlastně v jurisdikci. Ověřit typografii a *bazální* gramatiku a syntax? Řešit vhodnost překladových řešení, stylistiku, nadvětnou sémantiku?

Není to sranda, dámy a pánové, vždy je prostor pro hádky a třenice, pokud se do celé problematiky někdo promítne osobně. Chce to klid a odstup.