Investiční životní pojištění

http://www.penize.cz/pojisteni/29439-investicni-zivotni-pojisteni-prilis-drahe-sporeni

Investiční životní pojištění – příliš drahé „spoření“

Existují různé definice investičního životního pojištění. Jednou z nich může být tato: IŽP je jako lít teplou vodu do Vltavy na Šumavě ve víře, že se v Praze ohřejeme. Pojišťovnám se přesto podařilo lidem dostat do povědomí slogan, že je to vlastně „takové lepší spoření“.

V principu není investiční životní pojištění špatným produktem. Jen ty takzvané "tarify", které se v Česku prodávají, zatím nejsou příliš výhodné. Jde o kombinaci dvou velmi odlišných typů produktů, rizikového pojištění smrti (obvykle i invalidity, kdy je pak pojištěný zproštěn od placení dalšího pojistného) a investování. Pojištěný tedy zajišťuje jak pozůstalé v případě své smrti, tak sebe, dožije-li se konce pojištění.

To není špatná strategie, kterou umějí jak pojišťovny, tak zejména finanční poradci pěkně lidem vykreslit. Málokdy ale hovoří o poplatcích, které zmizí mezi zuby finančních institucí. Téměř nikdy neřeknou klientovi, že se ve skutečnosti investuje jen část celkově placeného pojistného (část hradí onu rizikovou složku), a už vůbec nepoví, že první až dva roky putuje klientem placené pojistné do jejich kapsy coby provize.

(...)

Pojistné produkty se na rozdíl od jiného zboží a služeb nekupují, ale prodávají. Jen málo klientů si zkrátka přijde životní pojištění "koupit". Proto pojišťovny tradičně používají systémy prodejců. Jejich vlastní sítě nejsou příliš efektivní, proto stále větší podíl na trzích získávají více či méně nezávislí finanční poradci. IŽP je pro pojišťovny nejžádanější, proto za každého nového klienta platí stále vyšší provize. To je i důvod, že jen velmi málo poradců se většinově "neživí" právě tímto produktem.

Každý potenciální klient by si proto měl uvědomit, že první dva roky bude platit provizi svému poradci, takže kdyby chtěl pojistku zrušit (a inkasovat zpět tzv. odkupné), nedostane často ani korunu. První dva roky (někdy i více let) je investován jen zlomek placených peněz, což klienta vlastně připraví o ty nejvýnosnější, nejdéle investované částky.

U dlouhodobějších investičních produktů ale nejsou největší zátěží počáteční náklady (vstupní poplatky) - ty se v trvání mnoha let "naředí" a ve výsledné částce, kterou klient za produkt zaplatí, nepředstavují výraznou položku. Mnohem větší díl plateb padne na tzv. management fee, tedy poplatky za obhospodařování investičního portfolia.

(...)

Vidíme, že při třicetiletém horizontu již management fee "spotřebuje" 70 procent nákladů. V penězích propočetl Šídlo vliv výše management fee takto: rozdíl jediného procenta ve výši management fee z celkové hodnoty investice ukousne 19 procent (v tomto konkrétním IŽP přes 150 000 korun).

Obhospodařovací poplatek ve výši jednoho procenta by byl rekordně nízký, obvykle si pojišťovny účtují 2 procenta. Z teoreticky "čisté" hodnoty investice se tedy ztratí 38 %, což v případě z tabulky znamená, že z milionu korun zbude necelých 700 000 korun.

Odborný investorský časopis FOND SHOP vypracoval metodiku, nazvanou "Typická nákladovost konstrukce" se zkratkou TANK. Analyzuje souhrn všech poplatků daných produktů a ve výsledku porovnává, jaká část z celkem zaplacených peněz se "ztratí" a kolik procent nakonec klient skutečně dostane v porovnání s "čistou" investicí na stejně výkonném trhu.

Ukazuje se, že nejen produkty pojišťoven, ale také investičních společností jsou poplatkově velmi náročné.

V přehledném zjednodušení lze říci, že

v případě IŽP klient dostane jen 55 % výnosu trhu;

ani podílové fondy nejsou tak výhodné, jak se obecně zdá, protože podílníkovi dopřejí jen málo nad 75 % výnosu trhu;

navíc některé tuzemské programy pravidelného investování jsou ještě nevýhodnější - klient dostane jen 70 %, ale třeba i pouhých 67 % výnosu trhu.

K tomu jen poznámka: tuzemské podílové fondy musí zveřejňovat tzv. TER (total expense ratio) čili úplné náklady, které jsou vyšší než deklarovaný poplatek za správu (management fee). Takové TER ovšem nemusí zveřejňovat ani zahraniční fondy, ani ty, do nichž investují IŽP. Proto si nákladnost investice nelze příliš ověřit. Některé pojišťovny navíc svou poplatkovou strukturu vyloženě utajují, aby klient nemohl zjistit, kolik peněz mu nakonec z pravidelně investované částky zůstane.

(...)

Napsal petrx;876640

Dvě kolegyně si pořídily investiční životní pojištění s představou, že se jedná o výhodný finanční produkt.

Tento produkt je však výhodný nikoli pro klienty, ale pro pojišťovny a finanční poradce:

Napsal @madeus;876989

vzhledem k tomu, ze ma dnes vetsina lidi zajistena rizika (smrt, uraz, invalidita atd atd) prave IZP, nepletl bych jablka s hruskama...ono je dulezite, na co se to vyuziva...

btw. pokud IZP na sporeni, tak jedine s minimalnim radnym pojistnym a zbytek tam cpat mimoradne

Napsal martin hampl;876796

Veškeré finanční produkty jsou pro hlupáky. Raději investujte do pár knih a zjistíte... Investujte do svojí palice ne do fin. institucí. Stačí to srovnat s inflací, co vůbec překoná 4,5% inflace? Hovno!

Napsal OndrejDyrka;876663

Ve financnich kruzich obecne znama vec... pokud nekdo chce zhodnocovat penize, je holt potreba se naucit podilovy fondy a operovat s nima, zbytek jsou +- kraviny.

Lze využívat i další věci než je podílové listy , např. Strategie na řízených účtech, kde lze dosáhnout od 2% do 8% měsíčně :-)

Napsal FXMaker;883904

Lze využívat i další věci než je podílové listy , např. Strategie na řízených účtech, kde lze dosáhnout od 2% do 8% měsíčně :-) PP