Hledám reálné pohledy na téma, o kterém se moc nemluví: práce a samoživitelé

Ahoj, dost dlouho to nosím v hlavě, ale teprve teď jsem sebrala odvahu s tím jít ven. Možná je to úplně mimo – a možná mi dá někdo facku realitou (což klidně přijmu). Ale potřebuji si to ověřit, než začnu stavět něco, co by ve výsledku pomáhalo jen na papíře. Chci rozjet projekt, který propojí rodiče v těžké životní situaci (hlavně samoživitele a samoživitelky) s firmami – ale ne přes „charitu“ nebo „sociální pracovníky“. Chci zkusit vytvořit cestu, která jim nabídne reálnou možnost pracovat, vzdělávat se a získat podporu. A firmám přinese lidi, kteří jsou loajální, vděční za šanci a schopní – jen potřebují trochu jiný rámec. 👉 Jenže než do toho skočím, potřebuji slyšet upřímný názor právě od vás, kdo podnikáte, tvoříte firmy nebo máte týmy. Bez přikrášlování. Takže vás prosím – kdo máte chuť, sílu nebo zkušenost, zkuste odpovědět třeba jen na jednu otázku: ❓ Otázky, které mě pálí:

• Co je pro vás opravdu překážka, když se vám ozve uchazeč s malým dítětem, bez hlídání, s dírou v životopisu?
• Vnímáte takové lidi jako přítěž, nebo jako příležitost – a proč?
• Přijali byste do firmy někoho, kdo má např. jen 5–10 hodin týdně, ale může pracovat z domova? Pokud ne – co vám v tom brání?
• Měla by firma dostat podporu, když někoho takového zaměstná? A jakou?
• Připadá vám „pracovní inkluze“ jako smysluplný koncept, nebo jen agenda neziskovek?
• Co by vás přesvědčilo zapojit se do projektu, který těmto lidem nabízí reálný start?

Nejde o dotazník, nechci propagaci, nechci nic prodávat. Jen si vážím každého vašeho pohledu, ať je jakkoliv ostrý nebo skeptický. Já sama jsem vyrůstala s mámou samoživitelkou. Vím, jak složité to je – ne z pohledu statistik, ale z kuchyňského stolu. A dnes, když mám možnost s tím něco udělat, chci to udělat dobře. Ne naivně. Díky, že si ten čas dáte. A pokud budete chtít, můžu vám časem poslat výsledek. A pokud si řeknete, že to nemá smysl – i to je pro mě hodnota. 🙏

1) ne 2) ani jedno, buď pracuje dle společného dohody nebo ne 3) ano 4) pokud mě někdo bude nutit tak 100%, pokud to má bejt bonus / incentiva pro mě - možná, stejně bych si ale vybíral dle sympatií a třeba testovacího zadání 6) dobře promyšlený plán jak projekt dostat mezi lidi Osobně by mi dávala smysl platforma, kde bych takové lidi mohl najít a třeba zadat poptávku. Mě je fuk, že dělá z domova, že má dítě / děti, že blablabla ... je deadline, tady je zadání a kdy to bude člověk dělat je mi jedno.  Takže když budeš mít prachy na marketing a dokážeš tam nahnat lidi, tak pak si dovedu představit, že to může fungovat.

asi jedna otázka na úvod - využívala maminka všech možností podpory? Neber to osobně, ale jsou "samoživitelky" a samoživitelky. Ta jedna skupina se může strhat a pro podporu nejde a ta druhá to dělá naprosto plánovitě viz. nesezdané páry s dítětem, žijící ve společné domácnosti, ale před úřady samoživitelka s dětmi a nájemník. A ani nevím proč už to stát nekontroluje. Ad1) Není překážkou protože se na to ani nesmím zeptat, abych nediskriminoval Ad2) přítěž/ příležitost - ano zaměstnával jsem matku s opičí láskou co dřela jak kůň, aby synáček na podpoře měl co papat a pít. Ale taky co druhý den šla na paragraf, pak se objevila před mikulášem jestli dáváme něco pro děti a za 3 měsíce odpracovala 3 dny a ještě mě udala, že jsem ji ve zkušebce vyhodil. Ad3) Klidně ano, ale musí držet dohodu Ad4) podpora není třeba, ale měly by se upravit zákony, hlavně odvody z minimální mzdy a ne ze skutečného výdělku, pak se třeba na Ostravsku, kde nejsou pražské platy nevyplatí pracovat na zkrácený úvazek.  A nepomohlo ničemu ani sdílené pracovní místo. Ad5) neziskovky zrušit, práce se musí vyplatit a ne mít skoro stejně jako ten co je celý den doma Ad6) to fakt nevím, protože u mě měla ze samoživitelek chut pracovat tak 1 z 5. Ostatní zajímala jenom výplatní páska a běžet na úřad pro doplatek a podle toho ta jejich práce vypadala a vůbec je nezajímalo, že kdyby makali měli by i 2x více.  Jinak nějakou dobu jsme sponzorovali azylový dům pro matky s dětmi a trochu mi přišlo zvláštní, že na kouření, mobily, kosmetiku tam peníze vždy měli, ale na sešity pro dítě nikdy. 

Myslím si, že to není o tom "těmto lidem". Je to zase jen o lidech, nabídce, poptávce a nějaké dohodě. Pokud jsem člověk, který má nějaká omezení, tak po jejich odečtení je to zase a jen o tom, co mohu nabídnout a naplnit tak potřeby zaměstnavatele nebo toho, kdo nabízí pracovní příležitost. Ohledně platformy si pro tuto situaci nedokážu představit snad nic lepšího, než facebook skupinu.