Důvod podnikání – anketa

Hezké téma. Já teda vyloženě z nudy :) Na mateřské jsem dodělala státnice a pak hlava měla nepřemožitelné nutkání zaměstnat se. A tak jsem se zaměstnala něčím, co mě bavilo, snila o budování. Teď už mě to živí, tak buduju dál, ono je pořád co, k rentiérovi stále daleko :)

Zaměstnanci život přežívají, já ho chci prožít.

Asi před dvěma léty jsem chtěl tričko, které se v Čechách nedalo sehnat. Tak jsem si v Datartu koupil tu nejlevnější inkoustovku, folie, tričko no a dnes děláme ve firmě stovky triček měsíčně. Je to sice asi víc starostí než radosti, ale ten pocit, že máte vlastní byznys, je k nezaplacení.

Chodím do práce a aj podnikám. V mojom prípade je to pre mňa výhodné a mám možnosti to skloubit:-) Ale podnikanie kedysi začalo ako koníček.

Rád bych hlasoval, ale jak už psal Registrace, tak je tam chybí možnost "vydělat si slušný peníze".Jak známo, tak pokud někdo není na top pozici, ideálně v podniku který dotuje stát (např. ČD), tak si prachy moc nevydělá. Možnost "Být svým pánem" je sice krásný klišé, ale nikdo, kdo opravdu podniká a vydělává prachy, tohle neřekne. Je sice v uvozovkách svým pánem, ale pracuje v podstatě nonstop. Respektive pořád vymýšlí, přemýšlí atd..., a jestli je tohle definice "být svým pánem" tak to bych se raději nechal zaměstnat, v půl třetí bych si "píchnul" a šel domů s prázdnou hlavou... Ale tohle samozřejmě nechci :)Takže u mě to bylo proto, že jsem si chtěl vydělat prachy, nic víc, nic míň.

Svoboda kreativity: Funguje všechno, co si vymyslíte. A zvlášť, když ostatní kroutí hlavou, že tohle vydělávat nebude. Při tom je nutný vždy zbystřit a zamyslet se, jestli je to vážně taková konina nebo díra na trhu, o které nikdo netuší. Asi byste taky kroutili hlavou, kdyby vám v devadesátých letech dnešní lidé říkali, že telefon nebude mít drát, nebude to ani vysílačka, ale malý placatý přístroj, z nějž se po připojení na internet (navíc, které nebude vytáčené) dovoláte zadarmo po celém světě a který v sobě bude mít výpočetní kapacitu několika vašich stolních tři osm šestek a paměti klidně 400krát víc něž váš 500 MB věčně vrzající disk.A navíc mě prostě nakrklo, když mi mamka (účetní) řekla: "Co si myslíš? Že ti někdo po internetu pošle peníze jen tak?" Dnes už po všech těch zaúčtovaných fakturách říká: "Vždyť to není jen tak, to je za reklamu na internetu." Takže i možnost přesvědčit ostatní o vaší pravdě může být motivace.Teď příběh začátků:Začal jsem už na vysoké, takže jsem o zaměstnání příliš neuvažoval. Svoje výdaje jsem pokryl z peněz od rodičů a brigády - rozdávání deníku 24 hodin (nevěřili byste, jak krásný pocit je dávat lidem něco zadarmo, nechat si za to od nich děkovat a ještě od zaměstnavatele zaplatit). Moje jediná investice byl notebook za 17 tis. Během pár měsíců se zaplatil. Postavil jsem to na jednoduché matematice: Za 500 UIP denně mám na webu 50 Kč, takže za 5000 UIP budu mít 15 000 Kč. A světe div, ono to fungovalo i při 25000 UIP denně. Takže otázku živobytí jsem vyřešil už na závěr bakaláře a magisterské studium divadelní teorie na DAMU jsem si už vyloženě užíval. Díky základům z bakaláře jsem profesorům konečně rozuměl a uměl se v oboru zorientovat. Koupě kulturního deníku Nekultura.cz pak bylo jen prolnutí toho, čím jsem se živil a co jsem studoval. A navíc rok předtím jsem se nabízel na Nekulturu jako redaktor a to po mně chtěli CV. Zajímavé bylo, že při koupi Nekultury je zajímali peníze a žádný životopis nechtěli. Takže to byla opět chuť si něco dokázat. A ještě jeden důvod: Youtube weby bych se příliš nepochlubil a blbě se vysvětlovalo, co dělám. Ač ho v roce 2007 Jan Ambrož na Lupě v článku Online video hýbe světem srovnával se Stream.cz (zkomolil název na Youtube-stazeni-zdarma.com), který měl tehdy samozřejmě unikátní obsah, ale jen dvojnásobnou návštěvnost. Když jsem řekl, že jsem si koupil Nekulturu, hned jsem slyšel obdivné: "Hm..." A už jen kvůli tomu to stálo za to. Vždy jsem spolehlivě umlčel ty, kteří se vtíravě ptali, "co že si představuju, že budu po vysoké dělat." Vysokoškoláci přisvědčí, jak dementní otázka to je. Nehledě na to, že kupní cena 50 tis. byla během pár měsíců zpátky, i když jsem redaktory a editory začal platit. No a pak díky nákupu stránky psc.unas.cz (loni prodána po 5 letech za nákupní cenu, samozřejmě v zisku) jsem se dostal sem na Webtrh, abych se naučil, jak weby monetizovat ještě efektivněji. V roce 2010 jsem založil Nekulturu jako s.r.o., vstoupil do řeky plátcovství DPH a předevčírem jsem tu v aukci koupil systém PlaCla.Václav Bartoš