Chtěl bych být fakt finančně svobodný, jenže vlastně nikoho takového ani neznám

Napsal cargopro;1423326

A mají se nakonec lépe? A jak se ve sktečnosti žije majetným jedincům mimo stádo? Kdo je spokojenější, "řadový" občan s průměrným platem např bez dluhů nebo majitel miliard, který nevyleze pro strach z domu.

Napsal dusivk;1423335

Ne každý usiluje o hromadění majetku. A ne každý si myslí, že důležité je pracovat, makat, dělat, stále víc a lépe. Pro druhé. Žijeme ve společnosti, kde všichni chtějí pracovat pro někoho, kdo jim za jejich čas dá své peníze. Aby je utratili za něco, co si mohou ve svém čase zaobstarat všichni sami. Jistě, ne v paneláku v centru města, ale proč lidé chtějí žít v betonové džungli a být závislí od dodávek energie, potravin, od nádeničiny? Lidé často chtějí blbosti.

Práce může být i činností, která nepřináší miliony, ale uspokojení. Jak životních potřeb, tak duševní.

Napsal Aveso;1423342

Tak jak se říká: „Práci ještě nikdo nezbohatl.“ :-)

Když se tady už nakously peníze, tak ty nejsou rozhodně vše. Pokud jste viděli seriál Narcos o Pablu Escobarovi, tak ten vydělával kolem 70 milonů dolarů DENNĚ! A i když měl takový příjem, stejně mu nebyly nakonec nic platné. Seriál doporučuji shlédnout.

Číst knihy o úspěšných lidech je k ničemu. Jednak nikdy neuvádějí podrobně, co vše za úspěchy stálo a jednak podmínky úspěchu už nejspíše nikdy nepůjdou zopakovat. Osobně by mě daleko více zajímaly příběhy neúspěšných lidí, abych věděl, čeho se vyvarovat a co stálo, za jejich neúspěchem. Podstatné je, dělat to, co vás baví a naplňuje, neustále se v tom zlepšovat, a peníze pak příjdou samy, jako vedlejší produkt. Je ale pravda, že ne v každém oboru lze solidního příjmu dosáhnout. Je to taková životní loterie.

Napsal beraniste;1423327

Těžko říct ... vědět v čem vězí štěstí, je to mnohem jednodušší. Třeba můj bratr v tom má celkem jasno. Abych vás uvedl do obrazu ... největší asociál, kterého jsem kdy viděl, s extrémně vysokým IQ, ale s velmi nízkým EQ. Po maturitě oznámil, že nehodlá jít s hlavním proudem a že on vidí štěstí a svobodu v tom, strávit prací méně času než půl týdne. Peníze prý pro něj nejsou vůbec důležité, nezajímají ho. Též mu prý je jedno, co si ostatní myslí, netouží po nějakém vzdělání, společenském statutu, netouží po kariéře, jen chce trávit nejméně 4 dny v týdnu svými záležitostmi. No, zaměstnávám ho já, takže nevím jak by uspěl s touto filozofií v jakékoliv jiné firmě. Ale je na něm vidět, že je spokojený. V práci máme dohodu, že ho nebudu nutit do něčeho, co mu není příjemné (např. komunikovat s lidmi) a nechám ho dělat, co ho baví. Což se povedlo a projevuje se to i na výkonu a oba dva jsme spokojeni. Co řekl, to dělá a již hodně dlouho - tři dny v týdnu práce, čtyři dny volna.

Matka se z toho teda hodně dlouho vzpamatovávala, ale když nad ním tak uvažuji, je to jeden z mála lidí, o kterých vím, že si život užívají.

Napsal bart28;1423367

V zásadě neříkám, že je to jen o penězích, pro mě je hodně důležitá i moc. Ono by vyhovovalo vesměs i menší podnikání, kde by člověk nebyl závislý na zlovůli jednoho dodavatele, či by obor nebyl značně regulován a nezávisel by na zlovůli státu. Toď k otázce co je pro mě finanční svoboda, pro mě je to hlavně o tom, že když se jeden člověk nasere (třeba nějaký dodavatel), tak já se z toho neposeru.

Napsal vodička;1423562

Financni svoboda zacina v hlave, konci pak mozna dost prekvapive.

Anebo taky ne, ale rika se, ze milion na ucte staci ke klidu, vse nahoru uz jsou jen starosti.