BarVa: Klobouk dolů před odvahou podnikat

Napsal dusivk;1092238

Proč musí mladí absolventi práva platit za to, aby mohli "pomáhat" jinému zkušenému advokátovi v jeho práci první leta?

Kvoli tomu, aby boli stari, lenivi a zabetonovani pravnici zakonom chraneni pred novymi, dravymi hracmi na trhu. V ekonomickej teorii sa to vola "bariera vstupu na trh". Z moralneho hladiska sa jedna o nekalu praktiku rovnako, ako keby sme my napriklad pozadovali, aby vsetci, co chcu zacat podnikat so sperkami povinne praxovali zadarmo u nas vo firme po dobu 5 rokov. Nebolo by vam to divne?BTW: K tym "skusenostiam" s pravnikmi - neviem kolko s nimi mate skusenosti vy, ja ich mam velke mnozstvo. A mozem potvrdit, ze PRESNE tak, ako v hociktorom inom odvetvi existuju stari a neschopni, stari a schopni, mladi a neschopni a aj mladi a schopni. Takze tak.

"Když jsem chtěl případně nějakou skutečnou práci, aby něco z toho hodili na papír nebo někam zavolali, něco si zjistili... Skutek utek."Pridam k tomu taky takove male zamysleni.Osobne si myslim, ze jde o jeden z dusledku toho, ze lidi se dnes zameruji mnohem vic na to co by (podle jejich nazoru) mohlo hodne vydelavat a min uz na to, co je samotne bavi, co je naplnule a v cem jsou opravdu dobri (vynikaji nad ostatnimi).Svym zpusobem je to samozrejme pochopitelne, jenze podle me tem lidem pak chybi potrebna motivace. To zni asi trochu dine, neb moznost vydelavat vyhledove velke penize by se jiste dala povazovat za dobrou motivaci - ale moje zkusenosti rikaji neco trochu jineho. Coz je ostatne duvod, proc kdyz jsem chvili pripravoval stredoskolaky na prijimacky na prirodovedecke fakulty a oni pochybovali, zda by radeji nemeli jit studovat neco jineho (lepsi uplatneni, vic penez...), tak jsem jim to uspesne rozmlouval. Protoze otravovat se par let s necim, co me samotneho vlastne "nebere" a pak s tim pokracovat i v profesnim zivote, tak na to je podle me zivot trochu kratky.Oproti tomu kdyz si nekdo najde opravdu to "svoje", tak je ochoten do toho investovat maximum a vubec mu nevadi, ze treba vydelava min, nez kdyby se venoval necemu jinemu. Vlastne uz to pak nebere ani jako praci (zajimave na tohle tema pise treba R. S. Sharma). Nedokazu si dost dobre predstavit, ze nekoho takoveho by to o cem pises odradilo.Mimochodem, vyzkousel jsem si to i sam na sobe. Pokud si odmyslim praci pro jine, tak vim naprosto presne co bych chtel "sam na sebe" realizovat, co by mi slo. Jediny problem je v tom, ze na to halt nemam dost penez. :) Takze jsem sveho casu zkusil podnikat v jine oblasti a taky mi to vubec neslo, nic mi to nedavalo. Proto vim, ze i kdybych ted dostal rekneme uplne genialni napad na nejaky produkt, o ktery by byl obrovsky zajem, tak bych ho ani nezkousel realizovat. A nesel bych do toho dokonce ani v pripade, ze bych predem mel jistotu, ze jeho prodej nakonec prekona vsechna ocekavani a stane se ze me multimilionar, protoze prodavat nekomu nejake zbozi proste neni to, co ja chci delat.