Autorské právo za část fotografie

classicRozdíl mezi uměním a reklamním sdělením (a nic jiného nějaký banner na eshopu není) je přeci evidentní. Překvapuje mě, že něco takového zde vůbec musíme řešit, nebo vysvětlovat. Fakt se tu mám rozepisovat?

Ne, je to zbytečný.

Bezva, a je vyřešeno :)

1) Kombinací ukradených autorských děl se autorská práva původních autorů nijak nemění = je to krádež. Jak by se ti líbilo, kdybys dělal grafiku a někdo si ji postahoval a používal pro svůj byznys? Asi moc ne, co? 2) Jestli ti ubohoučkých 20-30 Kč za fotku přijde "nemístné", tak ti patří nakopat někam...3) Reklamní banner rozhodně nelze chápat jako "umělecké dílo", ale čistě komerční užití. Mimochodem základní práva autora výslovně zakazují použít část fotky nebo ji měnit bez svolení autora. Fotka není kniha! 4) Dokázat zneužití se dá náramně snadno, existují algoritmy schopné hledat shodu i u silně pozměněných obrázků. Dojdu za notářem, udělám ověřený screen a pokud mám RAW soubor z foťáku, tak se nemáme o čem bavit. Pokud fotobanka zastupuje fotografa exkluzivně, zjistí zneužití velmi rychle. 5) €333 je naprosto přiměřený trest - právník stojí hodně, plus ztracený čas, notář atd. - takže pokuta 5-7000 Kč je ještě v podstatě drobnost. A to si uvědomte, že profíci na západ od nás rozhodně nepracují za naše platy, právník si naúčtuje 2-4 tisíce za hodinu jen to fikne.

ad 1) kombinací výtvarných děl vznikají nová díla dost často a říká se tomu koláž. ad 3) to že je třeba umělecké dílo následně použito jako banner neznamená, že předtím nemohlo být na výstavě v Rudolfinu. Netvrdím, že každý banner musí být umění, spíš jsem myslel autorskou činnost.

to basti, k bodu 5), nevíme o jakou fotku se jedná, takže je těžké posoudit cenu, nicméně obecně se jedná o částku naprosto nepřiměřenou, kterou by poškozený nevysoudil. Autor má totiž nárok na dvojnásobek obvyklé ceny. Obvyklá cena ale není cena, kterou si autor vymyslí, ale cena, za kterou se podobné fotky běžně prodávají. Tzn. že ve většině případů krádeží fotek nepůjde o cenu vyšší než 1 000 Kč. Proto se taky nesoudí internetoví vymahači/vyděrači, kteří rádi posílají dopisy ve kterých často žádají desetitisíce za ukradené fotky. Kdyby měli reálnou šanci na to, že peníze vysoudí (a s nimi i proplacení nákladů na právníky), tak by se soudili. Jim jde o to zastrašit vysokou částkou a soudem, a potom ukázat "lidskou tvář" a spokojit se s "nižší částkou". Ta nižší částka je samozřejmě mnohonásobně vyšší, než je skutečná cena fotografie a než by kdy mohli vysoudit. 99,9% těch fotek jsou totiž takové, které se nacházejí na všech mikrofotobankách a které stojí max. pár dolarů. A k těm nákladům na právníka, kdysi jsem někde četl, že to funguje tak, že uhrazení nákladů v těchto případech přiřkne soud zhruba ve stejné % výši, v jaké je vysouzená částka. Tzn. když chceš vysoudit 10 000 Kč, ale soud ti uzná jen 1000 Kč, tak ti uzná také jen 10% nákladů na právníka. Tímto si ale nejsem jistý a říct by nám k tomu mohl více někdo s právním vzděláním.