Zadejte hledaný výraz...

Kdy se vám vyplatí vést účetnictví a kdy daňovou evidenci?

Není vůbec lehké se v tom orientovat. A pokud jste podnikateli teprve krátce, nejspíš v tom máte ještě větší zmatek. Proto si teď pokusíme co nejjednodušeji vysvětlit, kdy je zapotřebí vést účetnictví a kdy daňovou evidenci.

Buď si můžete vybrat a svobodně se rozhodnout, kterou variantu upřednostníte, nebo máte ze zákona povinnost vést účetnictví. Abyste věděli, do jaké skupiny spadáte právě vy, ze všeho nejdříve si vysvětlíme jednotlivé pojmy.

Účetnictví (dříve podvojné účetnictví)

U tohoto pojmu by měli zbystřit především ti, kdo jsou jednateli společnosti s ručením omezeným nebo akciové společnosti či dalších typů obchodních společností. V rámci účetnictví musíte vy nebo účetní připravovat rozvahu a výkaz zisku a ztrát neboli výsledovku. Zároveň se účtuje podvojným způsobem, tedy na účty `má dáti (MD)` a `dal (D)`.

V rámci účetnictví se základ daně zjišťuje jako výsledek hospodaření, to v praxi znamená rozdíl mezi výnosy a náklady, které se dále upraví o odčitatelné a připočitatelné položky, které najdete v zákoně o daních z příjmů. Rozhodujícím je okamžik provedení výkonu, nikoliv okamžik zaplacení.

Ovšem ani živnostníci nejsou úplně z obliga, ti musí vést účetnictví, jestliže se jich týká jedna z níže uvedených podmínek:

  1. pokud jste měli v předchozím roce obrat vyšší než 25 milionů korun
  2. jste-li společníky ve společnosti, v níž alespoň jeden ze společníků vede účetnictví
  3. jestliže vám povinnost vést účetnictví ukládá zvláštní právní předpis
  4. pokud jste zapsaní v obchodním rejstříku
  5. rozhodnete se vést účetnictví dobrovolně

Je také důležité vědět, že rozhodnete-li se vést účetnictví, pak ho musíte vést minimálně po dobu pěti let.

Daňová evidence (dříve jednoduché účetnictví)

Tato varianta je přípustná pouze u osob samostatně výdělečně činných. Jde o jednoduché vedení účetnictví, při němž evidujete:

  1. příjmy
  2. výdaje
  3. majetek
  4. závazky

Základ daně se stanovuje na základě rozdílu mezi zdanitelnými příjmy a odčitatelnými výdaji. Mezi příjmy se řadí přijaté peníze v pokladně či na bankovním účtu. Rozhodujícím je okamžik zaplacení. Výdaj je úbytek peněz v pokladně nebo na bankovním účtu.

Zároveň do daňové evidence spadá:

  • peněžní deník
  • kniha pohledávek
  • kniha závazků
  • další pomocné knihy

Zapamatujte si, že do daňové evidence můžete zavést jen ty náklady, které jste vynaložili na dosažení, zajištění a udržení zdanitelných příjmů, tedy náklady, které jste vynaložili na své podnikání, abyste vydělávali a mohli zaplatit daně.

Obvykle za takové doklady NEpovažujeme:

  • náklady na reprezentaci (pohoštění, oběd v restauraci)
  • splátky úvěru
  • odvod DPH
  • nákup dlouhodobého majetku

A nyní přichází na řadu důležitá otázka. Budete vést daňovou evidenci nebo účetnictví? Jestliže skutečně nemáte ze zákona povinnost vést účetnictví, určitě je jednodušší daňová evidence. Když ovšem nejste v začátcích podnikání zběhlí a omylem se zaregistrujete do obchodního rejstříku, je vaše volba daná – musíte vést účetnictví.

V případě, že si zvolíte jednu nebo druhou možnost, vždy pro vás platí to, že si musíte uschovat veškeré doklady. Ty jsou nutné zejména k prokázání a uplatnění reálných nákladů. Pro pořádek si doklady raději číslujte, případně si na doklady vytvořte tabulku v Excelu, kde u dokladu vždy uvedete:

  • zdali jde o příjmový nebo výdajový pokladní doklad
  • jestli jde o fakturu přijatou či vydanou
  • datum vystavení dokladu
  • popis transakce
  • rozdělení příjmů a výdajů na daňové a nedaňové
  • převody peněz z pokladny na bankovní účet
  • stav hotovosti v pokladně a stav na bankovním účtu

Paušální výdaje

Ovšem existuje i třetí možnost, nevyberete-li si mezi účetnictvím a daňovou evidencí. V tom případě můžete uplatnit paušální výdaje. Evidujete jen příjmy a pohledávky. Paušální výdaje mohou uplatnit pouze drobní živnostníci s ročními příjmy maximálně do 2 milionů korun. Výdaje pak uplatňují procentem z příjmů.

Procento se ovšem liší dle toho, do jaké skupiny vaše živnost spadá. Například řemeslníci a zemědělci si mohou odečíst 80 %, při provozování volných, vázaných a koncesovaných živností si odečítáte 60 %, 40 % uplatňujeme při příjmech z jiného podnikání dle zvláštních předpisů nebo z jiné samostatně výdělečné činnosti, paušál 30 % se pak uplatňuje z příjmů z pronájmu neprovozovaného podnikatelem.

Stále si nevíte rady, které možnosti pro vás připadají v úvahu? V tom případě doporučujeme prostudovat si jednotlivé pojmy na portále Finanční správy.


Vydáno
11. 11. 2021
Kategorie
Tagy