Prosím vás, myslíte si, že můžu do VOP zakomponovat, že v případech odstoupení od smlouvy, reklamací apod. vracíme peníze pouze na bankovní účet a ne poštovní poukázkou? Nevadí to, přestože zákazník zaplatil v hotovosti dobírkou a já po něm chci číslo účtu, ale on přitom žádné nemá?....
Vadí, zákazník může požadovat vrácení peněz poukázkou. Už jenom to, že nemá účet, tak mu jako peníze nepošlete?
Přesně tak to dělá i banka GE (Moneta). Prostě nepošle peníze za přeplatek klientovi, pokud nesdělí číslo účtu. Mají to ve VOP.Původně odeslal iPekelnik
To nechápu, jaký přeplatek máte u této banky na mysli? Pokud tam mám u nich účet, proč by po mě chtěli číslo účtu?
Různé přeplatky, např. za doplacený leasing, za dědictví...
Jedná se o lidi, kteří tam nemají účet. Buď už je zrušený nebo ho ani nikdy neměli.
No myslím že to takto omezit nemůžeš. V zákoně je, že musíš vrátit peníze stejným způsobem jako jsi je přijal. Jestli platil dobírku ( tedy pravděpodobně hotově) má nárok aby jsi mu je vrátil taky hotově, tedy složenkou.
Taky si to myslím, jen mě zmátla ta GE. Ale samozřejmě je pohodlnější vracet přímo na BÚ :-) Stejně by jsme to asi nezavedli, i kdyby to šlo, protože by jsme si pěkně poštvali zákazníky sami proti sobě. Díky.
taky mě to štve, ale není to tak časté
tak to zkuste jako některé e-shopy,např.za vrácení peněz složenkou poplatek 50kč, někde jsem viděla i 80kč...
Myslíte? Vypadá to jako dobrý nápad. Má s tím někdo zkušenost? 50 Kč je opravdu odůvodněných.
Náklady si lze odečíst ale nesmí to být více jako zaplatíte za tu složenku vy sami. Tzn. nějakých 25,- Kč nebo kolik ta složenka dneska stojí je obhajitelných ale 50 nebo 80 rozhodně ne. V reálu to řešíme většinou tak, že se dotážeme kupujícího zda by neměl zájem nechat si vratku poslat na účet a ještě se nestalo, že by to někdo odmítl.
konkrétně jsem našla třeba toto:
* Poplatky za převod částky na bankovní účet samozřejmě neúčtujeme. Ovšem v případě zájmu o navrácení částky za vrácené zboží složenkou na adresu bude hodnota této částky ponížena o poplatek 80Kč, který si Raiffeisenbank za tuto transakci účtuje.
Takže to vypadá,že Raiffka si opravdu účtuje tolik,když někomu pošle platbu složenkou,pak na tom není nic neobhajitelného.
Aha pokud to nějaká bankovní služba tak budiž. My jsme vždycky odeslali normální složenku na jméno z pošty, jelikož je to nejlevnější varianta a kupujícím ty náklady neúčtujeme.
Předem říkám, že my, když zákazník nedá jinak, složenkou posíláme a neúčtujeme nic. Ale pro nás to náklady znamená, např. to, že složenku musí někdo vyplnit, donést na poštu, vyřídit na přepážce, vrátit se. Takže náklady jsou min. 100Kč bez DPH (s poštou smlouvu nemáme, nevyužíváme jejich služeb a nemáme ji za rohem). Nevím, proč by to nebylo odůvodnitelné.
Ještě jednou opakuji, my to neděláme, protože se nám to stane tak 1x za dva roky, když si zákazník postaví hlavu. Tak to neřešíme.
Jsem zvědav co by ti řekla ČOI na tuto argumentaci, pokud by jsi ty náklady ve výši 100,- Kč nedej bože někomu naúčtoval. Aby jsi nebyl potom o pár tisícovek lehčí. :) Jen tak mimochodem existuje jistá evropská směrnice, která výslovně zakazuje účtovat za platbu více než skutečné náklady účtované poskytovatelem platebních služeb.
Pokud to pošleš "z účtu na složenku" - tedy ti to poskytuje banka jako službu, pak je to ok (a banka za tu službu opravdu chce tolik)... navíc si ušetříš tu cestu na poštu atd.
HondaD - tak jseš slepej? Vždyť jsem psal, že složenkou posíláme zdarma.
Pokud budu vycházet z Občanského zákoníku (§ 598 a § 1832) pak na takové jednání obchodník nemá právo. Zákazník má právo na vrácení nákladu, které mu vzniknou a odečtením určité částky za složenku, si myslím, že mu vzniknou (riziko podníkání). Vrácení peněz na účet taky býva většinou zpoplatněno, tak proč řešit složenku.
§ 598: Kupující má právo na úhradu nutných nákladů, které mu vznikly v souvislosti s uplatněním práv z odpovědnosti za vady.
§ 1832: „odstoupí-li spotřebitel od smlouvy, vrátí mu podnikatel … všechny peněžní prostředky včetně nákladů na dodání, které od něho na základě smlouvy přijal…“ Zdůrazňujeme, že tímto jsou míněny náklady na dodání zboží spotřebiteli, nikoliv náklady související s dopravou zboží při jeho vracení zpět prodávajícímu.
Zase se budu opakovat: Zákazník je chráněná "zvěř" a právo bude vždy na jeho straně.
(1) Odstoupí-li spotřebitel od smlouvy, vrátí mu podnikatel bez zbytečného odkladu, nejpozději do čtrnácti dnů od odstoupení od smlouvy, všechny peněžní prostředky včetně nákladů na dodání, které od něho na základě smlouvy přijal, stejným způsobem. Podnikatel vrátí spotřebiteli přijaté peněžní prostředky jiným způsobem jen tehdy, pokud s tím spotřebitel souhlasil a pokud mu tím nevzniknou další náklady.
Takže si můžete účtovat poplatek za složenku ale jen ve výší opravdového poplatku.
