Více než měsíc se Číná potýká se záplavami, které se z obyčejných sezónních staly nejhoršími za celé století. Kromě zničených staveb, silnic a narušení turistického ruchu jsou výrazné i škody na zemědělských plodinách. Záplavy tak mnohým zemědělcům zničily veškerou sklizeň a ohrozily tak životně důležité zemědělství největší ekonomiky světa.
Nejhorší záplavy za celé století
Oblast jezera Pcho-jang v provincii Ťiang-si patří k jednomu z míst, která letošními povodněmi utrpěla nejvíce. Pravidelné záplavy se v této oblasti protáhly na více než měsíc. Širší povodí řeky Jang-c’-ťiang, které zahrnuje i jezero Pcho-jang, přitom představuje 70 procent veškeré čínské produkce rýže.
Touto dobou měla být rýže na rodinné farmě zemědělce Pao Wen-tchaa připravena ke sklizni. Namísto toho mu voda zalila všech 36 hektarů rýžových polí, která měla zaopatřit vesnici poblíž jezera Pcho-jang. Pao uvedl, že jeho rodina již nyní přišla o zhruba 200 000 juanů (asi 641 tisíc korun). Pro takové zemědělce jsou tyto škody devastující. „Země je stále pod vodou,“ řekl Pao. „To znamená, že nebudeme mít žádnou sklizeň po celý rok.“
Čínské ministerstvo pro nouzové řízení stanovilo přímé ekonomické náklady na katastrofu ve výši 21 miliard dolarů. Postiženo v této oblasti bylo přibližně 55 milionů lidí. Pro druhou největší ekonomiku jsou povodně po pandemii koronaviru další ranou.
Peking byl však dosud schopný zajistit dodávky potravin dovozem obrovského množství produktů z jiných zemí a uvolněním desítek milionů tun ze strategických zásob. To však není dlouhodobě spásné řešení. Analytici však varují, že napjaté vztahy mezi Čínou a velkou částí západního světa kvůli pandemii koronaviru mohou v budoucnu další dovoz potravin ztížit. Během prvních šesti měsíců nechala Čína dovézt téměř 61 milionů tun obilí, což je o 21 procent více než předchozí rok. Mezi největšími exportéry do Číny jsou Spojené státy, Brazílie, Ukrajina a Francie.
V průběhu tohoto měsíce se navíc očekávají další silné srážky a čínští představitelé varují, že by se záplavy mohly rozšířit dále na sever, což by mohlo ohrozit sklizeň pšenice a kukuřice.
Zatím není jasné, jak velká část čínské potravinové zásoby je těmito záplavami ohrožena. Vláda totiž zatím neuvedla podrobnosti o současném stavu produkce. Analytici čínské makléřské firmy Shenwan Hongyuan odhadují, že by Čína mohla ve srovnání s loňským rokem přijít o 11,2 milionu tun potravin, čímž jde o pět procent veškeré čínské produkce rýže.
Čína vyhradila speciální povodňový fond, na evakuaci lidí a opravu zničených domů zatím přišlo 258 milionů dolarů. To je ale nic oproti 21 miliardám dolarů, na které Čína vyčíslila doposud způsobené škody.
Stoupající ceny dalších plodin
Odhady analytiků však nezahrnují potenciální ztrátu pšenice, kukuřice nebo jiných plodin, které by mohly být ohroženy v případě postupujících záplav. Analytici již poukazují na to, že stoupá cena kukuřice. Minulý měsíc byla o 20 procent vyšší než před rokem, čímž dosáhla nejvyšší úrovně za posledních pět let.
Kukuřice se navíc používá jako krmivo pro miliony čínských prasat, jejichž chovy jsou pod zpřísněným dohledem kvůli výskytu afrického moru v loňském roce. Cena kukuřice podle amerického ministerstva zemědělství stoupala i kvůli obavám ze šíření škůdce zvaného blýskavka kukuřičná.
Mezitím také vyskočily ceny sóji. Podle údajů čínského ministerstva zemědělství a venkova se v první polovině roku 2020 ceny domácích sójových bobů zvýšily o 30 procent od konce loňského roku. Analytici z firmy Baocheng Futures tento nárůst připisují obavám z povětrnostních podmínek a nejistoty kolem obchodních vztahů mezi USA a Čínou.
Dále čtěte:
Rusko má jako první na světě vakcínu proti COVID-19
Výbuch v Bejrútu nemohl přijít v horší dobu
Zdroj: CNN
