Některá pravidla pro lidi, kteří jsou postížení koronavirovou krizí, se tak rozvolnila, že na peníze dosáhnou i ti, kdo problémy nemají. Těm však hrozí tresty.
Dlužníkům se otevírá bezprecedentní možnost ulevit si od splácení svých půjček. Cílem vládního moratoria, které dnes schvaluje senát a měl by jej podepsat i prezident, je ulevit hlavně lidem a firmám, které zasáhla koronavirová krize.
O odklad žádají i lidé, kteří finanční problémy nemají
O odložení splátek na tři nebo šest měsíců však uvažují i ti, jejichž příjmu se krize nedotkla. Podobně je to s kompenzačním bonusem pro OSVČ ve výši 25 tisíc korun. Žádají o něj i lidé, kteří finanční problémy nemají. Motivuje je k tomu odkládání peněz, které by šly jinak na splátky, do rezervy bokem. Současná krize totiž ukázala, že mnoho lidí žádné finanční polštáře nemají. Ti méně zodpovědní si tak dočasně navýší rodinný rozpočet a peníze utratí.
Některé může odradit i fakt, že se dluh po dobu odkladu dál úročí. Podle mluvčí Equabank Markéty Dvořáčkové částku, která naskáče za dobu odkladu na úrocích, klient vidí v souhnu ještě před tím, než žádost odešle.
Modelový příklad
V modelovém příkladu rodiny, která splácí úvěry ve výši sedmi milionů za zhruba 30 tisíc měsíčně, naskáčeou za dobu šestiměsíčního moratoria úroky ve výši kolem 70 tisíc.. Pokud se nezmění parametry úvěrl, doba splácení se ještě posune nejen o daných šest měsíců, ale o další více než dva měsíce. Odklad tak sice umožní dočasně snížit výdaje zhruba o 180 tisíc, které by jinak uhradila na splátkách půjček. Po odečtení nákladu na odklad se tato rezerva scvrkne jen na 110 tisíc.
Aktuální zvýšená spotřeba (nebo potřeba udělat si finanční rezervu) je pro některé důležitější než úroky, které budou platit až v budoucnu. Čestné prohlášení klienta na žádosti je formulováno poměrně vágně. Například v Airbank klient odesláním formuláře závazně prohlašuje, že má v úmyslu využít ochrannou dobu/odklad splátek z důvodu negativního ekonomického dopadu pandemie COVID-19 na jeho finanční situaci. Do takového prohlášení se dá dosadit kdeco.
Úvěrový podvod
Bank však před zneužíváním pomoci varují, jelikož může jít o trestný čin. Klienti, kteří o odklad požádají, přičemž jejich schopnost splácet není nijak omezena koronavirovou pandemií, se dopouštějí úvěrového podvodu.
V případě, kdy osoba žádá o jakoukoli finanční podporu a lživě uvede či zamlčí skutečnosti podstatné pro její poskytnutí, mohlo by její jednání i trestněprávní dopady. Toto by pak mohlo být vyhodnoceno jako trestný čin podvodu, za který hrozí trest odnětí svobody, případně peněžitý trest. V případě, kdy je podvod spáchán za trvání nouzového stavu, může navíc dojít k navýšení trestní sazby, a to až na osm let odnětí svobody.
U úvěrového podvodu (na rozdíl od obecného trestného činu podvodu) není spáchání za nouzového stavu tzv. kvalifikovanou podstatou, takže se u něj nenavyšuje trestní sazba. Soud může při ukládání trestu k tomuto přihlédnout brát to jako přitěžující okolnost, která může v individuálním případě vést v rámci dané trestní sazby k vyššímu trestu.
Základní trestní sazba u úvěrového podvodu činí až dva roky odnětí svobody, vyšší trestní sazba může být užita, pokud byla trestným činem způsobena značná škoda nad půl milionu korun.
Zpětné prověřování
V momentě žádosti o odklad nemusí klienti nic dokládat. Zákon se nevyjadřuje k tomu, zda poskytovatel úvěru bude zpětně prověřovat oprávněnost požadavku dlužníka. Finanční domy však nevylučují, že by se klienti nedostali do hledáčku bankovních detektivů později. Hodnocení rizik je kontinuální proces, který se neomezuje pouze na určitou dobu trvání úvěrového vztahu, ale probíhá průběžně.
Banky také mohou na tento podvod příjít v rámci automatizovaných rutinních i namátkových kontrol. Podezřelé bude třeba to, že klientovi, který dostal odklad splátek, se v daném období zvýšili příjmy na účet nebo si vzal půjčku někde jinde.
Kontroly OSVČ
Kontrolám se také vystavují i OSVČ, které si nechají vyplatit 25 tisíc korun, a to až po dobu dalších tří let. Na sociálních sítích se například objevují výzvy, aby o kompenzační bonus požádaly i OSVČ, které koronavirová krize nepostihla a aby peníze věnovaly podnikatelům ve svém okolí, kteří takové štěstí neměli.
Plošné kontroly sice Finanční správa, která bonus vyplácí, dělat nebude. Má však dlouhodobě nastavené kontrolní nástroje, které využívá při vyplácení jakýchkoliv prostředků, jako jsou například nadměrné odpočty či přeplatky. Těm, kdo bonus dostali, aniž na to měli nárok, může podle advokátky Terezy Drastichové finanční úřad dodatečně vyměřit daň ve výši neoprávněně vyplaceného bonusu. „Z takto doměřené daně nevzniká povinnost hradit penále. Finanční úřad však může vyměřit úroky z prodlení za dobu od neoprávněného přijetí kompenzačního bonusu po jeho ‚vrácení‘ (uhrazení doměřené daně),“ konkretizovala právnička.
Zdroj: Seznam Zprávy
