Politika centrálních bank je z velké části založená na různých signálech či slovních zásazích. Slavný komentář bývalého prezidenta Evropské centrální banky Maria Draghiho udělat cokoli, co bude potřeba je toho dokonalým příkladem. Samotná slova však nemohou vždy zabezpečit potřebný výsledek. V posledních týdnech úředníci ECB hlasitě označovali růst výnosů dluhopisů za situaci, kterou je potřeba pozorně sledovat.
V Radě guvernérů ECB není jednotný názor ohledně toho, zda jsou podmínky financování vystavené riziku propadu se silným růstem výnosů. A účastníci trhu by chtěli lépe porozumět možným reakcím ECB na tyto otázky.
V posledních týdnech se výnosy z aktiv (zejména z amerických státních dluhopisů) zvýšily z důvodu víry, že po pandemii koronaviru dojde ke zvýšení inflace. To by pak mohlo vést ke zpřísnění měnových podmínek.
Co znamenají vyšší výnosy?
Vyšší výnosy znamenají, že vlády, které si půjčují, čelí vyšším nákladům na spravování svých dluhů, což však mělo za následek i oslabení akciových trhů s významnými společnostmi, které také museli za své dluhy platit více.
„Myslíme, že nedávné pohyby na trhu otvírají tento rámec prvnímu významnému testu,“ uvedl Spyros Andreopoulos, hlavní evropský ekonom společnosti BNP Paribas. „ECB musí za prvé rozhodnout, zda a jak zasáhnout, pokud dojde ke smysluplnému zvýšení výnosů. A za druhé, ECB musí rozhodnout, jaké podmínky financování konkretizovat více.“
Když se ECB ještě v prosinci rozhodla přidat ke svým cílům zachování příznivých podmínek financování, nebylo jasné, co to ve skutečnosti znamená. V Radě guvernérů se podle osob obeznámených s rozhodovacími pravomocemi vyskytly rozdíly v interpretaci tohoto pojmu.
Poslední údaje o inflaci v regionu byly lepší, než se očekávalo. Růst cen energií způsobil růst cen. Ale i za celý rok existuje jasný reflační tlak v důsledku znovuotevření ekonomik po omezeních souvisejících s koronavirem.
„V nedávných projevech se představitelé ECB ve skutečnosti nezabývali posledním zvýšením míry inflace a mlčeli o prognózách inflace ECB,“ uvedl Carsten Brzeski z ING Research. „Podle našeho názoru by celková inflace mohla v druhé polovině roku dosáhnout 2 procent a jsme velmi zvědaví, zda ECB tento názor sdílí.“
Údaje zveřejněné v pondělí ukázaly, že držba dluhopisů ECB v rámci jejího pandemického stimulačního programu se v týdnu do 3. března zvýšila pouze o 11,9 miliard eur. Jde tak o pokles z 12 miliard eur před týdnem a pod průměrem 18,1 miliard eur od začátku programu.
To ve skutečnosti znamená, že se její nákup dluhopisů mírně zpomaluje a vytváří další tlak na zvýšení výnosů z dluhů v regionu. Výnosy mají inverzní vztah s cenou dluhopisu.
Výprodej dluhu zjevně ECB nepřinutil k zintenzivnění nákupů. Není jasné, zda se centrální banka rozhodla ignorovat zvyšování výnosů, nebo zda čeká na svolání rady guvernérů s cílem nalézt společný postup.
Dále čtěte:
České banky se topí v úsporách domácností
Kolik peněz musíte mít, abyste patřili k nejbohatšímu procentu?
Zdroj: CNBC
