V polovině března hovořil ministr průmyslu a obchodu Karel Havlíček o rychlé a masivní podpoře podnikatelů. O měsíc později se však ukazuje, že v případě první vlny půjček z programu COVID získalo podporu jen mizivé procento firem, které o pomoc požádaly. Vyřizování tak spíše připomíná loterii, v níž uspějí jen absolutní šťastlivci.
O bezúročnou půjčku v rozmezí 500 tisíc až 15 milionů korun zažádalo celkem 3200 podnikatelů. Podle vyjádření generálního ředitele Českomoravské záruční a rozvojové banky (ČMZRB) se však zatím podařilo vyřídit polovinu žádostí a z nich navíc jen 200 kladně. Na rychlé peníze zaručené státem si tak sáhl málokdo.
Dvě stovky odsouhlasených půjček potrvrdil i marketingový ředitel ČMZRB Michal Pluta. Důvodů, proč se schválila pouze taková malá část, je podle něj hned několik. Prvním z nich je to, že o úvěr žádaly i velké firmy, pro které nebyl určený. Firmy také chtěly peníze na jiný účel, než program povoluje. Nebo také žádaly o menší částku než bylo stanovené minimum. Peníze navíc ani nedostaly pražské podniky, u kterých se rychle vyčerpala částka, kterou mohla banka využít.
Úvěry by měly být otevřenější
Podnikatel Petr Kroužil, který stojí za firmou Vítek z Prčice, žádal o podporu již déle jak před měsícem. Když se dožadoval nějaké reakce, dostal ji pouze telefonicky. A dozvěděl se, že žádost neschválí, protože má půjčku. V rámci neformální odpovědi se dozvěděl také to, že v podobné situaci není sám. Řada dříve zadlužených firem tak podporu neměla dostat. Kroužil, který si jinak chválí přístup Ministerstva průmyslu a obchodu, říká, že je to špatně nastavené. Úvěry by podle něj měly být otevřenější měly se dát zjišťovat například nemovitostmi soukromých osob.
Kroužil přitom splácí úvěry, které si vzal kvůli zasněžování svahu. Aby zvládl dál platit nutné náklady, musel k 1. dubnu propustit zaměstnance. Jediné, co teď podle něj funguje, je obchod s potravinami. Ten však i přes trhání rekordů nemá šanci dohnat ostatní náklady. Podnikatel odhaduje, že je schopný fungovat ještě maximálně tři týdny.
Michal Pluta potvrzuje, že žádosti o úvěr COVID prochází standardním schvalovacím procesem. Podle něj se nezamítají automaticky firmy s půjčkou, ale firmy, u kterých není jisté, že zvládnou peníze vrátit. „Posuzujeme schopnost žadatele úvěr splácet. Takhle se běžně postupuje. Není to jen o tom, že banka chce mít jistotu, že peníze získá zpátky. Stejně tak nechceme klienta předlužit,“ vysvětluje Pluta.
Banka na svém webu v dokumentu upozorňuje, že podporu nelze využít na splácení jiných úvěrů. Stejně tak je potřeba, aby žadatel zdokumentoval svoji bonitu. Pak tam ale není jasně formulované, za jakých podmínek je žadatel zamítnut.
„Podpora státu se mi zdá jen na papíře.“
Na podporu nedosáhl ani pražský gastropodnikatel Martin Michalíček. Úvěr mu byl přislíben, ale pak se dozvěděl, že peníze pro podniky v Praze byly vyčerpány a na něj se nedostane. Martin Michalíček připouští, že i jeho firma má záporný kapitál. „Nejsem tak geniální a investici sedm milionů neumím splatit za tři roky od startu a ještě mít tři roky zisk na účtu pro takovéto situace,“ naráží Michalíček na to, že bezdlužnost a vyrovnaný rozpočet není v praxi samozřejmostí.
Českomoravská záruční a rozvojová banka odmíta zveřejňovat seznam podpořených firem. Zatím však se čtyřmi úspěšnými žadateli natočila propagační videa. Na podporu tak dosáhla například strojírenská firma od Dvora Králové. „Máme subdodavatele v oblastech zasažených koronavirem, ať už je to Itálie nebo Čína. U Číny jsme pocítili prodlení v dodávce už začátkem nového roku,“ popisuje ve videu jednatelka firmy Bohumíra Horáková, proč žádali o úvěr pět milionů korun.
Zdroj: Seznam Zprávy
