Výbuch v Bejrútu nemohl přijít v horší dobu

Foto: Profimedia

Ničivý výbuch v libanonském hlavním městě Bejrútu přišel v době, kdy se ekonomika země nacházela v hluboké krizi. Za poslední rok se země potýkala s kolapsem bankovního systému a prudce rostoucí inflací, které vyvolaly řadu protestů. Světová banka ještě před pandemií koronaviru očekávála, že letos bude pod hranicí chudoby až 45 procent lidí.

Výbuch v Bejrútu zničil velkou část města a 300 tisíc lidí připravil o střechu nad hlavou. Evropské země a země Perského zálivu poslaly Libanonu pomoc, aby mu pomohly zvládnout situaci po výbuchu. Centrální banka země pak dala bankám pokyn, aby poskytovaly lidem a firmám poškozeným výbuchem mimořádné bezúročné dolarové půjčky. Tato pomoc je však stále vzdálená od toho, co by země potřebovala k tomu, aby se dostala od okraje propasti. Některé dárce může odradit rozšířená korupce a špatná administrativa.

Hluboká krize před výbuchem

Libanonská ekonomika již před výbuchem bojovala s růstem cen potravin, kolapsem měny a pandemií koronaviru. Mezinárodní měnový fond (MMF) naposledy odhadl, že hrubý domácí produkt země se letos propadne o 12 procent. Proti tomu celý region Blízkého východu a střední Asie má klesnout jen o 4,7 procenta. Ještě před výbuchem se libanonská měna propadla na rekordní minimum. Od loňského října ztratila více než 80 procent hodnoty.

„Země je zasažena hospodářskou, finanční a sociální krizí, které slabé instituce zřejmě nejsou schopné řešit.“ uvedla agentura Moody’s v prohlášení. Kolaps měny a s tím související nárůst inflace podle agentury vytvořily vysoce nestabilní prostředí.

Státní dluh země patří již delší dobu mezi největší na světě. Libanon jen velmi málo vyrábí a je silně závislý na dovozu, včetně většiny potravin. Země si tak masivně půjčuje, aby mohla tento dovoz zaplatit. Kolaps měny tak znamenal, že dovoz výrazně zdražil a spotřebitelské ceny prudce vylétly vzhůru.

Přístav, který byl výbuchem prakticky zničen, je hlavním námořním centrem země. Tímto místem procházelo 60 procent dovozu do země. Dá se předpokládat, že se i z tohoto důvodu výrazně zvýší tlak na ekonomiku. Ránu utrpěl i cestovní ruch, který se v roce 2018 na celkovém HDP země podílel téměř pětinou. Šéf libanonského hotelového svazu Pierre Achkar uvedl, že obsazenost dosud otevřených hotelů klesla na pět procent z 15 procent kvůli koronaviru a politickým problémům. Exploze podle něj poškodila 90 procent hotelů v Bejrútu.