Ministr vnitra Jan Hamáček a jeho náměstek pro řízení sekce legislativy, státní správy a územní samosprávy Petr Mlsna vystoupili v pondělí na tiskové konferenci k novele ústavního zákona o bezpečnosti ČR. Novela by měla nově obsahovat vedle nouzového stavu a stavu ohrožení státu i stav nebezpečí. Podle Hamáčka by stav nebezpečí mohl být v budoucnu lepší celostátní reakcí na pandemii, sucho či kybernetické útoky než nouzový stav.
K revizi krizové a bezpečnostní legislativy přiměly vládu některé potíže při epidemii koronaviru v posledních měsících. Hamáček uvedl, že je třeba využít aktuální zkušenosti a co nejrychleji je promítnout do zákonů, aby v budoucnu umožnily lepší reakci na pandemii nebo riziko velkého rozsahu, například sucho nebo kyberútok.
Možnost vyhlásit stav nebezpečí
Ústavní zákon o bezpečnosti počítá s tím, že podle intenzity ohrožení lze vyhlásit nouzový stav, stav ohrožení státu nebo válečný stav. Nejmírnější stav, kdy se nejedná o standardní situaci, tedy stav nebezpečí, nelze vyhlásit z pozice vlády na centrální úrovni. Podle novely by vláda měla dostat možnost vyhlásit stav nebezpečí pro celou ČR nebo její část. Podle ministra to tak státu umožní reagovat pružněji a citlivěji na krizovou situaci.
Ve stavu nebezpečí by měl kabinet mít možnost omezit vlastnické právo, svobodu pohybu, pobytu či shromažďování. Nebylo by však možné omezit právo na stávku. Mechanismus schvalování by měl být stejný jako u nouzového stavu včetně případného prodlužování se souhlasem poslanců. Podle náměstka ministra vnitra Petra Mlsny by byl rozdíl v tom, že stav nebezpečí by byl vyhlašován, pokud by nedocházelo k ohrožení značného rozsahu.
Nouzový stav vyhlašuje vláda pro celou republiku nebo její část v případě živelných pohrom, ekologických nebo průmyslových havárií, nehod nebo jiného nebezpečí, které ohrožuje životy, zdraví, majetek, vnitřní pořádek či bezpečnost. Kabinet musí vymezit, jaká práva občanů omezí a jaké povinnosti uloží. Nouzový stav může trvat nejdéle 30 dnů, prodloužit ho lze po souhlasu Sněmovny.
Úprava Ústředního krizového štábu
V zákonu by se rovněž měla objevit úprava Ústředního krizového štábu. Podle Hamáčka je potřeba vymezit, jaké je postavení Bezpečnostní rady státu (BRS) a Ústředního krizového štábu. BRS je pracovní orgán na koncepční úrovni, která má průběžně projednávat připravovaná opatření a legislativu, krizový štáb má vládu podporovat a pomáhat v době krize.
Novela by také měla dát vládě pravomoc požadovat při nouzovém stavu projednání návrhů ve lhůtě 72 hodin ve Sněmovně a ve lhůtě 24 hodin v Senátu. Ve stavu nebezpečí by kabinet toto právo neměl. Návrh také zpřesňuje ustanovení o prodloužení volebního období a odkladu konání voleb.
Legislativní proces již možná v létě
V příštích dnech budou následovat jednání o legislativě s jednotlivými resorty. Výsledkem by tak měly být změny v krizovém zákoně, zákoně o ochraně veřejného zdraví či energetickém zákoně. Hamáček věří, že se povede najít shodu napříč politickým spektrem a zákon se tak podaří poslat do legislativního procesu v létě.
Dále čtěte:
Průmysl v dubnu poklesl o třetinu
Jaká opatření se od pondělí uvolňují
Zdroj: novinky.cz; ČTK
