Vědci z Cardiffské univerzity a Massachusettského technologického institutu objevili v atmosféře Venuše fosfan. Jeho přítomnost naznačuje, že zde pravděpodobně dochází k velmi neobvyklým chemickým reakcím, které nápadně připomínají ty, díky kterým na naší planetě vznikl život.
Samotný fosfan je silně toxický plyn. Mnohými astrobiology je považován za bioindikátor, tedy látku, indikující na dané lokalitě možnou přítomnost života. V roce 2019 bylo navrženo hledání fosfanu v atmosférách exoplanet (planet u jiných hvězd) jako ukazatele života.
Látku zachytila stanice ALMA (Atacama Large Millimeter Array), soustava 66 radioteleskopů, nacházejících se na plošině Chajnantor v severním Chile ve výšce 5 040 m. n. m. a dalekohled Jamese Clarka Maxwella na Havaji.
Způsob, jakým látka v atmosféře vznikla zůstává záhadou. Vědci dospěli k závěru, že abiotické mechanismy (nesouvisející se životem) nemohly vytvořit fosfan v tak vysokém množství, které bylo zaznamenáno. Detekován byl navíc v oblasti atmosféry Venuše, která je považována za potenciálně obyvatelnou pro život. Více informaci bude uvedeno na tiskové konferenci prostřednictvím Zoom. Dnešním dnem se výzkum také objeví v časopise Nature Astronomy.
Zdaleka nejde již o první případ známek života na Venuši. V lednu 2012 Leonid Ksanfomaliti, hlavní vědec Ústavu vesmírných studií Ruské akademie věd, publikoval článek o analýze snímků ze sovětské modulu stanice Veněra. Na těchto snímcích našel několik předmětů, které považoval za živé hmyzovité bytosti.
Rusko a Spojené státy nyní zvažují možnost vytvoření kosmické lodi pro přistání na Venuši Veněra D, která by měla mimo jiné prozkoumat jak povrch, tak pomocí samostatného modulu atmosféru planety na známky života.
