Třetí jednací den summitu Evropské unie skončil po téměř 20 hodinách rozhovorů bez dohody na parametrech fondu obnovy a budoucího sedmiletého rozpočtu. Podle nizozemského premiéra Marka Rutta a jeho rakouského kolegy Sebastiana Kurze však bylo dosaženo určitého úspěchu.
Neshody ohledně výše fondu
Lídři unijních zemí se zatím nedokázali shodnout na celkovém objemu fondu na pomoc ekonomikám zasaženým koronavirovou krizí, ani na poměru grantů a úvěrů. Zatímco Nizozemsko, Rakousko, Dánsko a Švédsko navrhly zmenšit celý balík a ubrat na přímých dotacích, Itálie a Španělsko jako největší příjemci peněz se snažily omezování co nejvíce zmírnit.
Původně dvoudenní summit měl skončit v sobotu. Vzhledem k neshodám a průtahům někteří státníci neskrývali své podráždění a pustili se do sebe. Velkým terčem kritiky, zejména ze strany Itálie či Maďarska, se stal právě nizozemský premiér Mark Rutte. Ten totiž bojuje za požadavek pěti takzvaných šetrných zemí (Nizozemsko, Rakousko, Finsko, Švédsko, Dánsko). Maďarský premiér Viktor Orbán se ho měl dokonce zeptat, proč k němu Nizozemec chová tolik nenávisti.
Klíčový spor jednání se během nočních rozhovorů vedl o peníze ve fondu v navrhované výši 750 miliard eur (zhruba 20 bilionů korun). Šéf unijních summitů Charles Michel v sobotu upravil poměr grantů a úvěrů na 450 ku 300 miliardám eur.
Skupina fiskálně konzervativních zemí se však obává velkého společného zadlužení a navrhovala další omezení grantů až na 350 miliard eur. To se však nelíbilo jak jihoevropských zemím, tak ani lídrům největších ekonomik Německa a Francie, kteří se snaží o rychlou dohodu.
Spory kvůli podmínkám čerpání fondu
Dalším ze sporných bodů zatím zůstává podmíněnost čerpání z fondu dodržováním principů vlády práva. Západoevropské země trvají na tom, aby se tato podmínka dodržovala co nejpřísněji. Maďarsko s Polskem ji však chtějí vypustit. S těmito zeměmi přitom Evropská komise vede řízení kvůli porušování evropských hodnot.
Prezidentka Evropské centrální banky (ECB) Christine Lagardeová v neděli prohlásila, že bude lepší, když se lídři dohodnou na ambiciózní finanční pomoci, než aby uzavřeli rychlou dohodu za každou cenu.
V případě, že by k dohodě nedošlo, by se podle diplomatických zdrojů lídři rozešli a setkali na dalším jednání příští měsíc.
Dále čtěte:
Antivirus by se měl na kurzairbeit změnit v říjnu
USA zruší zákaz vstupu do země pro studenty z Evropy
Zdroj: ČTK; ČT24
