Vláda nařídila uzavření restaurací, obchodů a pozastavila provoz dalších služeb. Zavedla sice kompenzační programy, ale podle některých právníků se nyní snaží vyhnout odpovědnosti za úhradu škody podle zákona. Podle nich to vyvolá velké množství žalob na stát.
Ministryně spravedlnosti Marie Benešová tvrdí, že by stát neměl uhradit škody způsobené opatřeními proti šíření koronaviru. Hospodářská komora a prezident Svazu obchodu ale říkají, že bez dohody lze očekávat vlnu žalob.
Ministryně spravedlnosti Marie Benešová v nedávném rozhovoru pro ČT24 sdělila, že koronavirová pandemie je přírodní úkaz a stát tak žádnou škodu nezpůsobil. Škodu má hradit ten, kdo ji způsobil a stát to podle ní rozhodně není. Dodala také, že by každý podnikatel měl počítat s tím, že se objeví čas, kdy nebude moct podnikat, měl by mít tzv. vatu na přežití.
Tomáš Prouza, prezident Svazu obchodu a cestovního ruchu, řekl, že by škoda měla být jednoznačně uhrazena. Krizový zákon je podle něj naprosto jednoznačný. Hovoří se v něm o náhradách škod, které je stát povinen vyplácet. Uvedl také, že podnikatelé si škody vedou od začátku krize a ví o spoustě firem, které pečlivě sledovaly a zapisovaly, jaké škody byly způsobeny. Vláda se tak prý snaží jen kličkovat, aby se náhradě škody vyhnula.
Benešová tvrdí, že se situace ohledně žalob zveličuje. Podle ní to tak hrozné nebude. Pokud by však taková situace nastala, počítá s posílením soudů.
Plošná dohoda o odškodnění
Podle Prouzy však státu vlna žalob hrozí. Stát omezil v řadě oblastí podnikání a tím způsobil škody a propouštění. Řešením by podle něj mohla být plošná dohoda o odškodnění. Pokud stát něco takového neudělá, bude čelit desítkám, či spíše stovkám tisíc žalob, u kterých se právníci shodují na tom, že je stát bude prohrávat.
S podobným návrhem přišla Hospodářská komora. Vláda by místo hledání právních kliček a mediálních prohlášení zaměřených na odrazení od podávání žalob měla přijít s férovou nabídkou částečné úhrady. Předešlo by se tak tahanicím u soudu. Mluvčí Hospodářské komory Miroslav Diro nadhodil dohodu, podle které by stát uhradil polovinu nákladů během krize. Došlo by tak vyrovnání a nic dalšího by se nenárokovalo. Diro připomíná, že nějaký způsobem byly zasaženy téměř všechny podniky v zemi. Řada z nich se s následky vládních kroků bude vyrovnávat ještě dlouhou dobu.
Nárok na úhradu škod
Hospodářská komora tvrdí, že podnikatelé majínárok na úhradu škod. Mluvčí přitom řekl, že odpovědnost státu za vzniklé škody zůstává v jakémkoli případě, jak podle krizového zákona, tak i zákona o ochraně veřejného zdraví.
Podle krizového zákona je stát povinen nahradit škody způsobené fyzickým i právnickým osobám a nahradit škody způsobené v důsledku krizových opatření. Hradit by se přitom neměla jen přímá škoda, ale podle některých výkladů i ušlý zisk.
Hospodářská komora zdůrazňuje, že naprosté většině podnikatelů nejde o náhradu ušlého zisku, ale o náhradu škody způsobené opatřeními. Mluvčí uvedl, že kromě toho, že podnikatelé přišli o svůj příjem, měli i další výdaje. Museli vyplácet mzdy, platit nájem, řešit odvody po vyhození surovin restaurací apod. Dodal, že ne všechny podniky mají dnes nárok na nějakou formu podpory.
Pokud stát odmítne požadavky podnikatelů, budou stát žalovat. Diro uvedl, že interpretace platných zákonů bude záležet na soudu, a to včetně toho, zda bude postupovat při případné náhradě škody první nebo druhou zákonnou cestou. Benešová připouští, že stát omezil lidem možnost podnikat, ale musí škodu prokázat, což prý není jednoduché. Odškodnění by podle ní mělo být i v souladu s dobrými mravy.
Dále čtěte:
Soudy očekávají příliv nových případů
Co dělat v případě zrušení zájezdu kvůli pandemii
Zdroj: Seznam Zprávy, ČT24
