Senát ve středu schválil zákon, podle kterého bude výživné za neplatiče platit stát. Po dlužnících ho pak bude vymáhat. Úřady práce budou na nezaopatřené dítě vyplácet maximálně 3 000 korun měsíčně, nejvýše dva roky. Zákon v pátek podepsal prezident.
Podle ministryně práce a sociálních věcí Jan Maláčové se toto náhradní výživné týká odhadem 24 tisíc nezaopatřených dětí. Schválení zákona označila za vánoční dárek nejen pro ni, ale hlavně pro děti, o něž se jeden z rodičů nechtěl postarat.
Částka byla podle Maláčové zvolena podle toho, že se výživné obvykle pohybuje mezi 2 500 až 2 900 korunami měsíčně.
Minimální výživné by mělo do budoucna činit 1 000 korun měsíčně.
Ministryně uvedla, že zákon neřeší nízkou vymahatelnost dlužného výživného. Změnit to chce další právní úpravou v rámci novely občanského zákoníku. Kromě zabavení řidičského průkazu, rybářského či loveckého lístku také zákaz vstupu na sportovní a kulturní akce pro dlužníky.
Podmínkou poskytnutí náhradního výživného bude podle předlohy to, že rodič samoživitel už začal peníze vymáhat po dlužníkovi v exekuci nebo soudně. O státní alimenty by žádal krajský úřad práce, který by pak vyplácel měsíčně soudem stanovenou částku. Pokud druhý rodič poslal na výživném jen část peněz, stát by doplatil zbytek do 3 000 korun.
Příjemce náhradního výživného by měl pak každé čtyři měsíce dokládat, že má na pomoc státu dál nárok a partner či partnerka mu na děti neplatí.
Případné přeplatky bude nutné vrátit. Podle ministryně práce byla dvouletá lhůta výplaty náhradního výživného zvolena jako zkušební.
Úřady by mohly náhradní výživné vyplácet od poloviny příštího roku. Ročně by vyplatily až 881 až 891 milionů korun. Vymoci zpět by mohly asi desetinu této sumy vzhledem k tomu, že většina neplatičů je bez příjmů.
Úřady práce by podle ministryně měly kvůli tomu posílil přibližně o 150 lidí.
Dále čtěte:
V Česku letos zanikne nejvíce firem v historii
Vláda schválila další kompenzace – na jaké budou mít podnikatelé nárok?
Zdroj: ČTK; MPSV, foto: Facebook – Jana Maláčová
