Podle údajů, které zveřejnil Český statistický úřad (ČSÚ), byly spotřebitelské ceny v květnu o 2,9 procenta vyšší než před rokem. Jejich růst zpomalil z dubnových 3,2 procenta. Na růstu se podepsaly zejména ceny potravin. Vepřové maso, uzeniny, zelenina, ovoce, cukr či mouka byly v květnu dražší než před rokem. Levnější bylo například máslo, meziročně zlevnilo o 7,7 procenta. Zdražila také elektřina. Proti růstu inflace působily levnější pohonné hmoty, za které řidiči platili o pětinu méně. Podle analytiku začne od poloviny roku inflace klesat a na konci roku by měla být kolem hranice dvou procent.
Ceny potravin
Ceny potravin a nealkoholických nápojů se v květnu zvýšily v průměru o 6,3 procenta, což byl pomalejší růst než v dubnu (7,8 procenta). Ceny masa stouply o desetinu, kilogram vepřové pečeně byl letos v květnu dražší o 25 korun než loni. Polevilo zdražování zeleniny z dubnových 11,8 procenta na 4 procenta v květnu.
Ceny za bydlení
Vliv na růst měly také ceny za bydlení. V květnu meziročně zdražilo nájemné z bytu o 3,8 procenta a také elektřina o osm procent. Klesly však ceny vodného a stočného vlivem snížení DPH z 15 na deset procent. Na květnové inflaci se podepsaly také dražší lihoviny o 8,9 procenta a pivo o 3,5 procenta.
Zahraniční obchod
ČSÚ rovněž informoval o vývoji cen zahraničního obchodu ČR za duben. Ceny vyvážených surovin a zboží v daný měsíc meziročně stouply o 3,1 procenta a dovážených o 0,7 procenta. V meziměsíčním srovnání došlo k zvýšení, vývozní ceny byly o 2,2 procenta a dovozní o 1,7 procenta vyšší.
Pokles inflace v druhé polovině roku
Podle analytiků naznačují data, od druhé poloviny roku začne inflace klesat. Ke konci letošního roku by se mohla dostat k hranici dvou procent. Důvodem budou dopady šíření pandemie v podobě nižší poptávky, nižšího růstu mezd a omezené ekonomické aktivity. V červnu by se však mohl přijít ještě mírný nárůst inflace.
Analytik společnosti Akcenta Miroslav Novák uvedl, že dramatický propad cen ropy, dopad pandemie na cenový a hospodářský růst a slabší kurz korun, jsou faktory, které výrazně ovlivnily vývoj spotřebitelské inflace pro zbytek letošního roku. V červnu očekává ještě její růst, ale v druhé polovině roku by mělo přijít její zpomalení. Dodal, že je možné, že by se inflace mohla na konci roku dostat dokonce i pod dvě procenta.
Hlavní ekonom Czech Fund Lukáš Kovanda očekává v samotném červnu růst inflace ke třem procentům. V druhé polovině roku však podle něj budou sílit dezinflační tlaky. Míra inflace by měla postupně klesat k úrovni inflačního cíle ČNB, tedy již zmíněných dvou procent.
Jakub Seidler, hlavní ekonom ING, upozornil na to, že je překvapivé, že se dopady pandemie koronaviru prozatím neprojevily do rychlejšího propadu cen služeb. Podle něj to však může souviset s tím, že měření cen v posledních měsících neprobíhalo standardním způsobem. Cenový vývoj se tak nemusel zachytit zcela správně. Za celý rok pak očekává průměrnou inflaci na 2,5 procenta.
Analytik společnosti Natland Petr Bartoň však upozorňuje, že pokles české inflace následuje po významných poklesech v ostatních evropských zemích. Oproti jiným evropským státům má Česko nejvyšší inflaci a klesá i pomaleji než v jiných zemích. Podle něj je to překvapivé kvůli tomu, že v posledních letech byla v Česku inflace způsobena vyloženě poptávkou, která nyní poměrně razantně poklesla. Významným faktorem české inflace bude podle něj i zmírnění růstu mezd.
Dále čtěte:
Průmysl v dubnu poklesl o třetinu
V květnu přibylo nejvíc nezaměstnaných od února 2018
Zdroj: ČTK, novinky.cz
