Ústavní soud (ÚS) zamítl návrh na zrušení spodní hranice škody způsobené trestnou činností. Návrh na provedení škrtu podal Okresní soud v Liberci. Poukázal na to, že částka 5 tisíc korun se od roku 2002 neměnila, zatímco inflace a životní úroveň v Česku rostla. Spodní hranice zakotvená v trestním zákoníků však podle dnešního nálezu není protiústavní, její případné navýšení je záležitostí politiků.
„Zpřísněný“ trestní postih
V důsledku ekonomických změn se tak podle libereckého soudu trestní postih za majetkové, ale i další trestné činy fakticky zpřísnil. Pět tisíc korun totiž před 20 lety znamenalo výrazně vyšší hodnotu než dnes. Podle ÚS je však její případné navýšení záležitostí politiků, nikoli kompetencí soudu.
Hranice škody 5 tisíc korun nyní v podstatě rozlišuje přestupek od trestného činu. Podle trestního zákona začíná značná škoda na 500 000 korun, škodou velkého rozsahu se rozumí nejméně 5 milionů korun.
Liberecký soud poukázal na to, že politici nastavili hranice téměř před 20 lety. Tehdy se počítalo s průběžnou novelizací v souvislosti s vývojem inflace v ČR. Žádná novela však nenásledovala. Hranice kategorií tak přešly z trestního zákona do nového trestního zákoníku beze změny.
V posledních letech přicházeli úvahy o možném zvýšení spodní hranice na 10 tisíc korun. Na tuto iniciativu poukázal také Ústavní soud. Zdůraznil však, že není jeho úkolem posuzovat hranice trestněprávní kriminalizace určitého jednání. To by znamenalo nahrazování ústavní role Parlamentu.
ÚS také poukázal na dopady případného zvýšení spodní hranice škody u trestné činnosti. Sice by to znamenalo méně práce pro soudy, větší zátěž by však přešla na přestupkovou komisi. To by mohlo znamenat jak odborné, tak i personální problémy.
Nález také připomíná, že v určitých případech s nízkou škodou a specifickými okolnostmi lze i nyní zastavit stíhání pro neúčelnost nebo uplatnit zásadu subsidiarity trestní represe. Pokud tedy stát neuplatňuje prostředky trestního práva zdrženlivě, tj. jen v případě, kde jiné právní prostředky selhávají nebo nejsou efektivní, postupuje stát nezákonně, resp. protiústavně. Trestní odpovědnost pachatele a trestněprávní důsledky lze uplatňovat jen v případech společensky škodlivých, ve kterých nepostačuje uplatnění odpovědnosti podle jiného právního předpisu.
ÚS však nebyl při rozhodování zcela jednotný. Odlišné stanovisko k odůvodnění uplatnili Jaroslav Fenyk, Pavel Šámal a Kateřina Šimáčková. S výrokem, tedy zamítnutím návrhu, ale souhlasili.
Dále čtěte:
Vláda by mohla nově vyhlásit i stav nebezpečí
Zdravotnická zařízení se dočkají kompenzace
Zdroj: ČTK; pravniprostor.cz; ceska-justice.cz
