Jedno z devíti nových automobilů, které se v minulém roce prodaly v Evropě, bylo elektrické nebo hybridní vozidlo. Ukazuje to na růst poptávky po nízkoemisních vozidlech navzdory pandemii koronaviru, která tvrdě zasáhla celkový prodej aut.
Nárůst prodeje elektromobilů přinesl loni pokles průměrných emisí oxidu uhličitého (CO2) z nových automobilů v Evropě o 12 procent oproti roku 2019. Zastavilo se tak jejich zvyšování tři roky po sobě. Loňský pokles byl zároveň největší od roku 2010, kdy EU zavedla nové emisní normy pro automobily.
Podle předběžných údajů z celkového počtu 11,6 milionu nových automobilů, registrovaných v minulém roce v Evropské unii, na Islandu, v Norsku a Británii, bylo 11 procent buď plně elektrických nebo plug-in hybridních vozidel. Podíl těchto vozidel na celkovém prodeji se tak loni ztrojnásobil z 3,5 procenta v roce 2019.
Loni vstoupily v platnost přísnější cíle pro emise CO2 pro automobilky. To je nutí snižovat emise celé flotily prodejem většího počtu vozidel s nízkými emisemi nebo nákupem kreditů od jiných automobilek, které dosáhly tohoto cíle, jinak jim hrozí pokuty.
Evropské státy včetně Francie a Německa loni zahrnuly dotace na elektrická vozidla do balíků pobídek na podporu zotavení hospodářství z pandemie koronaviru. Zatímco celkový prodej nových automobilů klesl, prodej elektrických a plug-in hybridních vozidel v Evropě se v roce 2020 zvýšil na více než jeden milion kusů.
Údaje tak ukazují, že cíle v oblasti emisí fungují. Brusel by však podle odborníků měl navrhnout takové normy CO2, které zakážou prodej nových benzinových a naftových automobilů od roku 2035 při prezentaci svého balíčku na ochranu klimatu na příští měsíc.
Auta v Evropě jezdí po silnicích v průměru 10 až 15 let a aktivisté tvrdí, že prodej vozidel znečišťujících životní prostředí po roce 2035 by zmařil cíl EU dosáhnout nulových emisí do roku 2050.
Dále čtěte:
Dominantní postavení jednoho výrobce čipů staví svět do zranitelné pozice
