Nárůst cen v ČR je nejvyšší z celé Evropské unie, v dubnu dosáhla inflace 3,3 procenta. Lidé si tak připlatí hlavně za potraviny, vybrané služby a energie. V důsledku stávající situace začali Češi více šetřit a hromadí peníze na účtech v bankách, kde však ztrácí svou hodnotu.
Potraviny, zboží a služby zdražovaly i v sousedních zemích – například v Polsku, Maďarsku nebo na Slovensku. Ceny naopak klesaly ve Slovinsku, Estonsku nebo v Řecku.
Hlavním důvodem zdražení v Česku je oslabení kurzu koruny, které bylo způsobeno výrazným odlivem spekulativního a investičního kapitálu z ČR v důsledku koronavirové krize. Koruna ztratila výrazně více než například polský zlotý nebo maďarský forint. Oproti forintu je rozdíl více než dvojnásobný.
V produkci potravin není ČR navíc soběstačná. Celá řada dovážených věcí ze zahraničí je pak v důsledku slabšího kurzu koruny dražší. Nejvíce podražilo ovoce – téměř o 25 procent, vepřové maso o 18 procent, mouka o 16,6 procenta, cukr o 16,2 procenta, uzeniny o 13,8 procent a zelenina o 11 procent. Zdražil se také alkohol a tabákové výrobky. Rostly však také ceny nájemného, vodného, stočného a elektřiny, které nejsou kurzem koruny ovlivněny.
Přijde další zdražování
Během léta pak očekávají ekonomové další zdražování, hlavně u potravin. Hlavním důvodem má být suché léto, které odborníci očekávají a které se může podepsat na špatné úrodě. Další příčinou je i nedostatek sezonních pracovníků. Na ten upozorňují farmáři z Itálie, Španělska, ale i z Francie, Německa, Anglie nebo Nizozemska. Omezení možností cestování a obavy z dalšího šíření koronaviru brání stovkám tisíc pracovníků v tom, aby opustili domovy. Podobná situace je i v Česku, kde farmáři budou nejspíš muset zaplatit více tuzemským brigádníkům, což se v důsledku promítne i do konečné ceny.
Češi více šetří
Češi k tomu výrazně více šetří a vytváří si finanční rezervy. Kupříkladu jen v dubnu vzrostl objem vkladů klientů České spořitelny o 16 miliard korun, zatímco průměrný měsíční přírůstek se pohybuje okolo 5 miliard. Na běžných nebo spořících účtech v bankách však naše úspory ztrácí hodnotu. Po opakovaném snížení základní úrokové sazby Českou národní bankou až na stávajících 0,25 % nedosahuje zhodnocení v bankách ve většině případů ani 1 %.
Klíčový zdroj inflace je jinde
Podle hlavního ekonoma CZECH FUND Lukáše Kovandy je klíčovým zdrojem citelné české inflace rychlý růst mezd. V letech 2016 až 2019 rostly reálné mzdy, v očištění o inflaci, v ČR průměrným ročním tempem přesahujícím čtyři procenta. V eurozóně přitom rostly ve stejném období reálné mzdy skoro šestkrát pomaleji, v průměru 0,7 procenta ročně. Výdělky v Česku rostly rychle všem, například i kadeřnicím. Ve zbytku letošního roku by se ovšem podle něj měla inflace zmírňovat.
Dále čtěte:
Česká ekonomika klesla v 1. čtvrtletí o dvě procenta
Druhá vlna koronaviru podle viroložky nebude
Zdroj: kurzy.cz; patria.cz
