Nezaměstnanost v červnu stoupla z květnových 3,6 procenta na 3,7 procenta. Úřady práce ke konci června zaznamenaly 269 637 nezaměstnaných. Jedná se o nejvyšší počet nezaměstnaných od února 2018. Počet volných pracovních míst stoupl meziměsíčně zhruba o čtyři tisíce na 334 904 míst. Tento mírný nárůst podle analytiků neodpovídá míře propadu aktivity tuzemské ekonomiky. Shodli se na tom, že skutečné dopady koronavirové krize na nezaměstnanost budou patrné až na podzim.
Ke konci června se do evidence úřadu práce přihlásilo zhruba 38 500 nových uchazečů o zaměstnání. Zároveň z ní však přes 35 tisíc lidí odešlo. Nejvíce nově příchozích registruje Moravskoslezský kraj (5 634). Nejméně pak evidoval úřad v Pardubickém kraji (1 494). Na jedno volné místo připadalo v průměru 0,8 uchazeče. Z volných pracovních míst jich zhruba čtvrtinu z celkového počtu nabízeli zaměstnavatelé v Praze.
Podle dostupných dat evropského statistického úřadu Eurostat mělo Česko za květen v mezinárodním srovnání nejnižší míru nezaměstnanosti v celé Evropské unii.
Ředitel odboru zaměstnanosti generálního ředitelství Úřadu práce ČR Jan Karmazín očekává razantnější zvýšení registrované nezaměstnanosti na podzim. V letních měsících podle něj poroste jen pozvolna. V současnosti řada nezaměstnaných podle něj nastupuje do zaměstnání díky rozjezdu sezonních prací. Přesto do evidence uchazečů o zaměstnání přichází v současné době více lidí než před epidemií koronaviru.
Nejčastěji přicházejí do evidence lidé z oblasti služeb – pohostinství, hotelnictví, doprava, cestovní ruch. Podle ministryně práce Jany Maláčové se stále přihlašují ti, kteří přišli o práci v tomto odvětví v zahraničí např. v Rakousku, Německu nebo ve Švýcarsku.
Podle ministryně je největší zájem o nízko kvalifikované pracovní pozice – o dělníky, uklízeče, řidiče nákladních automobilů, kuchaře a zedníky. U tří ze čtyř volných míst se poptává základní vzdělání a finanční ohodnocení je téměř na úrovni minimální mzdy.
Nízká míra vzhledem k propadu ekonomiky
Podle Maláčové i ministra vnitra Jana Hamáčka stojí za dosavadním nízkým růstem nezaměstnanosti příspěvky na náhrady výdělků z kurzarbeitového programu Antivirus. Doposud z něj stát vyplatil 14 miliard korun přes 56 800 firmám, které byly zasaženy koronavirovou krizí. Podle analytiků zafungovala také vládní opatření na podporu pracovních míst.
I podle analytika Komerční banky Jana Vejmělka bude klíčový podzim vzhledem k výpovědním lhůtám. Ke konci června totiž skončilo ošetřovné, na trhu se dostávají čerství absolventi, první firmy oznamují snižování počtu pracovních míst. Podle něj bude také důležité, jak se vláda postaví k programům na podporu zaměstnanosti po skončení dosavadních balíčků.
Balíček na podporu zaměstnanosti v srpnu
Maláčová dnes oznámila, že v srpnu hodlá předložit balíček na podporu zaměstnanosti. Měl by obsahovat pravidla dlouhodobého kurzairbeitu, regulaci pracovních agentur či změnu rekvalifikací. Odstupné by také nemělo mít nově vliv na podporu v nezaměstnanosti. Nyní je možné ji pobírat až po vyčerpání peněž, které pracovník dostal při propuštění. Podpořit by se měla také digitalizace úřadů práce.
O podobě dlouhodobého kurzarbeitu jedná ministerstvo s odboráři a zaměstnavateli. Podle Maláčové by stát zaměstnancům při krácení pracovní doby kvůli krizi dorovnával mzdu. V době, kdy by firma pro ně neměla práci, by se vzdělávali či rekvalifikovali.
Dále čtěte:
EK zhoršila odhad propadu hospodářství EU
Slovinsko vrátilo Česko na seznam bezpečných zemí
Zdroj: ČTK; novinky.cz; TZ Úřadu práce
